Černonožci

Tento článek je o několika kmenech z algonkinské jazykové rodiny. O siouxských Černonožcích pojednává článek Sihasapové.
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Černonožci
Náčelníci Černonožců ve slavnostním oděvu, 1916
Náčelníci Černonožců ve slavnostním oděvu, 1916
Populace
32 000
Příbuzné národy
Atsinové

Černonožci (anglicky Blackfoot, vlastním jazykem Niitsitapi) je označení pro konfederaci příbuzných indiánských kmenů Siksika, Kainah a Piegan, obývajících severní část Velkých planin a podhůří Skalnatých hor (Saskatchewan, Alberta, Britská Kolumbie, Montana a Idaho). Černonožci jsou nejzápadněji žijícím algonkinským etnikem: původně žili v lesích okolo řeky Red, pod tlakem evropské civilizace se od 17. století stěhovali k východu a adaptovali se na prérijní prostředí. Byli bojovnými kočovníky, živili se převážně lovem bizonů, rybolovem a sběrem divoce rostoucích rostlin (bulvy ladoníku, plody střemchy viržinské). V osmnáctém století získali výměnným obchodem od bělochů koně a střelné zbraně. Žili v rodinných tlupách, čítajících okolo třiceti osob, kde byla běžná polygamie a levirát. Měli volené náčelníky, kteří se scházeli ke společným poradám na kultovních místech jako Head-Smashed-In Buffalo Jump. Bydleli v týpí, k jejich kultuře patřil sluneční tanec, výčet zim a uctívání nejvyšší bytosti Napi, k rituálům užívali posvátné rostliny jako tabák a tomkovice vonná, nosili také čelenky z peří nebo urzoních chlupů. Pojmenování kmene pochází ze zvyku barvit si mokasiny popelem. Ve druhé polovině 19. století Černonožce zdecimovaly zavlečené choroby, alkohol i cílené vybíjení bizonů novými osadníky a byli nuceni usadit se v rezervacích, z nichž nejvýznamnější je Blackfeet Nation v Montaně.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]