Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav
Logo
Logo
Budova ČHMÚ v Praze-Komořanech
Budova ČHMÚ v Praze-Komořanech
Základní údaje
Právní formapříspěvková organizace
Datum založení1. leden 1954
PředchůdceHydrometeorologický ústav Praha
SídloPraha, Česko
Adresa sídlaNa Šabatce 2050/17, Praha, 143 00, Česko
Klíčoví lidéMark Rieder
Charakteristika firmy
Rozsah působenímeteorologie, klimatologie, hydrologie, kvalita ovzduší
Zaměstnanci749 (2019)[1]
Mateřská společnostMinisterstvo životního prostředí České republiky
Identifikátory
Oficiální webwww.chmi.cz
IČO00020699
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ, Czech hydrometeorological Institute, CHMI) je ústřední státní ústav ČR pro obory kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie a hydrologie.[2] Mimo jiné je zodpovědný za provoz výstražné služby včetně Smogového varovného a regulačního systému. Kromě provozu staničních sítí a zajišťování odborných služeb se zabývá také vědeckovýzkumnou činností v oblastech zájmu.

Hlavní sídlo ústavu se nachází v Praze-Komořanech na adrese Na Šabatce 17, Praha 4. V červnu 2021 byla v Praze-Komořanech slavnostně otevřena nová budova ČHMÚ, která je společným sídlem meteorologů a hydrologů a umožní jejich lepší spolupráci. Celkové náklady na stavbu a vybavení tohoto objektu, budovaného od roku 2019, dosáhly 130 milionů Kč.[3] Kromě Prahy má ČHMÚ regionální pracoviště (pobočky) v dalších šesti českých městech (Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem-Kočkov, Hradec Králové a České Budějovice). Ředitelem ústavu je od roku 2017 Mgr. Mark Rieder.

Status a účel

[editovat | editovat zdroj]
Horní konec čtvercové věže s červeno-bíle pruhovanou kulovou nástavbou
Dnes již nepoužívaná meteorologická věž Libuš

Český hydrometeorologický ústav je státní příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem životního prostředí České republiky. Jeho účelem je poskytování odborných služeb v oborech kvalita ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, a to přednostně pro státní správu.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Dispečerská místnost s desítkou obrazovek
Pracoviště předpovědní a výstražné služby (rok 2020)

Základ dnešního ústavu vznikl na rozhraní let 1919 a 1920, kdy byly založeny Státní ústav meteorologický, spadající pod ministerstvo školství a národní osvěty, a Státní ústav hydrologický působící pod ministerstvem veřejných prací (první rok používaly ústavy název Československý státní ústav meteorologický a Československý státní ústav hydrologický).[5]

Státní ústav meteorologický sídlil do roku 1940 v ulici U Karlova 3 (nyní Ke Karlovu 3), kde je Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Jeho prvním ředitelem byl Dr. Rudolf Schneider.[6] V letech 1939–1945 se nazýval Ústřední meteorologický ústav pro Čechy a Moravu (ÚMÚ) a po druhé světové válce až do roku 1953 Státní meteorologický ústav (SMÚ).

Vládním nařízením Československé republiky č. 96/1953 Sb. s účinností od 1. ledna 1954 došlo k zahrnutí oboru hydrologie a vznikl Hydrometeorologický ústav (HMÚ), byť Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚVH) zůstal nezávislý. Roku 1967 byl do ústavu začleněn třetí obor – ochrana čistoty ovzduší, a to v reakci na vzrůstající význam ochrany životního prostředí.[4] Po vyhlášení federace je od roku 1969 rozdělen na Hydrometeorologické ústavy se sídly v Praze a Bratislavě, které jsou pak přejmenovány na Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ).

Mezi roky 1979 až 2000 sloužil ústavu pro pozorování srážek a oblačnosti meteorologický radar na meteorologické věži Libuši v Praze. Dnes k tomuto účelu slouží meteorologická věž Brdy postavená v roce 2000.

Pobočky

[editovat | editovat zdroj]
Dvoupatrová bílá budova s prosklenou nástavbou
Pobočka v Českých Budějovicích

ČHMÚ má v České republice celkem 7 regionálních poboček v následujících městech:[2]

  • Praha – Na Šabatce 17, 143 06, Praha 4 – Komořany
  • Brno – Kroftova 43, 616 67, Brno – Žabovřesky
  • Ostrava – K Myslivně 3, 708 00, Ostrava-Poruba
  • Plzeň – Mozartova 41, 323 00, Plzeň
  • Ústí nad Labem – Kočkovská 18, 400 11, Ústí nad Labem – Kočkov
  • Hradec Králové – Dvorská 410, 503 11, Hradec Králové – Svobodné Dvory
  • České Budějovice – Antala Staška 32, 370 07, České Budějovice

Organizační struktura

[editovat | editovat zdroj]

ČHMÚ sestává ze tří odborných úseků (Úsek meteorologie a klimatologie, Úsek hydrologie a Úsek kvality ovzduší), dvou podpůrných úseků (Úsek ekonomicko-správní a Úsek informatiky) a odboru ředitele. Kromě ústředního pracoviště v Praze-Komořanech má ČHMÚ regionální pracoviště (pobočky) v dalších šesti českých městech. Na pobočkách jsou pak zastoupeny jednotlivé odborné úseky jednotlivými odděleními (ne na každé pobočce jsou zastoupeny všechny úseky).

Organizační struktura ČHMÚ

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Meteorologická stanice Perla na šumavské Kvildě
    Meteorologická stanice Perla na šumavské Kvildě
  • Hydrologický měřicí vůz
    Hydrologický měřicí vůz
  • Vodoměrná stanice v Kostelci nad Labem
    Vodoměrná stanice v Kostelci nad Labem
  • Meteorologická observatoř na Lysé hoře
    Meteorologická observatoř na Lysé hoře
  • Radar na hoře Praha v Brdech
    Radar na hoře Praha v Brdech
  • Meteorologická čidla na Trojském mostě v Praze
    Meteorologická čidla na Trojském mostě v Praze
  • Meteorologická stanice Temelín
    Meteorologická stanice Temelín

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b Organizační schema ČHMÚ [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ministr Brabec slavnostně otevřel novou budovu Českého hydrometeorologického ústavu [online]. Praha: ČHMÚ, 2021-06-10 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Historie ústavu [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ DAŇHELKA, Jiří; TOLASZ, Radim; KRŠKA, Karel; MACOUN, Jan; ELLEDER, Libor; VLČEK, Ondřej, a kol. Kde se historie dotýká oblaků a řek – Ke 100. výročí Českého hydrometeorologického ústavu. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2020. 142 s. ISBN 978-80-7653-005-8. S. 8–9. 
  6. ↑ Schneider, Rudolf, 1881–1955

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]