Česnek kýlnatý | |
---|---|
Česnek kýlnatý (Allium carinatum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď | amarylkovité (Amaryllidaceae) |
Rod | česnek (Allium) |
Binomické jméno | |
Allium carinatum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Česnek kýlnatý (Allium carinatum) je druh jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovitých.
Jedná se o vytrvalou cca 15–40 cm vysokou rostlinu s podzemní cibulí, cibule je vejcovitá, asi 1 cm v průměru, obalné šupiny jsou tmavé, podélně rozpadavé.[1][2] Lodyha asi v dolní polovině až 2/3 zahalena pochvami listů. Listy jsou přisedlé, čepele jsou čárkovité, mělce žlábkovité, na rubu se 3–5 podélnými žebry, asi 1–1,5 mm široké. Květy jsou uspořádány do květenství, jedná se o lichookolík (stažený šroubel), který je dosti řídký. Pacibulky v květenství jsou přítomny, většinou je však více květů než pacibulek. Květenství je podepřeno 12 cm dlouhým, dvoudílným toulcem, díly jsou nestejné, protažené v dlouhou špičku. Okvětní lístky jsou cca 4–6 mm dlouhé a 1,5–2 mm široké, fialové, na hřbetě kýlnaté. Tyčinky jsou o něco delší než okvětí, prašníky jsou nachové. Plodem je tobolka.[1][2]
Jedná se o druh s převážně evropským rozšířením. Roste na západ po Francii (málo až v severním Španělsku), na sever po Velkou Británii a jižní Skandinávii, na jih po severní Balkán, na východ po Ukrajinu[3].
V ČR roste vzácně a jedná se o silně ohrožený druh květeny ČR, kategorie C2. Roste od nížin po pahorkatiny na JV Moravě, hlavně v Bílých Karpatech, jinde jen výjimečně, např. u Hojsovy Stráže v Předšumaví a u Mělnické Vrutice v Polabí. Jeho biotopem jsou slatinné louky a výslunné stráně. Někdy je pěstován jako okrasná rostlina na skalkách a může i zplaňovat[2].