Činěves

Činěves
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMěstec Králové
Obec s rozšířenou působnostíPoděbrady
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel511 (2024)[1]
Rozloha14,45 km²[2]
Katastrální územíČiněves
Nadmořská výška201 m n. m.
PSČ289 01
Počet domů256 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČiněves 250
289 01 Dymokury
ou@cineves.cz
StarostaIng.František Moravec
Oficiální web: www.cineves.cz
Činěves
Činěves
Další údaje
Kód obce537080
Kód části obce23922
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Činěves (něm. Czinowes, Cziniowes nebo Tschinowes) je obec ležící v okrese Nymburk, asi 14 km východně od Nymburku, 13 km severovýchodně od města Poděbrady a 2,5 km jižně od Dymokur. Žije zde 511[1] obyvatel.

Historie a název

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294, kdy Činěves byla součástí statku Dymokury, který král Václav II. daroval klášteru cisterciáků v Sedlci. Tehdy se psala Chwineuez, v roce 1352 Czwyniewwes a roku 1369 Swiniewes[4]. Její původní název byl tedy Svinova ves.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[7]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

V obci Činěves (1148 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] biograf Sokol, cihelna, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s nádobím, 4 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, pila, 2 porodní asistentky, 4 rolníci, 2 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Činěvsi, šrotovník, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, zahradnictví, zámečník, 4 obchody se zvěřinou a drůbeží.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Barokní hřbitovní kostel svatého Václava byl vystavěn v roce 1729 na základech původní stavby z poloviny 14. století. U kostela dříve stávala dřevěná zvonice.
  • Fara čp. 1

Na zvonici se prý po půlnoci zjevoval ohnivý muž a vyzváněl na tamní zvon. Ohlašoval tak, že příštího dne někdo v obci zemře.

  • Jan Nepomuk Klein z Wiesenburgu (1821-1908) – rada biskupské konzistoře a od roku 1871 děkan v Činěvsi
  • František Lukeš (1921–1998), kněz a spisovatel, farář v Činěvsi v letech 1956 až 1990.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Okolo zastavěné části obce prochází silnice I/32 Libice nad Cidlinou – Kopidlno – Jičín, v obci končí silnice II/330 Sadská – Nymburk – Činěves.
  • Železnice – Okrajem katastrálního území obce je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou – Městec Králové – Činěves – Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Obcí projížděly autobusové linky Městec Králové-Nymburk (v pracovních dnech 4 spoje), Poděbrady-Chotěšice (v pracovních dnech 3 spoje) a Poděbrady – Dymokury (v pracovních dnech 4 spoje, o víkendech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Antonín Profous, Místní jména v Čechách I., s.349, dostupné online
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177. (česky a německy)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]