Čou Kuan-jü

Čou Kuan-jü
Čou Kuan-jü v roce 2022
Čou Kuan-jü v roce 2022
Narození30. května 1999 (25 let)
Šanghaj
NárodnostČínaČína Čína
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky2022–dosud
TýmyAlfa Romeo (2022–2023)
Kick Sauber (2024–)
Současný týmKick SauberFerrari
Číslo vozu24
Umístění (2023)18. místo (6 b.)
Závody44
Body celkem12
Nejrychlejší kola2
Nejlepší umístění v sezóně18. místo (2022)
Nejlepší umístění v závodě8. místo
První závodGrand Prix Bahrajnu 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čou Kuan-jü, čínsky pchin-jinem Zhōu Guànyǔ, znaky 周冠宇 (* 30. května 1999 Šanghaj) je čínský automobilový závodník, první čínský pilot ve Formuli 1. V letech 2014 až 2018 byl členem jezdecké akademie Ferrari, během roku 2018 byl vývojovým jezdcem týmu Formule E DS Techeetah.[1][2] V sezónách 2020 a 2021 byl testovacím jezdcem pro tým Alpine.

Čou závodní kariéru zahájil v roce 2015, kdy závodil v italském šampionátu Formule 4 a ADAC Formuli 4 s týmem Prema Racing. Po úspěchu v italském šampionátu F4 se v roce 2016 přesunul do Mistrovství Evropy Formule 3, kde jezdil pro tým Motopark Academy, a v letech 2017 a 2018 opět za Prema Racing.[3][4]

V 8 let začal jezdit na motokárách. V roce 2012 se přestěhoval do britského Sheffieldu, aby mohl lépe rozvíjet svou kariéru.[5] V roce 2013 závodil v týmu Strawberry Racing se sídlem v Sheffieldu a vyhrál Super 1 National Rotax Max Junior Championship i Rotax Max Euro Challenge.[6][7] Ve svém poslední sezoně v motokárách skončil na 2. místě v Rotax Max Senior Euro Challenge a zúčastnil se vybraných kol WSK Champions Cup a KF2 European Championship. Poprvé se také objevil v mistrovství světa motokár, kde jezdil za tým Ricky Flynn Motorsport po boku Landa Norrise a Jehana Daruvaly.[8]

Čou se stal jezdcem týmu Prema Powerteam pro italský šampionát F4 2015. Ve druhém podniku sezóny v Monze dokázal vyhrát všechny tři závody a mezi prvními třemi se pravidelně umisťoval i v dalších závodech. Sezónu ukončil jako vicemistr šampionátu a nejlepší nováček, když porazil například Roberta Švarcmana nebo Davida Beckmanna. Zúčastnil se také vybraných podniků německého šampionátu ADAC F4 a dosáhl dvou umístění na stupních vítězů ve Spielbergu a Spa.

Mistrovství Evropy FIA Formule 3

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 se Čou přesunul do Formule 3. Po úspěšných úvodních závodech sezóny na Paul Ricardu a Hungaroringu, kde získal 2x stupně vítězů, se během 2. poloviny sezóny vícekrát neprosadil a ve své první sezóně skončil na 13. místě. V roce 2017, opět v barvách Premy, se zlepšil a dosáhl na celkové 8. místo v poháru jezdců s 5 umístěními na stupních vítězů. V šampionátu zůstal i v roce 2018. Po prvním vítězství v kariéře v Pau, pódiu na Hungaroringu a třech po sobě jdoucích umístěních na stupních vítězů v Zandvoortu jej ale čekala slabší část sezóny. Navzdory silnému kvalifikačnímu tempu ve Spa a Silverstone musel 4krát po sobě odstoupit kvůli kolizím s týmovými kolegy nebo defektům. Čou vyhrál svůj druhý závod F3 v Hockenheimu a celkově se klasifikoval na 8. místě, se 3 pole position a 2 vítězstvími.

FIA Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
Čou ve voze F2 v Rakousku 2019

V prosinci 2018 se Čou připojil k týmu UNI-Virtuosi Racing spolu s Lucou Ghiottem v rámci Formule 2 pro sezonu 2019.[9] První stupně vítězů získal v Barceloně po silné kvalifikaci a většinu závodu vedl, než se propadl na třetí místo kvůli degradaci pneumatik. Následně dosáhl dalšího 3. místa ve sprintu v Monaku, když na startu předjel Arťoma Markelova. V Silverstone získal své první pole position ve Formuli 2 a stal se tak prvním čínským jezdcem, kterému se to podařilo. Později si také připsal třetí místo ve sprintu na Paul Ricardu. V Silverstone se propadl za svého týmového kolegu a vítěze závodu Nicholase Latifiho. V Abú Zabí také skončil třetí s nejrychlejším kolem v 1. závodě. Ročník dokončil jako sedmý nejlepší, navíc získal jako nejvýše umístěný nováček cenu Anthoine Huberta.

Čou zůstal v UNI-Virtuosi i pro sezónu 2020, jeho týmovým kolegou byl člen akademie Ferrari Callum Ilott. Čou získal svou druhou pole position Formule 2 v úvodním závodě na Red Bull Ringu.[10] Jeho vůz však měl problémy s elektronikou, což způsobilo, že se propadl až na 17. místo.[11] Později během sezóny vyhrál svůj první závod Formule 2 v Soči poté, co Jack Aitken a Ghiotto havarovali v 5. kole závodu ve sprintu, což způsobilo předčasný konec závodu.[12] Během sezóny dosáhl Čou 6 umístění na stupních vítězů a skončil šestý v šampionátu, o jedno místo výše než ve své nováčkovské sezóně ve Formuli 2.

V roce 2021 ve své třetí sezóně v šampionátu opět pokračoval ve spolupráci s týmem UNI-Virtuosi, tentokrát byl jeho týmovým kolegou Felipe Drugovich. V úvodním podniku v Bahrajnu získal pole position a nakonec i své první vítězství v hlavním závodě Formule 2.[13] Poté vyhrál ještě první sprint v Monaku a získal stupně vítězů v Baku. Po čtyřech závodech bez bodů se prosadil až v Británii, kde ovládl hlavní závod, mezi prvními třemi byl dvakrát i v Monze. V Abú Zabí vyhrál druhý sprint a jako druhý skončil v hlavním závodu, celkově šampionát ukončil se 4 výhrami, 1 pole position a 9 pódii jako třetí nejlepší.

V polovině roku 2014 se stal členem jezdecké akademie Ferrari, kde zůstal do konce roku 2018.[14] V roce 2019 nastoupil do akademie Renaultu a působil jako vývojový jezdec týmu.[15] V roce 2020 byl Čou povýšen na testovacího jezdce týmu Renault F1, později Alpine.[16]

Zúčastnil se také virtuální série Virtual Grand Prix Series v barvách Renaultu a dokázal vyhrát v Bahrajnu.[17] Spolu s Oscarem Piastrim a Christianem Lundgaardem v roce 2020 testoval monopost Renault R.S.18 na okruhu v Bahrajnu.[18] Na konci roku 2020 se po boku Fernanda Alonsa zúčastnil posezónního testu v Abú Zabí pro Renault.[19] Svůj debut v závodním víkendu Formule 1 absolvoval v barvách týmu Alpine během prvního tréninku Velké ceny Rakouska 2021 a stal se tak po Ma-Čching Huovi druhým jezdcem z Číny, který se zúčastnil závodního víkendu Formule 1.[20]

Alfa Romeo (2022–)

[editovat | editovat zdroj]

Čou podepsal smlouvu s týmem Alfa Romeo pro sezónu 2022 a stal se týmovým kolegou Valtteriho Bottase, který do týmu přišel z Mercedesu. Stal se tak historicky prvním čínským jezdcem ve Formuli 1.[21] V tiskové zprávě uvedl, že je „dobře připraven na obrovskou výzvu Formule 1“ a že jeho příchod do seriálu bude „průlomem v historii čínského motorsportu“.[22] O sedačku v Alfě Romeo usilovalo více jezdců, šéf týmu Fréderic Vasseur později uvedl, že zásadní výhodou Čoua byli jeho významní čínští sponzoři.[23] Čou si vybral závodní číslo 24 podle Kobeho Bryanta, který je jeho sportovním vzorem.[24] Do svého prvního závodu ve vozu Alfa Romeo v Bahrajnu vystartoval z 15. pozice, do cíle ale dorazil jako desátý a při premiéře ve Formuli 1 získal jeden mistrovský bod. Čínský jezdec má s týmem Alfa Romeo smlouvu do konce sezóny 2023.

Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu


FIA Formule 2

[editovat | editovat zdroj]
Rok Tým 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 PJ Body
2019 UNI-Virtuosi Racing BHR
FEA

10
BHR
SPR

4
BAK
FEA

Ret
BAK
SPR

10
CAT
FEA

3
CAT
SPR

4
MON
FEA

5
MON
SPR

3
LEC
FEA

4
LEC
SPR

3
RBR
FEA

6
RBR
SPR

8
SIL
FEA

3
SIL
SPR

8
HUN
FEA

9
HUN
SPR

9
SPA
FEA

C
SPA
SPR

C
MNZ
FEA

Ret
MNZ
SPR

4
SOC
FEA

10
SOC
SPR

5
YMC
FEA

3
YMC
SPR

8
7. 140
2020 UNI-Virtuosi Racing RBR
FEA

17
RBR
SPR

14
RBR
FEA

3
RBR
SPR

4
HUN
FEA

10
HUN
SPR

8
SIL
FEA

2
SIL
SPR

9
SIL
FEA

9
SIL
SPR

7
CAT
FEA

3
CAT
SPR

14
SPA
FEA

7
SPA
SPR

3
MNZ
FEA

5
MNZ
SPR

NC
MUG
FEA

Ret
MUG
SPR

5
SOC
FEA

8
SOC
SPR

1‡
BHR
FEA

14
BHR
SPR

5
BHR
FEA

2
BHR
SPR

4
6. 151.5
2021 UNI-Virtuosi Racing BHR
SP1

7
BHR
SP2

3
BHR
FEA

1
MCO
SP1

1
MCO
SP2

15
MCO
FEA

5
BAK
SP1

3
BAK
SP2

Ret
BAK
FEA

13
SIL
SP1

Ret
SIL
SP2

11
SIL
FEA

1
MNZ
SP1

2
MNZ
SP2

8
MNZ
FEA

2
SOC
SP1

DNS
SOC
SP2

C
SOC
FEA

6
JED
SP1

17
JED
SP2

8
JED
FEA

4‡
YMC
SP1

8
YMC
SP2

1
YMC
FEA

2
3. 183
Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Body Umístění
2021 Alpine F1 Team Alpine A521 Renault E-Tech 20B 1,6 V6 t BHR EMI POR ESP MON AZE FRA STY AUT
TD
GBR HUN BEL NED ITA RUS TUR USA MXC SAP QAT SAU ABU
2022 Alfa Romeo F1 Team Orlen Alfa Romeo C42 Ferrari 066/7 1,6 V6 t BHR
10
SAU
11
AUS
11
EMI
15
MIA
Ret
ESP
Ret
MON
16
AZE
Ret
CAN
8
GBR
Ret
AUT
14
FRA
16
HUN
13
BEL
14
NED
16
ITA
10
SIN
Ret
JPN
16
USA
12
MXC
13
SAP
12
ABU
12
6 18. místo
2023 Alfa Romeo F1 Team Stake Alfa Romeo C43 Ferrari 066/10 1,6 V6 t BHR
16
SAU
13
AUS
9
AZE
Ret
MIA
16
MON
13
ESP
9
CAN
16
AUT
12
GBR
15
HUN
16
BEL
13
NED
Ret
ITA
15
SIN
12
JPN
13
QAT
9
USA
13
MXC
14
SAP
Ret
LVG
15
ABU
17
6 18. místo
2024* Stake F1 Team Kick Sauber Sauber C44 Ferrari BHR
11
SAU
18
AUS
15
JPN
Ret
CHN
14
MIA
14
EMI
15
MON
16
CAN
15
ESP
13
AUT
17
GBR
18
HUN
19
BEL
Ret
NED
20
ITA
18
AZE
14
SIN
USA
MXC
SAP
LVG
QAT
ABU
0* 20. místo*
Poznámky
  • * Sezóna v průběhu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guanyu Zhou na anglické Wikipedii.

  1. Guanyu Zhou joins the Renault Sport Academy for 2019 - Formula 2. web.archive.org [online]. 2019-03-16 [cit. 2023-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-16. 
  2. Zhou Guanyu joins Techeetah as a development driver. The Official Home of Formula E [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. Ferrari protege Zhou to race for Motopark in rookie F3 season. www.motorsport.com [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Zhou switches to Prema for sophomore F3 season. www.motorsport.com [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Guanyu Zhou, premier Chinois à piloter en GP [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (francouzsky) [nedostupný zdroj]
  6. Super 1 National Rotax Max Junior 2013 standings [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Rotax Max Euro Challenge - Junior 2013 standings [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. FIA Karting. www.fiakarting.com [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. 
  9. Guanyu Zhou together with UNI-Virtuosi Racing in 2019 - Formula 2. web.archive.org [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-05. 
  10. Qualifying: Zhou storms to Feature Race pole ahead of Drugovich [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Red Bull Ring F2: Ilott leads Ferrari junior 1-2-3 to win feature race [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Zhou grabs first F2 win, as Ghiotto and Aitken crash ends Sochi Sprint Race early. FIA_F2® - The Official F2® Website [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. FEATURE RACE: Zhou fights to first Feature Race win with inspired performance in Sakhir. FIA_F2® - The Official F2® Website [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Chinese karter Guanyu Zhou joins Ferrari Driver Academy [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Chinese youngster Guanyu Zhou joins Renault as Development Driver [online]. Formula1.com, 2019-01-22 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Chinese driver Guanyu Zhou takes step towards F1 with Renault test role [online]. Formula1.com, 2020-02-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. RACE HIGHLIGHTS: Guanyu Zhou takes victory in a thrilling Bahrain Virtual Grand Prix [online]. Formula1.com, 2020-03-23 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Renault juniors Lundgaard, Piastri and Zhou to test 2018 F1 car in Bahrain [online]. Formula1.com, 2020-10-22 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Full line-up: Every driver taking part in the Abu Dhabi post-season test [online]. Formula1.com, 2020-12-15 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Chinese driver Guanyu Zhou to make Formula 1 practice debut with Alpine in Austria [online]. Formula1.com, 2021-06-28 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Alfa Romeo announce Guanyu Zhou as Valtteri Bottas's team mate for 2022 [online]. Formula1.com, 2021-11-16 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Enter the Dragon: Guanyu Zhou joins Alfa Romeo Racing ORLEN for 2022 [online]. 2021-11-16 [cit. 2022-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-01. (anglicky) 
  23. Peníze hrály při angažování Čoua klíčovou roli, přiznává šéf Alfy Romeo [online]. F1Sport.auto.cz, 2021-11-27 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  24. Zhou’s permanent number revealed as FIA publishes entry list [online]. 2021-12-08 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]