Čou Po

Čou Po
Posmrtné jménomarkýz Wu z Ťiang (絳武侯)
NarozeníSu-čou
Úmrtí169 př. n. l.
Tituly a úřady
Čcheng-siang (nejvyšší rádce)
Období178177 př. n. l.
Předchůdceon sám jako nejvyšší rádce zprava, Čchen Pching jako nejvyšší rádce zleva
NástupceKuan Jing
PanovníkWen-ti
Čcheng-siang (nejvyšší rádce) zprava
Období179178 př. n. l.
PředchůdceČchen Pching
Nástupceon sám jako nejvyšší rádce
PanovníkWen-ti
Tchaj-wej (nejvyšší velitel)
Období184179 př. n. l.
Předchůdce– (nově zřízeno)
NástupceKuan Jing
PanovníkŠao-ti (Liou Chung), Wen-ti
Tchaj-wej (nejvyšší velitel)
Období196 př. n. l.
Předchůdce– (nově zřízeno)
Nástupce– (zrušeno)
PanovníkChuej-ti
markýz z Ťiang (絳侯)
Obdobíod 201 př. n. l.

Národnostchanská
Zeměříše Chan
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čou Po je čínské jméno, v němž Čou je příjmení a Po osobní jméno.

Čou Po (čínsky pchin-jinem Zhōu Bó, znaky 周勃, † 169 př. n. l.) byl čínský politik počátků říše Chan. Na straně Liou Panga, zakladatele říše Chan, se účastnil povstání proti říši Čchin a následné války mezi Siang Jüem a Liou Pangem. Po vzniku říše Chan byl generálem chanské armády, později stanul v čele chanských armád, resp. administrativy jako nejvyšší velitel tchaj-wej, resp. nejvyšší rádce čcheng-siang.

Čou Po pocházel z okresu Pchej (moderní okres Feng v městské prefektuře Sü-čou na severu provincie Ťiang-su),[1] živil se pletením rákosových rohoží a přivydělával si hraním na flétnu na pohřbech.[2] Patřil k okruhu známých starosty jedné z pchejských obcí, později psance a vůdce banditů Liou Panga.

Roku 209 př. n. l. vypuklo povstání Čchen Šenga proti říši Čchin, nedlouho předtím sjednotivší Čínu. Vzbouřil se i okres Pcheng, kde se s podporou Siao Chea a Cchao Šena Liou Pang postavil do čela rebelů a se svými přáteli vytáhl do boje proti Čchinům jako jeden z generálů povstaleckého státu Čchu. Čou Po působil jako důstojník, později generál jeho armády v bojích s Čchiny a od roku 206 př. n. l. se Siang Jüem. V bojích vynikl jako muž činu, nemilující dlouhé řeči.[1]

Roku 202 př. n. l. Liou Pang zvítězil nad Siang Jüem, sjednotil Čínu do říše Chan a prohlásil se císařem. Čou Po v lednu roku 201 př. n. l. obdržel titul markýze z Ťiangu (絳侯) s 8 100 poddanými domácnostmi.[3] Jako generál chanské armády se podílel na potlačení vzpurných králů Chan Sina, Jing Pua a Pcheng Jüea.[1] Roku 196 byl nakrátko jmenován nejvyšším velitelem (tchaj-wej) chanské armády. Za vlády císařovny Lü, roku 184 př. n. l., se nejvyšším velitelem stal znova.

Po smrti císařovny roku 180 př. n. l. společně s nejvyšším rádcem Čchen Pchingem zorganizoval státní převrat proti rodu Lü spojený s dosazením nového císaře – Liou Pangova syna Wen-tiho.[1] Roku 179 povýšil na nejvyššího rádce zprava a o rok později, po smrti Čchen Pchinga, zůstal jediným nejvyšším rádcem. Řízení veškeré administrativy mu sice dávalo značnou moc, ale jako muž činu cítil svou nevhodnost pro úřadování,[1] roku 177 proto požádal o uvolnění, a císař mu vyhověl.

Na odpočinku podezíral císaře Wen-tiho, že ho chce zabít, proto stále nosil zbroj. Kvůli tomu byl podezírán ze spiknutí a zatčen, záhy se však dostal na svobodu (poté, co si jeho syn vzal císařovu dceru). Zemřel o několik let později, roku 169 př. n. l. V uznání zásluh za říši Chan obdržel posmrtné jméno markýz Wu z Ťiang (絳武侯, doslova „markýz Válečník z Ťiang“).[1]

  1. a b c d e f THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-3-8 [cit. 2014-06-04]. Kapitola Persons in Chinese History - Zhou Bo 周勃. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HUNG, Hing Ming. The Road to the Throne: How Liu Bang Founded China's Han Dynasty. [s.l.]: Algora Publishing, 2011. 241 s. ISBN 0875868398, ISBN 9780875868394. S. 27. (anglicky) [Dále jen Hung]. 
  3. Hung, s. 181.