Čtvrtá vláda Viktora Orbána | |
---|---|
Předseda vlády Viktor Orbán | |
Pořadí | dvanáctá (od 23. října 1989) jedenáctá (od voleb 1990) |
Předseda | Viktor Orbán |
1. místopředseda | Zsolt Semjén |
Místopředsedové | Sándor Pintér Mihály Varga |
Vicekancléř | Gergely Gulyás |
Počet členů | 14 |
Politické subjekty | Fidesz, KDNP, nestraníci |
Zemský sněm | 134/199
|
Jmenována | Jánosem Áderem |
Vyslovení důvěry | květen 2018 A 134, N 28, Z 37 / 199 |
Konec v úřadu | 24. května 2022 |
Důvod ukončení | Pátá vláda Viktora Orbána |
Webová stránka | http://www.kormany.hu |
Posloupnost vlád | |
Orbán V > | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čtvrtá vláda Viktora Orbána, maďarsky Negyedik Orbán-kormány, byl vládní kabinet Maďarska, který vznikl po parlamentních volbách 2018 pod vedením Viktora Orbána (Fidesz), který vládl od května 2018 do května 2022.
Dne 17. dubna republikový prezident János Áder pověřil sestavením vlády Viktora Orbána, dosavadního premiéra a předsedu vítězné koalice stran Fidesz a KDNP.[1] Dne 27. dubna představil tiskový mluvčí premiéra Bertalan Havasi seznam ministrů nové vlády.[2] Dne 10. května 2018 poslanci Zemského sněmu zvolili Viktora Orbána do funkce předsedy vlády, PRO hlasovalo 134 poslanců z vládní koalice Fidesz a KDNP a také Imre Ritter z MNGÖ, PROTI bylo 28 poslanců z frakce Hnutí za lepší Maďarsko a Demokratická koalice. Hlasování se neúčastnili poslanci za MSZP, LMP a Párbeszéd. Tím se Viktor Orbán stal od roku 1848 prvním maďarským premiérem, který řídil svou v pořadí čtvrtou (a později i pátou) vládu.[3]
Kandidát | Subjekt | Hlasování | Parlamentní frakce | |
---|---|---|---|---|
Počet | v % | |||
Viktor Orbán | Fidesz–KDNP | 134 | 67.0 | 117 Fidesz, 16 KDNP, 1 MNGÖ |
PROTI | opozice | 28 | 14.0 | DK, Jobbik |
Zdrželo se | 0 | 0.0 | — | |
Nehlasovalo | 37 | 18.0 | LMP, MSZP, Párbeszéd, nestraníci | |
Celkem hlasovalo | 162 | 81.0 | ||
Celkem poslanců | 199 | 100.0 |
Vláda s odvoláním na epidemii COVID19 v březnu 2020 prosadila v parlamentu schválení zákona, který rozšířil platnost dekretů, jež může vydávat premiér. Vládní dekrety vydané v mimořádné situaci nemusel každé 2 týdny stvrdit parlament, který by dokonce vůbec nemusel zasedat. Tím získal Viktor Orbán bezprecedentní moc, neboť opatření neměla jasné časové omezené.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Negyedik Orbán-kormány na maďarské Wikipedii.