Čukotsko-kamčatské jazyky | |
---|---|
Rozšíření čukotsko-kamčatských jazyků v 17. století (šrafovaně) a dnes (souvisle vybarveno). | |
Rozšíření | severovýchodní Asie |
Počet mluvčích | zhruba 10 000 |
Počet jazyků | 5 |
Klasifikace | |
Dělení | |
Čukotsko-kamčatská jazyková rodina je nevelká rodina původních jazyků na ruském Dálném východě. Jedná se snad o pozůstatky kdysi rozšířené skupiny jazyků, mnohé z těchto jazyků jsou dnes ovšem na pokraji vymření.
Spolu s několika dalšími osamocenými jazyky severovýchodní Asie - nivchštinou, jukagirskými jazyky a jenisejskými jazyky, případně také s ainštinou a eskymácko-aleutskými jazyky - bývá někdy řazena do skupiny tzv. paleoasijských jazyků.
O příbuznosti itelmenštiny a čukotských jazyků se někdy pochybuje.[zdroj?] Mnoho slov v itelmenském lexiku nemá žádnou podobnost s čukotskými jazyky a pochází patrně ze substrátového jazyka Kamčatky, snad vzdáleně příbuzného nivchštině nebo indiánským jazykům rodiny wakaš (např. kzumch "čmelák", klaml "moucha", kmak "brouk", minl "zajíc". chyvne "vlk", enč "ryba", kydch "bříza", lač "slunce"). Tento substrát byl následně zřejmě převrstven čukotským adstrátem.[zdroj?]