Číchov

Číchov
Náves s kaplí v jižní části obce
Náves s kaplí v jižní části obce
Znak obce ČíchovVlajka obce Číchov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′5″ s. š., 15°45′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel231 (2024)[1]
Rozloha9,57 km²[2]
Nadmořská výška420 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů112 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduČíchov 60
675 21 Okříšky
obec@cichov.cz
StarostaFrantišek Veleba
Oficiální web: www.cichov.cz
Číchov
Číchov
Další údaje
Kód obce590487
Kód části obce412562
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číchov (německy Czichau, Tschichau[4]) je obec ležící asi 10 km severozápadně od města Třebíče, v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Nadmořská výška obce je 420 metrů nad mořem. Žije zde 231[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Obcí prochází železniční trať Brno–Jihlava. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Brtnický Číchov a Třebíčský Číchov. K obci náleží i osada Hynkov, která se nachází asi 1,5 km jižně od vlastního Číchova, osada Jalovec a samota Vápenice.

Sousedními obcemi sídla jsou Brtnice, Červená Lhota, Zašovice, Bransouze, Radonín, Přibyslavice a Chlum.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Číchovem ze severu na jih prochází silnice z Bransouz do Přibyslavic, severně ze zastavěného území obce vychází užitková silnice do Chlumu s odbočkou do Bransouz, východně pak cesta ke Křástkovu mlýnu, západně pak užitková silnice pod kopec Jalovec a k silnici mezi Radonínem a Bransouzemi, ta také vede na území obce z jihu k severu. Západně ze silnice vedoucí jižně od zastavěného území pak vychází silnice k rekreačnímu středisku Jalovec a do osady Hynkov. Přes jihozápadní okraj území obce přechází ze západu k východu z Radonína do Přibyslavic, severně pak vede užitková lesní silnice k samotě Vápenice. Ze zastavěného území obce od železniční zastávky vychází směrem na západ cyklostezka 5111, ta pak pokračuje do Radonína, přes část severní hranice území obce vede cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs. Ze severu na jih a východ vede nad údolím řeky Jihlavy červená turistická stezka, ze zastavěného území obce od železniční zastávky vychází západně modrá turistická stezka, dále vede přes PP Jalovec a zříceninu Střeliště. Ze severu na jih vede přes zastavěné území obce železniční trať Brno–Jihlava, ve vsi se pak nachází železniční zastávka Číchov.

Severní a jižní část území obce podél údolí Jihlavy je využívána zemědělsky, východní a západní část území je kopcovitá a zalesněná. Na západním okraji území obce lesy však byly vytěženy po kůrovcové kalamitě.

Část hranice severně od zastavěného území obce tvoří řeka Jihlava, ta pak teče jižně přes zastavěné území obce, které rozděluje na dvě poloviny, jedna je nazývána tzv. Brtnický Číchov, druhá pak Třebíčský Číchov (území byla rozdělena i historicky), posléze pak řeka tvoří i část východní hranice území obce. Část západní hranice území obce pak je tvořena nepojmenovaným potokem, který pramení v osadě Hynkov, pak teče dál na východ a vlévá se do řeky Jihlavy. Na jihozápadě území obce pramení u samoty Vápenice Vápenický potok, ten pak teče pod PP Jalovec a přes Brtnický Číchov a vlévá se do Jihlavy. Ze západu na území obce teče Leštinský potok, který pak teče pod PP Na skaličce a pak se vlévá do Jihlavy. Západní hranici území obce tvoří zčásti i Radonínský potok a jeho zdrojnice, následně teče severně a pak se u Bransouz vlévá do Jihlavy.

Území Číchova se rozkládá na obou stránkách řeky Jihlavy, západní okraj dosahuje nadmořské výšky přes 600 metrů nad mořem, východní přes 500 metrů nad mořem, údolí řeky Jihlavy pak dosahuje cca 425 metrů nad mořem. Na východním okraji území obce se nachází kopec Na Skalici (524 m), u Hynkova se těsně za hranicí území obce se nachází Vránův kopec (539 m), u PP Jalovec se nachází turistické středisko s lyžařským vlekem (v roce 2023 obojí uzavřeno[5]), kdy jeho nadmořská výška dosahuje 576 metrů nad mořem. Jižně od Jalovce je pak nepojmenovaný kopec s kótou 582 m. Na jihozápadním okraji území obce se nachází Velká hora (614 m), u západního okraje území obce se pak nachází Vlčí hora (573 m), těsně za severní hranicí území obce se nachází vrchol Bukovec (572 m).

Zastavěné území obce se nachází na východním okraji území obce v údolí řeky Jihlavy, na její nivě, je rozděleno řekou na dvě poloviny. Část Třebíčský Číchov se nachází na východním břehu řeky v mírném kopci, její část pak vede pod kopec Na Skalici k PP Na skaličce. Brtnický Číchov se nachází na západním břehu řeky Jihlavy, z části leží na nivě řeky, od části v údolí Vápenického potoka je pak oddělena železniční tratí. Na jižním okraji území obce se nachází osada Hynkov s dvorem, u PP Jalovec se nachází turistické středisko a několik chat. Nedaleko pramene potoka Vápenice se nachází samota Vápenice. Na západním okraji území obce se nachází zřícenina hradu Střeliště. Pod Vlčí horou těsně za hranicemi území obce se nachází chatová oblast. V údolí Jihlavy na severním okraji území obce se nachází chatová oblast a těsně za hranicí pozůstatky tvrze Bransouze.

Na východním okraji zastavěného území obce se nachází PP Na skaličce, u turistického areálu Jalovec se nachází PP Jalovec. V Číchově se nachází dvě Lípy svobody.[6]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se nachází v zakládacích listinách benediktinského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1234 byla vesnice prodána klášteru v Tišnově.[7] Později však byly statky v Číchově vyměněny za Pánov a brtnický Číchov se stal majetkem markraběte a ve 14. století se stal součástí panství pod hradem Rokštejnem a v 15. století se stala vesnice součástí brtnického panství. V roce 1580 pak byla Hynkem z Valdštejna založena osada Hynkov nedaleko vesnice.[7]

Obcí protéká řeka Jihlava, která do roku 1879[8][4] dělila obec na dvě části: Na levém břehu řeky byl severní částí Číchov třebíčský (nazýván Číchov u Třebíče, spadal pod Chlum[8][4]), na pravém břehu řeky pak jižní částí Číchov brtnický (Číchov u Brtnice, spadal pod Přibyslavice[8][4]). Kolem roku 1890 byla vesnice sjednocena, někdy v tu dobu byla ve vsi otevřena i škola. Ta byla v roce 1978 uzavřena. V roce 1994 byla otevřena obecní turistická ubytovna.[9]

V roce 2006 při velké povodni řeka Jihlava strhla železobetonový most v obci, nový most byl postaven až v roce 2008.[10]

V roce 2015 byl parlamentem schválen návrh vlajky a znaku obce.[11]

Do roku 1849 patřil Číchov do brtnického a třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1879 patřila část Číchova pod Bransouze a další část pod Chlum a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Přibyslavice, následně se obec osamostatnila.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 403 366 387 382 428 411 417 398 373 340 334 284 289 289 216
Počet domů 57 61 59 60 60 61 76 88 91 84 86 104 102 109 112

Politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Richard Pek, v letech 2010–2014 tuto funkci zastával Martin Caha. Od roku 2014 působí jako starosta František Veleba.

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Číchov
2006[15] 2010[16] 2013[17] 2017[18] 2021[19]
1. ČSSD (47,77 %) ČSSD (37,5 %) ČSSD (36,15 %) ANO (34,88 %) ANO (39,53 %)
2. KSČM (21,65 %) KSČM (15,44 %) KSČM (16,92 %) ČSSD (14,72 %) SPOLU (17,05 %)
3. ODS (16,56 %) ODS (12,5 %) ODS (9,23 %) KSČM (10,85 %) SPD (10,85 %)
účast 72,35 % (157 z 217) 64,62 % (137 z 212) 61,32 % (130 z 212) 64,18 % (129 z 201) 65,82 % (129 z 196)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Číchov
1. 2. 3. účast
2000[20] KSČM (26,26 %) 4KOALICE (22,22 %) SV (19,19 %) 43,23 % (99 z 229)
2004[21] KSČM (38,46 %) ČSSD (17,3 %) KDU-ČSL (11,53 %) 24,2 % (53 z 219)
2008[22] ČSSD (52,88 %) KSČM (20,19 %) ODS (13,46 %) 49,3 % (105 z 213)
2012[23] ČSSD (38,7 %) KSČM (30,1 %) KDU-ČSL (8,6 %) 49,52 % (103 z 208)
2016[24] ČSSD (47,72 %) ODS (10,22 %) KDU-ČSL (10,22 %) 43,78 % (88 z 201)
2020[25] ČSSD (30,26 %) ANO (28,94 %) KDU-ČSL (6,57 %) 39,8 % (78 z 196)
2024[26] ANO (65,67 %) SOCDEM (8,95 %) ČSNS+KSČM+ČSSD (7,46 %) 34,87 % (68 z 195)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (51 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (25 hlasů). Volební účast byla 68,90 %, tj. 144 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (115 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 69,23 %, tj. 144 ze 208 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (80 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (12 hlasů). Volební účast byla 69,95 %, tj. 142 ze 203 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (105 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů). Volební účast byla 68,16 %, tj. 137 ze 201 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (36 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (18 hlasů). Volební účast byla 73,80 %, tj. 138 ze 187 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (77 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (62 hlasů). Volební účast byla 75,27 %, tj. 140 ze 186 oprávněných voličů.[29]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Asi 2,5 kilometru jihozápadně od vesnice se nachází terénní pozůstatky středověkého hrádku Střeliště, který zanikl v patnáctém století[30]
  • Kaple Panny Marie
  • Lyžařský areál Jalovec se stejnojmennou přírodní památkou
  • Zašovický hřbet s neogenními usazeninami

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Michal Bezega (1917–1994), voják, původně ze Zakarpatské ukrajiny, bojoval v Dukelském průsmyku, usadil se v Číchově
  • Stanislav Čáp (1890–1944), legionář
  • Zdeněk Pisk (1927–2010), diplomat a právník

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 56. 
  5. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Lyžařské středisko Jalovec na Třebíčsku je zavřené. Vleky se v zimě nerozjedou. Třebíčský deník. 2023-11-21. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 23. 1. 2024
  7. ↑ a b Číchov, historie [online]. Číchov: Obec Číchov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Historický místopis, Číchov, https://www.cichov.cz/assets/File.ashx?id_org=2375&id_dokumenty=1241
  9. ↑ JANEGA, Pavel. Toulky po Třebíčsku – Číchov. Horácké noviny. 2024-04-04, roč. XXXV, čís. 14, s. 16. 
  10. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Jedinečná sgrafita na zámku v Okříškách. Zdobí je motiv mořských panen. Třebíčský deník. 2021-04-01. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. 
  11. ↑ Znak a vlajka obce [online]. Číchov: Obec Číchov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Střeliště, s. 596–597. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Číchov
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.