Číslice cyrilice

Číselné soustavy
Indicko-arabská číselná soustava
západoarabské východoarabské bengálské gurmuské indické sinhálské tamilské balijské barmské dzongkské javánské khmerské laoské mongolské thajské
Východní Asie
čínské hokkienské japonské korejské vietnamské
Abecední
abdžadové arménské árjabhata cyrilice Ge'ez (etiopské) gruzínské řecké hebrejské římské
bývalé
egejské attické babylonské bráhmí egyptské etruské inuitské kharóšthí mayské muiské Kipu
poziční číselná soustava podle základu
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 36 60
nestandardní poziční číselné soustavy
bijektivní numerace (1) znaménkové reprezentace (balancovaná trojková soustava) faktoriální záporné komplexní číselná soustava nečíselné reprezentace (φ) smíšené asymetrické číselné soustavy

Rub stříbrného půlrublu (vlevo) a měděná mince se znakem vousů vydaných v roce 1705 s číslicemi cyrilice (҂АѰЕ).

Číslice cyrilice je číselná soustava odvozená od cyrilice, která vznikla v První bulharské říši na konci 10. století. Soustava se používala v První bulharské říši a u jižních a východních Slovanů.^[1] Tento systém byl používán v Rusku nejpozději až do počátku 18. století, kdy ho Petr Veliký nahradil v rámci své iniciativy občanské reformy písma arabskými číslicemi.^[2][3] Číslice cyrilice hrály také roli v plánech měnové reformy Petra Velikého, stříbrné kopějky vydané po roce 1696 a strojně ražených mincí vydaných mezi 1700 a 1722 s vepsaným datem pomocí číslic cyrilice.^[4] Do roku 1725 byly ruské imperiální mince převedeny na arabské číslice.^[5] Číslice cyrilice lze stále nalézt v knihách napsaných církevní slovanštinou.^[6]

Obecný popis

Systém je kvazi-desítkový abecední systém, ekvivalentní řeckému číselnému systému, ale psaný odpovídajícími grafémy cyrilicí. Pořadí je založeno na původní řecké abecedě, spíše než na standardním abecedním pořadí cyrilice.^[7]

Samostatné písmeno je přiřazeno ke každé jednici (1, 2, … 9) a každému násobku deseti (10, 20, … 90) a každému násobku stovky (100, 200, … 900). K odlišení čísel od textu, se nad čísly někdy maluje tzv. titlo (  ҃  ) nebo se někdy odlišují tečkami.^[8] Čísla jsou psána tak, jak se vyslovují v slovanštině,^[9] obvykle od vyšší pozice k nižší pozici, s výjimkou číslic 11 až 19, které se píšou a vyslovují s jednotkami před desítkami; například ЗІ (17) je "семнадсять" (doslova sedm-nad-deset, viz česky sedm-náct).^[2]

Příklady:

• (҂аѱѕ) – 1706
• (҂зриі) – 7118

Aby se určila hodnota číslice cyrilice, sčítá se hodnota všech znaků: například ѰЗ je 700 + 7, což je 707. Pokud je číslo větší než 999 (ЦЧѲ), používá se znaménko pro tisíce (҂) pro násobení číselné hodnoty: například ҂Ѕ je 6000, zatímco ҂Л҂В se vyhodnotí jako 30 000 + 2000, což dělá 32 000. K vytvoření větších čísel se užívá modifikační značka, která značí, že se obkroužené číslo vynásobí.^{[10] [11]}

Modifikované znaky používané k označení hodnot 1000 a větších.Například А҉ označuje 1 milion.

Číslice hlaholice

Věžní hodiny s číslicemi cyrilice v Suzdalu

Číslice hlaholice jsou podobné číslicím cyrilice s výjimkou toho, že číselné hodnoty jsou přiřazeny podle původního abecedního pořadí hlaholice.^{[12] [9]} Znaky pro hodnoty jednotek, desítek a stovek jsou zkombinovány do formy konkrétních číslic, například ⰗⰑⰂ je 500 + 80 + 3 neboli 583. Stejně jako u číslic cyrilice jsou čísla 11 až 19 typicky psané s jednicemi před symbolem pro 10; Například ⰅⰊ je 6 + 10, což je 16.^[13] Zatímco číslice cyrilice používají pozměněné znaky pro čísla větší než 999, některé dokumenty svědčí o použití hlaholických znaků pro čísla 1000 až 6000,^[14] i když byla zpochybněna platnost číslic 3000 a vyšších.^[15]

Tabulka hodnot

hodnota řečtina cyrilice hlaholice 1 [16] Α' А Ⰰ 2 Β' В Ⰱ 3 Γ' Г Ⰲ 4 Δ' Д Ⰳ 5 Ε' Е Ⰴ 6 Ϛ'nebo Ϝ' Ѕ Ⰵ 7 Ζ' З Ⰶ 8 Η' И Ⰷ 9 Θ' Ѳ Ⰸ

hodnota řečtina cyrilice hlaholice 10 Ι' І Ⰺ nebo Ⰹ 20 Κ' К Ⰻ 30 Λ' Л Ⰼ 40 Μ' М Ⰽ 50 Ν' Н Ⰾ 60 Ξ' Ѯ Ⰿ 70 Ο' О Ⱀ 80 Π' П Ⱁ 90 Ϟ' Ч nebo Ҁ Ⱂ

hodnota řečtina cyrilice hlaholice 100 Ρ' Р Ⱃ 200 Σ' С Ⱄ 300 Τ' Т Ⱅ 400 Υ' Ѵ Ⱆ 500 Φ' Ф Ⱇ 600 Χ' Х Ⱈ 700 Ψ' Ѱ Ⱉ 800 Ω' Ѡ Ⱋ 900 Ϡ' Ц nebo Ѧ Ⱌ

modifikující znaky v cyrilici násobitel název (česky)[11] znak příklad 1000 Тысяча знак (značka tisíc) ҂ 10 000 Тьма (myriáda) ⃝ 100 000 Легион (legie) ҈ 1 000 000 Леодр (legie legií) ҉ 10 000 000 Вран (Ворон) (havran/vrána) ꙰ 100 000 000 Колода (žlab/kláda) ꙱ 1 000 000 000 Тьма тем (hodně myriád) ꙲

tisíce v hlaholici hodnota hlaholice 1 000 Ⱍ 2 000 Ⱎ 3 000 Ⱏ nebo Ⱐ 4 000 Ⱑ 5 000 Ⱓ 6 000 Ⱗ

Počítačové kódy

znak	҃		҂		⃝		҈
jméno v Unicode	slučovací znak titlo v cyrilici		znak tisíce v cyrilici		znak násobitele desítek tisíc v cyrilici		znak násobitele stovky tisíce v cyrilici
kódování znaků	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex
Unicode	1155	0483	1154	0482	8413	20DD	1160	0488
UTF-8	210 131	D2 83	210 130	D2 82	226 131 157	E2 83 9D	210 136	D2 88
odkaz na číselné znaky	҃	҃	҂	҂	⃝	&#20DD;	҈	҈

znak	҉		꙰		꙱		꙲
znak Unicode	znak násobitele miliónu v cyrilici		znak násobitele deseti miliónů v cyrilici		znak násobitele sta miliónů v cyrilici		znak násobitele tisíce miliónů v cyrilici
kódování znaků	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex	decimal	hex
Unicode	1161	0489	42608	A670	42609	A671	42610	A672
UTF-8	210 137	D2 89	234 153 176	EA 99 B0	234 153 177	EA 99 B1	234 153 178	EA 99 B2
odkaz na číselné znaky	҉	҉	꙰	꙰	꙱	꙱	꙲	꙲

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrillic numerals na anglické Wikipedii.

1. DEJIĆ, Mirko. How the old Slavs (Serbs) wrote numbers. BSHM Bulletin: Journal of the British Society for the History of Mathematics. 2013, s. 2–17. ISSN 1749-8430. DOI 10.1080/17498430.2013.805559. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. CHRISOMALIS, Stephen. Numerical Notation: A Comparative History. Cambridge, England: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48533-3. S. 180–182. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. YEFIMOV, Vladimir. Language Culture Type: International Type Design in the Age of Unicode. Redakce Berry John D.. New York City: Graphis Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1932026016. Kapitola Civil Type and Kis Cyrillic, s. 369–147. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. TEPLYAKOV, Sergei. How To Identify & Interpret Cyrillic Dates on Russian Coins of Peter I The Great [online]. 2011 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. LORKOVIĆ, Tatjana. Coins and Medals of Imperial Russia [online]. Yale University Library, 2003 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. LOOIJEN, Maarten. Over Getallen Gesproken/Talking About Numbers. 2nd. vyd. Zaltbommel, Netherlands: Van Haren Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-94-018-0601-5. S. 59–60. (Dutch & English) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
7. AGER, Simon. Omniglot: Cyrillic Script [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
8. GESANG, Philipp. Typesetting Cyrillic Numerals with ConTEXt MkIV. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. S. 3. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. LUNT, Horace Gray. Old Church Slavonic Grammar. 7th. vyd. Berlin, Germany: Walter de Gruyter, 2001. Dostupné online. ISBN 978-3-11-016284-4. S. 16–18. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
10. GAMANOVICH, Alypy. Grammar of the Church Slavonic Language. Redakce Shaw John. Jordanville, New York: Holy Trinity Monastery, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0884650645. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
11. КОЗЛОВСКИЙ, Станислав. У больших чисел громкие имена. Вокруг Света. Moscow: 2007-02-25. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. (Russian) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12. SCHENKER, Alexander M. The Dawn of Slavic: An Introduction to Slavic Philology. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-300-05846-2. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
13. Encyclopedia of Library and Information Science: Volume 27 - Scientific and Technical Libraries to Slavic Paleography. Redakce Kent Allen. New York City, NY: Marcel Decker Inc., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-8247-2027-8. S. 510–520. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
14. Veder, William R. (2004). "The Glagolitic Alphabet as a Text" in Glagoljica i hrvatski glagolizam. Zbornik radova s međunarodnoga znanstvenog skupa povodom 100. obljetnice Staroslavenske akademije i 50. obljetnice Staroslavenskog instituta.: 375–387, Staroslavenski Institut/Krčka Biskupija. Je zde použita šablona {{Cite conference}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
15. MATHIESEN, Robert. A New Reconstruction of the Original Glagolitic Alphabet. [s.l.]: Brown University, 2004. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
16. RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 1. (makedonština) 

Související články

• Hlaholice
• Řecké číslice

Externí odkazy

Portály: Matematika