Đurađ Branković | |
---|---|
Đurađ Branković | |
Narození | únor 1377 Priština |
Úmrtí | 2. ledna 1457 (ve věku 79 let) nebo 1456 (ve věku 78–79 let) Smederevská pevnost |
Povolání | panovník |
Nábož. vyznání | Srbská pravoslavná církev |
Choť | Irina Kantakuzinová |
Děti | Mara Brankovićová Štěpán III. Branković[1] Lazar II. Branković[1] Kateřina Brankovićová Řehoř Branković Teodor Branković |
Rodiče | Vuk Branković[1] a Mara Lazarević Brankovićová[1] |
Rod | Brankovićové |
Příbuzní | Lazar Vuković Branković a Grgur Vuković Branković (sourozenci) |
Funkce | išpán (Torontálska župa; 1427–1456) srbský despota (1427–1456) členové dolní komory Uherského sněmu (1439) členové dolní komory Uherského sněmu (1442) išpán (Župa Külső-Szolnok; od 1443) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Đurađ Branković (1377 – 24. prosince 1456) byl srbský despota v roce 1427 - 1456.
Đurađ nastoupil na trůn jako synovec bezdětného despoty Stefana Lazareviće a dvůr přesídlil do Smedereva. Brzy na to, jak nastoupil na trůn, padly Kosovo a Metochie do rukou Osmanské říše a v roce 1439 připadlo Osmanům i Smederevo. Branković utekl do Uher, kde už předtím vlastnil rozsáhlé majetky. V roce 1444 se významně podílel na uzavření segedínského míru mezi Osmanskou říší (Muradem II.) a Uherskem (Vladislavem III.). Uherský král Vladislav III. však mírovou dohodu ještě v témže roce porušil.
Jeho otec byl Vuk Branković, tehdejší kníže Rašky (dnešní Kosovo) a jeho matkou byla Mara, dcera Lazara Hrebeljanoviće, sestra Stefana Lazareviće. Đurađ se oženil s Irinou Kantakuzinovou 26. prosince 1414. Měl s ní děti:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Đurađ Branković na slovenské Wikipedii.