Łukasz Kubot
| Łukasz Kubot | |
|---|---|
_(28136044530).jpg) Łukasz Kubot ve Wimbledonu 2016 | |
| Stát |  Polsko |
| Datum narození | 16. května 1982 (42 let) |
| Místo narození | Bolesławiec, Polsko |
| Bydliště | Lubin, Polsko |
| Výška | 190 cm |
| Hmotnost | 86 kg |
| Profesionál od | 2002 |
| Držení rakety | pravou rukou |
| Výdělek | 8 376 561 USD |
| Tenisová raketa | Fischer HEAD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 97–130 |
| Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 4 Futures |
| Nejvyšší umístění | 41. místo (12. dubna 2010) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 4. kolo (2010) |
| French Open | 3. kolo (2011, 2012) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2013) |
| US Open | 3. kolo (2006) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2012) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 435–305 |
| Tituly | 27 ATP, 18 challengerů, 2 Futures |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (8. ledna 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2014) |
| French Open | semifinále (2015) |
| Wimbledon | vítěz (2017) |
| US Open | finále (2018) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | finále (2017) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2020) |
| French Open | čtvrtfinále (2009) |
| Wimbledon | 3. kolo (2015, 2016) |
| US Open | semifinále (2015) |
| Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2016) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | 1. kolo (2016) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 22. srpna 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Łukasz Kubot (* 16. května 1982 Bolesławiec) je polský profesionální tenista, vítěz dvou grandslamů v mužské čtyřhře a mezi lednem až květnem 2018 světová jednička ve čtyřhře, 51. v pořadí a historicky první tenisová jednička z Polska.[1]
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet sedm deblových turnajů, včetně Australian Open 2014 se Švédem Robertem Lindstedtem a Wimbledonu 2017 v páru s Melem. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2] Domovským oddílem je polský klub KKT Wrocław. Během kariéry také nastupoval v české extralize za oddíl TK Neridé.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2010 na 41. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2018 na 1. místě. Trénuje ho bývalý jablonecký tenista Jan Stočes.[3]
V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2001 základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž prohrál s Noamem Okunem a porazil Amira Hadada. Izraelci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k třiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 19–10 ve dvouhře a 14–2 ve čtyřhře.[4]
Polsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v mužské dvouhře vypadl v úvodním kole, když nestačil na Bulhara Grigora Dimitrova.
Zúčastnil se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhém kole mužské čtyřhry s Marcinem Matkowskim skončili na raketách osmého nasazeného páru Španělů Roberto Bautista Agut a David Ferrer. Po boku Agnieszky Radwańské nastoupili také do smíšené čtyřhry, v níž je v první fázi vyřadila rumunská dvojice Irina-Camelia Beguová a Horia Tecău.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 2006 vyhrál deblovou soutěž na neapolském challengeru, kde se jeho spoluhráčem stal Čech Tomáš Cibulec. Ve dvouhře US Open 2006 postoupil z kvalifikace do hlavní soutěže, jakožto první mužský tenista z Polska po jedenácti letech v rámci Grand Slamu. V prvním kole porazil třicátého druhého nasazeného Belgičana Kristofa Vliegena. Žádný polský hráč za předchozích dvacet let přitom nepostoupil do druhé fáze majoru. V ní zdolal Izraelce Noama Okuna po pětisetové bitvě. Ve třetím kole uhrál jen šest gamů na sedmého nasazeného Rusa Nikolaje Davyděnka.
Dvakrát si zahrál finále dvouhry na okruhu ATP Tour a vždy odešel poražen. Poprvé na květnovém Serbia Open 2009 v Bělehradu, kde nestačil na Srba Novaka Djokoviće. Podruhé opět na antuce během únorového Brasil Open 2010 v Costa do Sauípe, kde jej zastavil Španěl Juan Carlos Ferrero.
Na nejvyšší grandslamové kategorii v rámci singlových soutěží nejdále došel ve Wimbledonu 2013, kde v osmifinále po pěti setech přehrál Francouze Adriana Mannarina. V ryze polském čtvrtfinále pak nestačil na světovou dvaadvacítku Jerzyho Janowicze, který se následně stal historicky prvním Polákem v grandslamovém semifinále.[5] Se švédským tenistou Robertem Lindstedtem triumfovali z pozice čtrnáctých nasazených v mužské čtyřhře Australian Open 2014. Po výhře nad francouzským párem Michaël Llodra a Nicolas Mahut ve finále zdolali americko-jihoafrickou dvojici Eric Butorac a Raven Klaasen. Kubot se Švédem přitom před melbournským turnajem společně nevyhráli žádný zápas.[6]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 3 (2–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Soupeři ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2014 | Australian Open | tvrdý |  Robert Lindstedt
|
 Eric Butorac Raven Klaasen
|
6–3, 6–3 |
| Vítěz | 2017 | Wimbledon | tráva |  Marcelo Melo
|
 Oliver Marach Mate Pavić
|
5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11 |
| Finalista | 2018 | US Open | tvrdý | Marcelo Melo
|
Mike Bryan Jack Sock
|
3–6, 1–6 |
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||
Dvouhra: 2 (0–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 4. května 2009 | Bělehrad, Srbsko | antuka |  Novak Djoković
|
3–6, 6–7(0–7) |
| Finalista | 2. | 14. února 2010 | Costa do Sauípe, Brazílie | antuka |  Juan Carlos Ferrero
|
1–6, 0–6 |
Čtyřhra: 48 (27–21)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 23. dubna 2007 | Casablanca, Maroko | antuka | Oliver Marach
|
 Jordan Kerr David Škoch
|
7–6(7–4), 1–6, [10–4] |
| Finalista | 2. | 22. října 2007 | Lyon, Francie | koberec (h) | Lovro Zovko
|
 Sébastien Grosjean Jo-Wilfried Tsonga
|
4–6, 3–6 |
| Finalista | 3. | 23. února 2009 | Acapulco, Mexiko | antuka | Oliver Marach
|
František Čermák Michal Mertiňák
|
6–4, 4–6, [7–10] |
| Vítěz | 1. | 6. dubna 2009 | Casablanca, Maroko | antuka | Oliver Marach
|
Simon Aspelin Paul Hanley
|
7–6(7–4), 3–6, [10–6] |
| Vítěz | 2. | 4. května 2009 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Oliver Marach
|
Johan Brunström Jean-Julien Rojer
|
6–2, 7–6(7–3) |
| Vítěz | 3. | 1. listopadu 2009 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Oliver Marach
|
Julian Knowle Jürgen Melzer
|
2–6, 6–4, [11–9] |
| Vítěz | 4. | 6. února 2010 | Santiago, Chile | antuka | Oliver Marach
|
 Potito Starace Horacio Zeballos
|
6–4, 6–0 |
| Finalista | 4. | 14. února 2010 | Costa do Sauípe, Brazílie | antuka | Oliver Marach
|
 Pablo Cuevas Marcel Granollers
|
5–7, 4–6 |
| Vítěz | 5. | February 27, 2010 | Acapulco, Mexiko | antuka | Oliver Marach
|
Fabio Fognini Potito Starace
|
6–0, 6–0 |
| Vítěz | 6. | 25. září 2010 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Juan Ignacio Chela
|
Marcel Granollers Santiago Ventura
|
6–2, 5–7, [13–11] |
| Finalista | 5. | 5. února 2011 | Santiago, Chile | antuka | Oliver Marach
|
Marcelo Melo Bruno Soares
|
3–6, 6–7(3–7) |
| Finalista | 6. | 27. dubna 2012 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Jérémy Chardy
|
Robert Lindstedt Horia Tecău
|
6–7(2–7), 3–6 |
| Finalista | 7. | 20. května 2012 | Řím, Itálie | antuka | Janko Tipsarević
|
Marcel Granollers Marc López
|
3–6, 2–6 |
| Vítěz | 7. | 15. července 2012 | Stuttgart, Německo | antuka | Jérémy Chardy
|
Michal Mertiňák André Sá
|
6–1, 6–3 |
| Vítěz | 8. | 2. března 2013 | Acapulco, Mexiko | antuka | David Marrero
|
Simone Bolelli Fabio Fognini
|
7–5, 6–2 |
| Vítěz | 9. | 25. ledna 2014 | Australian Open, Melbourne, Austrálie |
tvrdý | Robert Lindstedt
|
Eric Butorac Raven Klaasen
|
6–3, 6–3 |
| Vítěz | 10. | 13. června 2015 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Ivo Karlović
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–2, 7–6(11–9) |
| Vítěz | 11. | 25. července 2015 | Bastad, Švédsko | antuka | Jérémy Chardy
|
 Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–7(6–8), 6–3, [10–8] |
| Vítěz | 12. | 27. září 2015 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
2-6, 6-3, [10-7] |
| Vítěz | 13. | 25. října 2015 | Vídeň, Rakousko | tvrdý | Marcelo Melo
|
 Jamie Murray John Peers
|
4–6, 7–6(7–3), [10–6] |
| Finalista | 8. | 1. května 2016 | Cascais, Portugalsko | antuka | Marcin Matkowski
|
Eric Butorac Scott Lipsky
|
4–6, 6–3, [8–10] |
| Finalista | 9. | 19. června 2016 | Halle, Německo | tráva | Alexander Peya
|
Raven Klaasen Rajeev Ram
|
6–7(5–7), 2–6 |
| Finalista | 10. | 24. července 2016 | Washington, D.C., USA | tvrdý | Alexander Peya
|
 Daniel Nestor Édouard Roger-Vasselin
|
6–7(3–7), 6–7(4–7) |
| Vítěz | 14. | 30. října 2016 | Vídeň, Rakousko | tvrdý | Marcelo Melo
|
Oliver Marach Fabrice Martin
|
4–6, 6–3, [13–11] |
| Finalista | 11. | 18. března 2017 | Indian Wells, USA | tvrdý | Marcelo Melo
|
Raven Klaasen Rajeev Ram
|
7–6 (7–1), 4–6, [8–10] |
| Vítěz | 15. | 1. dubna 2017 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Melo
|
Nicholas Monroe Jack Sock
|
7–5, 6–3 |
| Vítěz | 16. | 14. května 2017 | Madrid, Španělsko | antuka | Marcelo Melo
|
Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin
|
7–5, 6–3 |
| Vítěz | 17. | 17. června 2017 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Marcelo Melo
|
Raven Klaasen Rajeev Ram
|
6–3, 6–4 |
| Vítěz | 18. | 25. června 2017 | Halle, Německo | tráva | Marcelo Melo
|
 Alexander Zverev Mischa Zverev
|
5–7, 6–3, [10–8] |
| Vítěz | 19. | 15. července 2017 | Wimbledon, Spojené království | tráva | Marcelo Melo
|
Oliver Marach Mate Pavić
|
5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11 |
| Finalista | 12. | 6. srpna 2017 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Marcelo Melo
|
 Henri Kontinen John Peers
|
6–7(5–7), 4–6 |
| Finalista | 13. | 15. října 2017 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Marcelo Melo
|
Henri Kontinen John Peers
|
4–6, 2–6 |
| Vítěz | 20. | 5. listopadu 2017 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Marcelo Melo
|
Ivan Dodig Marcel Granollers
|
7–6(7–3), 3–6, [10–6] |
| Finalista | 14. | 19. listopadu 2017 | Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království |
tvrdý (h) | Marcelo Melo
|
Henri Kontinen John Peers
|
4–6, 2–6 |
| Vítěz | 21. | 13. ledna 2018 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Marcelo Melo
|
Jan-Lennard Struff Viktor Troicki
|
6–3, 6–4 |
| Vítěz | 22. | 24. června 2018 | Halle, Německo (2) | tráva | Marcelo Melo
|
Alexander Zverev Mischa Zverev
|
7–6(7–1), 6–4 |
| Finalista | 15. | září 2018 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Melo
|
Mike Bryan Jack Sock
|
3–6, 1–6 |
| Vítěz | 23. | říjen 2018 | Peking, Čína | tvrdý | Marcelo Melo
|
Oliver Marach Mate Pavić
|
6–1, 6–4 |
| Vítěz | 24. | říjen 2018 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Marcelo Melo
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
6–4, 6–2 |
| Finalista | 16. | březen 2019 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Melo
|
Nikola Mektić Horacio Zeballos
|
6–4, 4–6, [3–10] |
| Finalista | 17. | červen 2019 | Halle, Německo | tráva | Marcelo Melo
|
Raven Klaasen Michael Venus
|
6–4, 3–6, [4–10] |
| Vítěz | 25. | srpen 2019 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Melo
|
Nicholas Monroe Tennys Sandgren
|
6–7(6–8), 6–1, [10–3] |
| Finalista | 18. | říjen 2019 | Peking, Čína | tvrdý | Marcelo Melo
|
Ivan Dodig Filip Polášek
|
3–6, 6–7(4–7) |
| Finalista | 19. | říjen 2019 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Marcelo Melo
|
Mate Pavić Bruno Soares
|
4–6, 2–6 |
| Finalista | 20. | říjen 2019 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Marcelo Melo
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
4–6, 7–6(7–5), [5–10] |
| Vítěz | 26. | únor 2020 | Acapulco, Mexiko (3) | tvrdý | Marcelo Melo
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
7–6(8–6), 6–7(4–7), [11–9] |
| Finalista | 21. | 18. října 2020 | Kolín nad Rýnem, Německo | tvrdý (h) | Marcelo Melo
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
4–6, 4–6 |
| Vítěz | 27. | 1. listopadu 2020 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Marcelo Melo
|
Jamie Murray Neal Skupski
|
7–6(7–5), 7–5 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017–2019 |
| Pořadí | 654. | ▲ 394. | ▼ 499. | ▲ 331. | ▲ 258. | ▲ 136. | ▲ 120. | ▼ 222. | ▼ 223. | ▲ 101. | ▲ 70. | ▲ 57. | ▼ 75. | ▲ 74. | ▼ 170. | ▼ 477. | ▼ 906. | — |
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
| Pořadí | 812. | ▲ 441. | ▼ 928. | ▲ 180. | ▲ 135. | ▼ 138. | ▲ 65. | ▲ 45. | ▼ 75. | ▲ 12. | ▲ 10. | ▼ 53. | ▲ 39. | ▲ 37. | ▲ 18. | ▼ 29. | ▲ 24. | ▲ 2. | ▼ 9. | ▲ 6. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Łukasz Kubot na anglické Wikipedii.
- ↑ Michał Owczarek. Łukasz Kubot współliderem rankingu ATP deblistów [online]. Sport.pl, 2018-01-09 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Łukasz Kubot na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 22. srpna 2020
- ↑ Łukasz Kubot na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 22. srpna 2020
- ↑ Łukasz Kubot na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 22. srpna 2020
- ↑ Wimbledon 2013: Jerzy Janowicz pounds past fellow Pole Lukasz Kubot [online]. The Guardian, 03-07-2013 [cit. 2013-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil. Nikdy spolu nevyhráli zápas. Dnes Kubot s Lindstedtem slaví první grandslamový titul [online]. tenisportal.cz, 25-01-2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Łukasz Kubot na Wikimedia Commons - Łukasz Kubot na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Łukasz Kubot na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Łukasz Kubot na stránkách Davis Cupu (anglicky)
