Řepovník vytrvalý

Jak číst taxoboxŘepovník vytrvalý
alternativní popis obrázku chybí
Řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodřepovník (Rapistrum)
Binomické jméno
Rapistrum perenne
(L.) All., 1785
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne) je žlutě kvetoucí bylina rostoucí na sušších slunných místech, je to jeden ze dvou druhů rodu řepovník které v České republice vyrůstají.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Evropský druh který je původem z jižní a východní Evropy a byl zavlečen do střední a západní. Roste jako plevelná rostlina na mezích, úhorech, u cest, na výslunných travnatých svazích i na obdělávaných polích (ve vinicích, obilninách a okopaninách). Vyhovují mu půdy výhřevné, výživné, hlinité, písčité i sprašové a hlavně zásadité. Díky hluboko sahajícímu kořenu může dobře růst i na vysýchavých půdách. V Česku se vyskytuje jen v nejteplejších oblastech, hlavně severně a západně od Prahy až k Žatci a Litoměřicím a na střední a jižní Moravě.[1][2]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá žlutozelená bylina obvykle dorůstající do výše 30 až 80 cm. Z velmi dlouhého vřetenovitého, často vícehlavého kořene vyrůstá u mladších jedinců jedna a u starších více šikmých lodyh. Jsou pevné, silně keříčkovitě rozvětvené a v dolní části porostlé bělavými, nazpět ohnutými jednoduchými chlupy. Listy jsou pouze lodyžní, vyrůstají střídavě a jsou tuhé až kožovité, v obrysu obvejčité a z obou stran srstnatě chlupaté. Spodní jsou řapíkaté, nerovnoměrně zpeřené, dělené do 5 až 7 párů s nestejně zubatými úkrojky, bývají 10 až 15 cm dlouhé a 3 až 6 cm široké. Střední a horní jsou přisedlé, mnohdy již nejsou dělené ale jen zubaté, směrem k vrcholu se zkracují a zužují. Konečky listů mají bělorezavé špičky. Taxon je velmi variabilní v dělení listů.

Čtyřčetné, jasně žluté květy na koncích větví vytvářejí bohaté hrozny které se při dozrávání plodů prodlužují. Stopky květů jsou 2 až 2,5krát delší než kališní lístky které jsou holé, úzce kopinaté a rostou vzpřímeně. Obvejčité korunní lístky s nehtíkem mívají dvojnásobnou velikost kališních, 7 × 2 mm, a barvu světle žlutou s tmavými žilkami. Řepovník vytrvalý je hemikryptofyt s ploidií 2n = 16 který kvete od června do srpna.

Plody rostoucí na vzpřímených stopkách jsou lysé, ke vřetenu přitisklé, příčně zaškrcené nepukavé šešule 7 až 10 mm dlouhé. Jsou podélně žebrovaté a příčně rozdělené na dvě stejně dlouhé části. Spodní díl (dlouhý jako stopka) je úzce eliptický až válcovitý a obsahuje obvykle 1 semeno (někdy 0 až 2) shora zavěšené. Horní díl je na vrcholu postupně zúžený do kuželovité až 1 mm dlouhé trvalé čnělky, obsahuje 1 semeno na vztyčené stopečce a ve zralosti od spodního dílu odpadává. Tmavě hnědá, hladká, vejčitá semena jsou velká asi 2 mm.[1][2][3]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se šíří hlavně semeny která jsou roznášena člověkem a jeho činností nebo větrem. Horní část plodu se po dozrání snadno odděluje a zapleveluje tak půdu v místě kde rostlina vyrostla. Spodní část zůstává na lodyze která se po uschnutí odlamuje a bývá s ní přes zimu roznášena větrem i do vzdáleného okolí. Rozmnožuje se také výhonky vyrůstajícími z tlustého hlavního kořene. Kořen obsahuje hodně živin a v případě useknutí může z horní části vypouštět nové lodyhy a nashromáždit dostatek asimilátů pro další růst. Tato vlastnost umožňuje rostlině dobře prosperovat i na obdělávané půdě kde bývá často poškozená.[2][3]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Tato vytrvalá bylina, která na svém stanovišti vytváří mohutné trsy, se v přírodě většinou vyskytuje jen ojediněle a s nástupem herbicidů a se zlepšením péče o ornou půdu se z naší přírody vytrácí. Řepovník vytrvalý je proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" zařazen mezi ohrožené druhy (C3).[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Rapistrum rugosum [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-02-28]. S. 730–735. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-27. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  2. ↑ a b c POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Rapistrum perenne [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2014-02-28]. S. 141–142. Dostupné online. 
  3. ↑ a b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Řepovník vytrvalý, s. 352–353. 
  4. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 28.02.2014]. Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]