Řeřišník skalní

Jak číst taxoboxŘeřišník skalní
alternativní popis obrázku chybí
Řeřišník skalní (Hornungia petraea)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodřeřišník (Hornungia)
Binomické jméno
Hornungia petraea
(L.) Rchb., 1837
Synonyma
  • Hutchinsia petraea
  • Lepidium petreum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeřišník skalní (Hornungia petraea) je útlá, efemérní, bíle kvetoucí bylina vyšších poloh, druh z rodu řeřišník.

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Druh roste v pahorkatinách až v podhůří, hlavně v západní, střední a jižní Evropě. Na severu proniká do Švédska a Estonska, na východě zasahuje do Ukrajiny a Malé Asie, objevuje se také na severu Afriky v Alžírsku a Tunisku. V České republice je jednou z posledních lokalit jeho výskytu národní přírodní památka Rašovické skály.[1] Na Slovensku, kde se v nevelkém počtu vyskytuje v Malých Karpatech a v Považském Inovci, je ((slovensky) žerušník skalný) považován za zranitelný druh (VU).

Roste na dolomitických a vápencovitých mělkých štěrkopískovitých půdách na slunných suchých svazích nebo ve skalních štěrbinách či terasách v kolinním nebo submontánním vegetačním stupni.[2][3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina s přímou až vystoupavou, 3 až 15 cm vysokou lodyhou vyrůstající z tenkého rozvětveného kořene. Větvená lodyha bývá zbarvená zelenohnědě až nafialověle a je porostlá velmi kratičkými jednoduchými i rozvětvenými chloupky. V přízemní růžici vyrůstají řapíkaté listy o délce 8 až 12 mm; jejich obvejčité čepele s klínovitou bázi jsou zpeřeně laločnaté se 3 až 5 páry podlouhlých segmentů. Lodyžní listy obdobného tvaru i velikosti nemají řapík a jsou přisedlé. Všechny listy jsou lysé.

Na hlavní lodyze i na jejích odbočkách vytvářejí čtyřčetné květy hroznovitá květenství která se při zrání prodlužují. Vejčité, na bázi červenavé a na okraji blanité kališní lístky vyrůstají vzpřímeně a jsou stejně tak dlouhé nebo kratší než korunní. Obvejčité bílé korunné lístky, asi 1 mm dlouhé, mají vrchol okrouhlý nebo plytce vykrojený. Čtyřmocné tyčinky s prašníky jsou delší a ční z koruny. Rostliny kvetou ve středoevropských podmínkách od března do května.

Plody, dozrávající nejdříve na hlavní lodyze, jsou stopkaté, vodorovně odstávající šešulky. Jsou pukavé, asi 3 mm dlouhé, elipsovité nebo vejčité, mírně zploštělé, mají výraznou střední žilku a na vrcholu s kratičkou čnělku jsou mírně vykrojené. Obsahují dvě až čtyři světlehnědá, asi 0,6 mm dlouhá semena s hladkým osemením. Chromozomové číslo druhu je 2n = 12.[2][3]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Semena této krátkověké rostliny dozrají již počátkem léta a vypadají do půdy. Zde čekají na vlhčí podzimní podmínky, kdy vyklíčí a vyrostou do fáze přízemní růžice, ve které přečkají zimu. Druhým rokem brzy z jara vyraší květonosné lodyhy a vyvinou se květy. Některá semena hned prvým rokem nevyklíčí a setrvávají v půdě po několik let.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 227. 
  2. ↑ a b DUCHOŇ, Mário. BOTANY.cz: Řeřišník skalní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 28.08.2011 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Hornungia petraea [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-05-07]. S. 625–628. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-08. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  4. ↑ KLUTH, Christian; BRUELHEIDE, Helge. Central and peripheral Petraea Hornungia populations. S. 584–595. Journal of Ecology [online]. Wiley Online Library, John Wiley & Sons, Inc. Hoboken, NJ, USA, 2005 [cit. 07.05.2014]. Roč. 93, čís. 3, s. 584–595. Dostupné online. ISSN 1365-2745. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]