Řád svatého Sávy

Řád svatého Sávy
Орден Светог Саве
Odznak řádu třídy velkokříže
Uděluje Srbské království a Jugoslávské království
Typ	národní řád
Založeno	23. ledna 1883
Zrušeno	1945
Stát	Srbské království Srbské království Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Jugoslávské království
Způsobilost	civilisté, od roku 1914 i příslušníci ozbrojených sil
Uděluje se za	záslužné činy v oblasti umění, vědy, vzdělání a náboženství
Třídy	rytíř velkokříže velkodůstojník komtur důstojník rytíř
Popis	odznak je tvořen bíle smaltovaným maltézským křížem s modrými okraji ze zlaceného stříbra
Statistiky
Celkem uděleno	není známo
Ostatní vyznamenání
Vyšší	Řád Takova (1883–1903) Řád bílého orla (1903–1930) Řád jugoslávské koruny (1930–)
Řádová hvězda z let 1883–1903
Stuha řádu I. třídy
Stuha řádu II. třídy
Stuha řádu III. třídy
Stuha řádu IV. třídy
Stuha řádu V. třídy

Řád svatého Sávy (srbsky Орден Светог Саве) byl srbský a později jugoslávský královský záslužný řád založený v roce 1883 srbským králem Milanem Obrenovićem, jako konkurenční k řádu bílého orla. Stejně jako řád bílého orla se řád sv. Sávy dělil do 5 tříd.

Řád byl udělován za umělecké, kulturní a vědecké zásluhy, ale také za zásluhy o pravoslavnou církev, školství. Uděloval se cizincům, vojákům a příslušníkům diplomatického sboru. I když se řád uděloval vojákům, nikdy se neuděloval s meči, jelikož nešlo o vojenský řád.

Vzhled a provedení řádu

Odznak řádu tvoří bíle smaltovaný maltézský kříž s modrými okraji ze zlaceného stříbra. Hroty kříže jsou zakončeny kuličkami. Na středu klenotu je v oválném medailonu umístěna postava Svatého Sávy (u nejstarších typu kříže oděn v červeném, od roku 1920 v zeleném ornátu). Na středním medailonu je ve staré cyrilici nápis: TRUDOM SVOIM VSJA PRIOBRETE (Vlastní prací dosáhnete všeho).

Na zadní straně je korunovaný monogram zakladatele řádu krále Milana I.

Stejně jako u řádu bílého orla je u verze po roce 1903, kdy nastoupil král Petr I. zadní strana změněna a místo monogramu Milana I. je letopočet 1883 (rok založení řádu).

Hvězda je osmihrotá, stříbrná s řádovým odznakem na svém středu. Velikost hvězdy velkokříže 90,5 x 90,3 mm. Velikost hvězdy velkodůstojníka je 78,7 x 80,7 mm.

Stuha je bílá s modrými postranními pruhy.

Dělení řádu

• velkokříž - I. stupeň - velkostuha, hvězda na pravé straně hrudi
• velkodůstojník - II. stupeň - stuha u krku, menší hvězda vpravo
• komandér - III. stupeň - stuha u krku
• důstojník - IV. stupeň - stužka na prsou
• rytíř - V. stupeň - stužka na prsou, stříbrné provedení

Čeští nositelé

• Josef Hrnčíř (* 27. června 1877) – architekt a stavitel v Bělehradě, nositel Řádu sv. Sávy III. třídy
• Vladimír Haering, za práci válečného chirurga v první balkánské válce
• Sáva Chilandarec, vlastním jménem Slavibor Breüer (1837-1911), český mnich a spisovatel. Žil v klášteře Chilandar.
• Rudolf Jedlička, za práci válečného chirurga v první balkánské válce
• Bohuslav Albert, za práci válečného chirurga v první balkánské válce
• Alois Jirásek – český spisovatel; řád mu byl udělen v roce 1926 k 75. narozeninám^[1]
• Alois Mašek – český lékař a politik, účastník srbsko-turecké války
• Milan Mixa – český lékař, v Karlových Varech osobně udělila jugoslávská královna Marie
• 1894 Kristian Petrlík – profesor inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze za patronaci nad srbskými studenty, řád III. stupně
• Václav Švambera – český geograf, profesor Univerzity Karlovy, řád II. stupně
• Marie Provazníková – česká náčelnice Sokola, řád II. stupně
• Augustín Ráth - československý a slovenský právník, rektor Univerzity Komenského a první děkan její právnické fakulty
• Jan Syrový - československý generál, velitel československých legií v Rusku, předseda pomnichovské vlády, řád I. stupně
• ThDr. Dušan Karel Surma (1906-1986?) - český pravoslavný duchovní v Jugoslávii, řád mu byl udělen kolem roku 1930 za zásluhy u příležitosti postavení pravoslavného kostela v Rogači u Bělehradu
• Arch. Gustav Wiedermann (1850-1914) - architekt a starosta Františkových Lázních, řád mu byl udělen zejména za výstavbu pravoslavných chrámů sv. kněžny Olgy, sv. Petra a Pavla a sv. Vladimíra v západních Čechách. Řád mu osobně udělil srbský král Milan I. u příležitosti návštěvy královského páru ve Františkových Lázních
• Josef Šnejdárek byl československý generál a legionář byl mu udělen řád II.třidy

Odkazy

Reference

1. VORLÍČKOVÁ, Marie. Tou cestou jsem šel: nástin životopisu Aloise Jiráska. 3. díl : V Praze. In: MAŇÁKOVÁ, Marcela, ed. a MIKULÁŠEK, Alexej, ed. Sborník Společnosti Aloise Jiráska. 3. Praha: Společnost Aloise Jiráska, 1998. 245 s. ISBN 80-86117-12-X. [Práce M. Vorlíčkové je otištěna na str. 3–210; viz str. 157.]

Literatura

• LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-71-0. 

Související články

• Srbské řády a vyznamenání
• Řád svatého knížete Lazara
• Řád Takova
• Řád bílého orla
• Řád Miloše Velkého
• Řád hvězdy Karadjordjevićů

Externí odkazy

Portály: Kultura | Srbsko | Monarchie