Říční ostrov je ostrov ve vodním toku (řeka, potok). Společně s jezerními ostrovy patří do skupiny vnitrozemských ostrovů. Může být vytvořen v důsledku fluviálních procesů (sedimentace) nebo lidské činnosti. Často má v důsledku přírodních procesů a zejména konstantního proudu dlouhý a úzký tvar. Tvořen je – na rozdíl od ostrovů oceánských, či mořských – převážně nánosy usazenin, pískem či štěrkem. Říční ostrovy vznikají také v říčních deltách. Nové ostrovy mohou vznikat také při záplavách, kdy řeka nebo její rameno oddělí část původního břehu.
Tvar a povrch říčních ostrovů je zejména u neregulovaných toků velmi proměnlivý. Říční ostrovy tak snadno vznikají ale i zanikají, například v důsledku vysokého stavu vody[1] při povodni nebo silných deštích. Při nízkém stavu vody naopak tyto ostrovy mohou zaniknout splynutím s „pevninou“.
Pořadí | Název | Rozloha (km²) |
Stát | Řeka | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|
1 | Marajó | 49 602 km²[2] | Brazílie | Amazonka/Rio Pará | Jedná se o ostrov ve spojené deltě dvou řek, ale protože je ze dvou stran omýván Atlantikem, není často považován za říční ostrov. Zároveň druhý největší ostrov Jižní Ameriky. |
2 | Bananal | 19 162 km² | Brazílie | Araguaia/Rio Javaés | Největší (nepochybný) říční ostrov světa.[3] |
3 | Tupinambarana | 11 850 km² | Brazílie | Amazonka | Největší skupina říčních ostrovů na světě. |
4 | Delta Nilu | 8964 km² | Egypt | Rosetta/Damietta | |
5 | Holandsko/Utrecht | 7361 km² | Nizozemsko | Rýn/IJssel | |
6 | Caviana | 4968 km²[4] | Brazílie | Amazonka | |
7 | Grande de Gurupá | 4864 km² | Brazílie | Amazonka | |
8 | Isla Margarita | 2100 až 2832 km²[5] | Kolumbie | Magdalena | Užíván je i název Mompox. |
9 | Uarini | 2339 km² | Brazílie | Uarini/Amazonka | |
10 | Boven-Digoel | 2171 km² | Indonésie | Digul/Kawaga |
Největším říčním ostrovem v Evropě je Žitný ostrov na Dunaji na Slovensku.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wyspa rzeczna na polské Wikipedii.