Šaštín-Stráže | |
---|---|
Klášter paulánů a bazilika Panny Marie Sedmibolestné | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°38′6″ s. š., 17°8′24″ v. d. |
Nadmořská výška | 177 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Trnavský |
Okres | Senica |
Tradiční region | Záhoří |
Administrativní dělení | 2 místní části |
Šaštín-Stráže | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 42,0 km² |
Počet obyvatel | 4 979 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 118,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Radoslav Prstek |
Oficiální web | www |
sekretariat | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Šaštín - Stráže Alej 549 908 41 Šaštín - Stráže |
Telefonní předvolba | 034 |
PSČ | 908 41 |
Označení vozidel (do r. 2022) | SE |
NUTS | 504891 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šaštín-Stráže je slovenské město ležící v Trnavském kraji v okrese Senica.
Městem protéká řeka Myjava, která rozděluje městské části Šaštín a Stráže.
Nejvyšší nadmořská výška je ve Strážích 256 m n. m. (Vinohrádky), nejnižší v Myjavské nivě, 165–170 m n. m. V Šaštíně směrem na jih nadmořské výšky kolísají od 183 m n. m. do 205 m n. m.
Rozloha šaštínsko-strážského katastru je 4 195,05 ha. Z ní má Šaštín 2 499,62 ha a Stráže 1 695,43 ha.
Církevně spadá do bratislavské arcidiecéze. Konkrétně do děkanátu Šaštín, farnosti Šaštín-Stráže.[2]
Město leží ve vzdálenosti necelých 15 km vzdušnou čarou směrem na východ od místa soutoku řek Moravy a Dyje, které je zároveň bodem, kde se u městečka Hohenau an der March setkávají státní hranice Rakouska, Česka a Slovenska.[3]
Více než polovinu území Šaštína-Stráží zabírá nížina, ze které ve Strážích vystupuje pahorkatina. Obě dvě geomorfologické jednotky patří k alpsko-himálajské horské soustavě. Nížina s Myjavskou nivou je součástí nejsevernější, severozápadní části Záhorské nížiny. Oblast Záhorské nížiny patří do provincie Vídeňské kotliny Západopanonské pánve. Pahorkatina je jihozápadní částí Chvojnické pahorkatiny, která je podoblastí Záhorské nížiny.
Historie Šaštína-Stráží sahá do 13. století. Nejstarší zachovaná písemná zmínka pochází z roku 1218, kde se Šaštín uvádí v souvislosti s darováním Lebényenského kláštera Imrichem II. györovskému rodu.
V roce 1736 založil František I. Štěpán Lotrinský v Šaštíně největší textilní manufakturní podnik na Slovensku – šaštínskou kartounku.
Za město byly Šaštín-Stráže vyhlášeny 1. září 2001.
V roce 1924 sem přišli první salesiáni v tehdejším Československu.[zdroj?!]
Dominantní stavbou ve městě je bazilika Panny Marie Sedmibolestné – hlavní patronky Slovenska. Na západní straně k bazilice přiléhá barokní budova kláštera paulánů. Město je významným mariánským poutním místem. Poutě se konají například o svatodušních svátcích a pak 15. září, na svátek Sedmibolestné Panny Marie.
Ve středu 15. září 2021 navštívil místo papež František a sloužil tam slavnostní bohoslužbu. Tehdy Panně Marii sedmibolestné, patronce Slovenska, věnoval zlatou růži.
Poblíž města jižně od místního nádraží a železniční tratě Kúty–Trnava se nacházejí rozsáhlé vodní plochy tzv. Jezer, u kterých leží rekreační středisko a chatová oblast Gazárka.[4] Část lesních porostů západně od Jezera č. 1, nazývaná Jubilejný les, má od roku 1986 status chráněného přírodního areálu.[5]