Šedivka šedá

Jak číst taxoboxŠedivka šedá
alternativní popis obrázku chybí
Šedivka šedá (Berteroa incana)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodšedivka (Berteroa)
Binomické jméno
Berteroa incana
(L.) DC., 1821
Poddruhy vyskytující se v ČR
Synonyma
  • šedivka obecná[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šedivka šedá (Berteroa incana) je poměrně rozšířená bíle kvetoucí planě rostoucí rostlina, jediný druh rodu šedivka který roste v České republice.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druh se vyskytuje téměř v celé Evropě a směrem na východ ve Střední Asii, na jihu Sibiře až k jezeru Bajkal a také ve východní Číně. Druhotně byl rozšířen i do Severní Ameriky. V ČR roste hlavně v teplých oblastech nížin a pahorkatin, do hor vystupuje jen vzácně. Nejčastěji se objevuje na suchých, propustných, písčitých nebo štěrkovitých, málo humózních vápnitých půdách. Zhusta vyrůstá na loukách, polích, vinohradech a na ruderálních stanovištích jako jsou svahy cest a železničních tratí, břehy vodních toků a nádrží, opuštěné pískovny a lomy, rumoviště a skládky. Je odolný proti letnímu nedostatku vláhy.[3][4]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Šedivka šedá je rostlinou jednoletou nebo dvouletou která vyrůstá z dřevnatějícícho kořene. Chlupatou lodyhu dorůstající do výše 25 až 60 cm mívá jednoduchou nebo od spodu bohatě větvenou, přímou nebo slabě vystoupavou, v průřezu oblou, na bázi často dřevnatou, v dolní části nafialovělou a výše šedě zelenou. Přízemní listy s asi 2 cm řapíky jsou obkopinatého tvaru a za kvetení již usychají. Listy lodyžní vyrůstají střídavě a jsou přisedlé. Jejich podlouhlé neb úzce vejčité celokrajné čepele jsou 2 až 5 cm dlouhé, oboustranně chlupaté, sivě až žlutě zelené a na střední žilce často fialové; směrem vzhůru se listy zmenšují.

Květy s chlupatými 5 mm stopkami vytvářejí hroznovité květenství. Čtyři kopinaté kališní lístky, asi 3 mm dlouhé, jsou nazelenalé a mají blanitý lem, na vnější straně jsou chlupaté. Čtyři bílé, hluboce dvouklané, 5 mm dlouhé korunní lístky jsou holé. Tyčinek je šest, čtyři z nich jsou delší a jsou vedle nich nektaria. Ze semeníku s hvězdicovitými chlupy vyrůstá čnělka s kulovitou bliznou. Kvetou od května do září. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plody jsou podlouhlé, elipsovité, na průřezu vejčité či okrouhlé, zobákovité šešulky až 6 mm dlouhé které vyrůstající na přibližně stejně dlouhých vzpřímených stopkách. Obsahují šest až deset, ve dvou řadách uložených okrouhlých, světle hnědých, holých semen velkých 1 až 1,5 mm.

Semena mohou klíčit v době od jara do pozdního podzimu, mladé rostlinky které vyrostou na podzim již téhož roku nevykvetou ale přezimují a vytvoří květy časně příštího roku.[3][4][5]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

V České republice jsou u šedivky šedé rozpoznávané dva poddruhy:

Prvý uvedený poddruh, nominátní, je považován za zdomácnělý archeofyt; druhý poddruh za neofyt, byl zjištěn poprvé na území ČR až v roce 1960.[1][6]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Dospělé rostliny obsahují málo dusíkatých látek a stravitelných sacharidů, na loukách proto snižují kvalitu píce. Při větších dávkách jsou výrazně škodlivé, u koní mohou způsobit laminitidu, intravaskulární hemolýzu a hypovolemický šok.[7]

  • Květy
    Květy
  • Květy a dozrávající šešulky
    Květy a dozrávající šešulky
  • Semena
    Semena

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 17.12.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  2. ↑ BioLib.cz – Berteroa incana (Šedivka šedá) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Šedivka šedá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.01.2008 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Berteroa incana [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2013-12-17]. S. 496–500. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-17. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  5. ↑ AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Projects Brassicaceae: Berteroa incana [online]. Tropicos.org, Missouri Botanic Garden, St. Louis, MO, USA, rev. 26.08.2009 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 17.12.2013]. Čís. 84, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  7. ↑ USDA Plants Database: Berteroa incana [online]. United States Department of Agriculture, USA [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]