Šen-čou 17 | |
---|---|
Údaje o lodi | |
Typ | Šen-čou |
COSPAR | 2023-164A |
Výrobce | CASC |
Provozovatel | CMSA |
Údaje o letu | |
Členů posádky | 3 |
Datum startu | 26. října 2023, 03:14:02 UTC |
Kosmodrom | Ťiou-čchüan |
Nosná raketa | Čchang-čeng 2F |
Délka letu | 187 dní, 6 hodin, 32 minut |
Datum přistání | 30. dubna 2024, 09:46 UTC |
Místo přistání | přistávací oblast Dongfeng |
Spojení se stanicí | |
Spojení se stanicí | 26. října 2023, 09:46 UTC, TSS, přední port modulu Tchien-che |
Délka spojení | 186 dní, 14 hodin a 57 minut |
Odlet ze stanice | 30. dubna 2024 v 00:43 UTC |
Fotografie posádky | |
Ťiang, Tchang Ch., Tchang Š. (zleva) | |
Navigace | |
Předchozí Šen-čou 16 Následující Šen-čou 18 |
Šen-čou 17 (čínsky 神舟十七号; doslova „Božská loď číslo sedmnáct“) byl dvanáctý čínský pilotovaný vesmírný let v programu Šen-čou. Současně šlo o šestou misi určenou k dopravě tříčlenné posádky na čínskou Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS). Začala startem 26. října 2023 a skončila přistáním 30. dubna 2024.
Den před plánovaným startem bylo zveřejněno složení posádky:[1]
Hlavní posádka:
(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise)
Všichni tři kosmonauti jsou piloti čínské Lidové osvobozenecké armády.[2] Tchang Chung-po se jako první čínský kosmonaut vydal na stanici už podruhé. Poprvé na ní strávil 92 dní v létě 2021 při misi Šen-čou 12[3] a přitom se zúčastnil i vůbec prvního výstupu do vesmíru z TSS.[4]
Kosmickou loď Šen-čou vyvíjela v několika etapách od 80. let 20. století, ale hlavním impulsem se v roce 1995 stalo zakoupení ruské technologie pro pilotované kosmické lety. Po něm Čína vytvořila několik prototypů, v letech 1999 až 2002 vypustila čtyři testovací lodě a od roku 2003 sbírá zkušenosti s lety s posádkou. Od roku 2021 lodě Šen-čou dopravují čínské kosmonauty na Vesmírnou stanici Tchien-kung.
Loď o celkové délce 8,86 metru a maximálním průměru 2,8 metru dosahuje vzletové hmotnosti 7 790 kg. Skládá se ze tří částí: válcového hermetizovaného orbitálního modulu s vnitřním objemem 8 m3, hermetizovaného návratového modulu oble-kuželovitého tvaru o výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a s vnitřním prostorem o objemu 6 m3, a válcového nehermetizovaného pohonného modulu nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor a 24 trysek pro orientaci a stabilizaci lodi na dráze.
S lodí Šen-čou 16 spatřila světlo světa nová výrobní série šesti kusů lodi, na níž byla provedena různá vylepšení včetně moderní palubní desky a dosažen vyšší podíl domácího (čínského) hardwaru.[5].
Řadu nosných raket Čchang-čeng (Dlouhý pochod) doprovází čínský kosmický program už od jeho prvního kosmického letu v roce 1970, vyvinuto přitom byl pro různé účely přes 20 verzí. Jednou z nich je i varianta 2F, která slouží k vynášení kosmických lodí Šen-čou na nízkou oběžnou dráhu kolem Země a v podvariantě 2F/G vynesla také dvě testovací vesmírné laboratoře Tchien-kung 1 a 2.[6] Dvoustupňová raketa se čtyřmi přídavnými motory ve spodní části prvního stupně dosahuje výšky 62 m, nejvyšší průměr je 3,35 m bez přídavných motorů a 7,85 m s nimi. Startovní hmotnost je 464 tun.
Start z kosmodromu Ťiou-čchüan se uskutečnil 26. října 2023 v 03:13:02 UTC.[7][8] Loď se po úspěšném startu a šestiapůlhodinovém letu v 09:46 UTC[9] připojila přes přední port jádrového modulu Tchien-che k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Trojice kosmonautů po nezbytných testech a otevření poklopů v 11:34 UTC[10] vstoupila na palubu stanice a setkala se s její pátou posádkou, kterou tvořili Ťing Chaj-pcheng, Ču Jang-ču a Kuej Chaj-čchao. Poté, co dosavadní tříčlenný tým 30. října odletěl ve své lodi Šen-čou 16 zpět na Zemi, stali se nově příchozí kosmonauti již 6. dlouhodobou posádkou TSS.
Během mise budou prováděli vědecké experimenty a zajišťovat údržbu stanice.[11] Podle některých zdrojů budou muset při výstupu do volného prostoru důkladně zkontrolovat solární panely stanice poté, co předběžné testy naznačují jejich mírně poškození drobnými částicemi vesmírného odpadu.[12]
Od stanice se loď s posádkou odpojila a přistanou 30. dubna 2024 v 00:43 UTC[13] poté, co stanici a rozpracované úkoly předala svým nástupcům z kosmické lodi Šen-čou 18, kteří na stanici přiletěli 25. dubna.[14] Šen-čou 17 pak v 9:46 UTC přistála v přistávací oblasti Dongfeng v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko,[15] nepříliš vzdálené od kosmodromu Ťiou-čchüan, kde let začal.