Šinran Šónin
| Šinran Šónin | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | 松若磨, 松若丸 a 十八公麿 |
| Narození | 21. května 1173 Hino Tandžóin |
| Úmrtí | 16. ledna 1263 (ve věku 89 let) Kjóto |
| Místo pohřbení | Ótani bjódó Ótani honbjó Ótani sobjó |
| Povolání | bhikkhu |
| Nábož. vyznání | džódo šinšú |
| Choť | Ešinni Tamabi |
| Děti | Zenran Kakušinni |
| Rodiče | Arinori Fudžiwara |
| Rod | Hino a Ótani |
| Příbuzní | Noricuna Fudžiwara (adoptivní rodič) Njošin (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šinran Šónin (japonsky: 親鸞 Šinran; 21. května 1173 Kjóto – 16. ledna 1263 Kjóto) byl japonský buddhistický mnich, zakladatel buddhistické školy Džódo šinšú (Pravá sekta Čisté země), jež byla později obvykle nazývána Ikkó (Sekta Jediného směřování, Ikkóšú). Byl žákem Hónena, zakladatele Džódo šú (Sekta Čisté země), jiné školy japonského buddhismu.[1]
Šinranovým hlavním dílem byl spis „Pravé učení, praxe a uskutečnění cesty čisté země“ (Kendžódo šindžicu kjógjó šómonrui) dokončený v roce 1247.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VASILJEVOVÁ, Zdeňka. Dějiny Japonska. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 179–180.
- ↑ Velké postavy východního myšlení - Slovník myslitelů. Příprava vydání Ian P. McGreal; Autor kapitoly Dennis Hirota. Praha: Prostor, 1998. ISBN 80-85190-93-1. Kapitola Šinran, s. 371–378.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šinran Šónin na Wikimedia Commons - (anglicky) Životopis mnicha Šinrana
