Šitbořice

Šitbořice
Celkový pohled
Celkový pohled
Znak obce ŠitbořiceVlajka obce Šitbořice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHustopeče
Obec s rozšířenou působnostíHustopeče
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 137 (2024)[1]
Rozloha12,25 km²[2]
Katastrální územíŠitbořice
Nadmořská výška264 m n. m.
PSČ691 76
Počet domů626 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOsvobození 92
691 76 Šitbořice
starosta@sitborice.cz
StarostaLukáš Franěk
Oficiální web: www.sitborice.cz
Šitbořice
Šitbořice
Další údaje
Kód obce584932
Kód části obce162680
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šitbořice (německy Schüttboritz) jsou obec v okrese BřeclavJihomoravském kraji. Leží 25 kilometrů jihovýchodně od Brna. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.

Jméno vesnice na počátku znělo Ješutbořici a bylo odvozeno od osobního jména Ješutbor (jehož složkami jsou jěšutný - "marnivý, marný" a brati - "bojovat"). Místní jméno bylo zprvu označením obyvatel vsi a znamenalo "Ješutborovi lidé". Předložkový výraz v Ješutbořicích byl přehodnocen na ve Šutbořicích, čímž vznikl tvar Šutbořice, hlásková změna u > i po měkkých souhláskách je pravidelná. Podoby jména v písemných pramenech: Sdeboric (1255), Schutwaricz (1317), Sutborzicz (1368), Jessdeborsicz (1373), v Šitbořicích (1412), Šidbořicích (1437), z Ssytboržicz (1480), Schittboržitz (1718), Schüttboržitz (1720), Schitboržitz (1751), Schuettboržitz a Ssittbořice (1846), Schüttborzitz a Šitbořice (1872), Šitbořice (1924).[4]

Podle vykopávek v trati Padělky byl prostor dnešních Šitbořic osídlen již v neolitu. V trati Staré hory bylo objeveno pohřebiště z 9. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1255, kdy nad farou držel patronát klášter v Rajhradu. Původně se nazývala Ješutbořice podle legendárního zakladatele vladyky Ješutbora. Ze 13. století vznikla na vrchu Hradisko tvrz, vlastněná pány z Deblína a Lomnice, od roku 1368 pány z Dambořic. Zanikla zřejmě kolem roku 1460 za česko-uherských válek. Od 18. století patřila obec klášteru sv. Anny v Brně. V roce 1824 byla připojena k panství Klobouky. Od roku 1898 funguje hasičský spolek. Obec byla velmi poničena v dubnu 1945, kdy zde Wehrmacht sváděl urputné ústupové boje (Bratislavsko-brněnská operace).

Šitbořice byly zvoleny Vesnicí roku okresu Břeclav 1998 a 2001, dostaly bílou stuhu za práci s mládeží.

Život v obci

[editovat | editovat zdroj]

Šitbořice jsou významnou vinařskou obcí, vinice se nacházejí v tratích Stará Hora, Rozdíly, Torhety, Odměry, Ostudy (název pochází od úzké cesty, z níž vůz často vyjel do pole a udělal tam ostudu). Nejčastějšími odrůdami jsou sauvignon, veltlínské zelené a neuburské. Vinné sklepy návštěvník najde v lokalitách Hradisko, Žleby, Karpaty, Na pětince a Ve Svatojánku, turistickým zájezdům je určen družstevní Sklep Maryša. Šitbořickým rodákem je vinařský odborník Antonín Konečný, autor knihy Vinařem v Africe i leckde jinde.

Ve 21. století je hlavním zaměstnavatelem akciová společnost Zemax, která vznikla transformací místního JZD, mnoho šitbořských občanů dojíždí díky poměrně dobrému spojení za prací do Brna. Šitbořice mají tradičně nízkou míru nezaměstnanosti v rámci okresu. Je zde cihelna, která dodává velmi kvalitní klasické cihly na spárované zdivo. Ty mají typicky nažloutlou barvu. V obci sídlí také První chodský pivovárek na Moravě, který vaří pivo značky Kulak.

V obci vychází zpravodaj Štengaráček.[5] Oddíl kolové Sokol Šitbořice každoročně pořádá Turnaj mistrů světa v kolové.[6]

V katastru obce se nachází sirný pramen Štengar, jeho název se odvozuje z německého výrazu stinkenpáchnout. Voda z pramene léčí revmatismus a kožní choroby. Při cestě na Těšany na místě zvaném U svatého Petra je studánka, u které podle pověsti straší duch utopeného sedláka.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 389 domech 1851 obyvatel, z nichž se 1847 hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1837 římských katolíků, 5 evangelíků a 3 židé.[7]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10][11]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Šitbořice 1 162 1 341 1 379 1 458 1 598 1 627 1 851 1 833 2 057 2 044 2 009 1 927 1 953 1 916 2 061
Počet domů část Šitbořice 248 272 284 304 315 320 389 404 437 461 466 550 559 561 626

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[12] Ve znaku obce je žlutý džbán zvaný plucar, který odkazuje na místní léčivou vodu, černé křídlo z erbu pánů z Lomnice a vinný hrozen.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1759.
  • Gotický kostel sv. Mikuláše z 15. století byl v roce 1909 zbořen z důvodů nevyhovující statiky. Na stejném místě byl v letech 1910 až 1911 vystavěn nový kostel v historizujícím slohu inspirovaném architekturou románskou. Vysvěcení nového kostela proběhlo v roce 1913 v den slavnosti svatého Václava, a opět byl zasvěcen svatému Mikuláši
  • sirný pramen Štengar a místní lázně
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 550–551. 
  5. zpravodaj Štengaráček [online]. Šitbořice: obec Šitbořice [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  6. Na turnaj šampionů v kolové do Šitbořic míří pět mistrů světa [online]. Šitbořice: obec Šitbořice [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50. 
  8. Šitbořice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Šitbořice, s. 489.  Archivováno 24. 3. 2016 na Wayback Machine.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Udělené symboly – Šitbořice [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. a b Antonín Konečný - Oficiální stránka obce Šitbořice. www.sitborice.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  14. Vilém Tocháček - Oficiální stránka obce Šitbořice. www.sitborice.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  15. Juvenál Antonín Valíček - Oficiální stránka obce Šitbořice. www.sitborice.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  16. Antonín Konečný životopis | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  17. Václav Nečas - Oficiální stránka obce Šitbořice. www.sitborice.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  18. a b Jiřina a Světlana Kulíšková - Ruggierová - Oficiální stránka obce Šitbořice. www.sitborice.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  19. Jiřina Kulíšková | Alfons - Výtvarná skupina Hustopeče. www.alfonsart.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. O mně | Josef Zelinka - řezbář Hanáckého Slovácka. www.rezbaraucitel.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  21. Světlana Ruggierová Kulíšková | Porta culturae. www.portaculturae.eu [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-15. 
  22. DANEŠ, Martin. Kolista Marek Topolář zajistil Šitbořicím první evropskou mediali. Břeclavský deník. 2012-05-21. Dostupné online [cit. 2021-05-15]. 
  23. ME juniorů v sálové cyklistice. www.cyklonovinky.cz [online]. 2016-05-12 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef Zelinka a kol.: Šitbořice 1255—2005
  • Jan Grombíř, Jakub Grombíř: Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy, Nadace Partnerství, Brno 2007. ISBN 978-80-239-9422-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]