Štíhlovka východní | |
---|---|
Detail hlavy štíhlovky východní | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | hadi (Serpentes) |
Čeleď | užovkovití (Colubridae) |
Rod | Dolichophis |
Binomické jméno | |
Dolichophis jugularis (Linnaeus, 1758) | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štíhlovka východní (Dolichophis jugularis) je had z čeledi užovkovití. Žije ve východní části Řecka, na Kypru a na Blízkém východě.[2] V mládí má cihlové zabarvení s tmavými skvrnami, starší hadi jsou černí. Obvykle dosahuje délky okolo 200 cm, ale výjimečně může dorůst až téměř 3 metry, což ho činí jedním z nejdelších hadů Evropy. Jako habitat preferuje otevřený prostor polí, křovinaté vegetace a lesostepí do nadmořských výšek 1500 m. Často je možno ho nalézt na stromě, zdi či křovisku. Živí se malými savci, ptáky, ještěrkami a hady. Není jedovatý, ale výjimečně může v případě podráždění kousnout. Z hlediska člověka je považován za velmi užitečného hada, protože loví malé hlodavce, kteří škodí na úrodě.[3]
Vytváří tři poddruhy