Štěkeň

Štěkeň
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Strakonice
Obec s rozšířenou působností	Strakonice (správní obvod)
Okres	Strakonice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°16′2″ s. š., 14°0′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	862 (2024)[1]
Rozloha	14,47 km²[2]
Nadmořská výška	388 m n. m.
PSČ	387 51
Počet domů	327 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Na Městečku 20 387 51 Štěkeň [e-mail]
Starosta	Bohumil Bláha
Oficiální web: www.steken.cz
Štěkeň
Další údaje
Kód obce	551856
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice. Žije zde 862^[1] obyvatel.

Historie

První písemné zprávy o vsi pocházejí z let 1313–1318, kdy byl majetkem Baška ze Štěkně.^[4] Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz.

V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.^[5]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.^[6]

Přírodní poměry

Štěkeň stojí na okraji ploché údolní nivy řeky Otavy v Českobudějovické pánvi. Jihovýchodně od městyse leží přírodní památka Štěkeň vyhlášená na ochranu biotopu tesaříka obrovského.

Obecní správa

Místní části

• Nové Kestřany
• Štěkeň
• Vítkov

Znak

Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štěkni.

• Raně barokní zámek byl postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losym z Losinthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park. Zámek koupily v roce 1922 řádové sestry Ústavu anglických panen a zřídily zde klášter řeholnic. Působily zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců).
• Kostel svatého Mikuláše byl postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války.
• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál se nachází v zámku.
• Asi dva kilometry západně od městečka se na břehu Otavy dochovalo tvrziště Srdov, které je pozůstatkem středověké tvrze ze třináctého až šestnáctého století.^[7]

Osobnosti

• Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), agrární filosof a politik.
• V roce 1869 se zde narodil Alois Pašek, první biskup starokatolické církve.
• Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze, který poslední roky života trávil právě ve Štěkni.^[8] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.^[8] Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil.
• Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 in memoriam udělil Československý válečný kříž 1939.

Odraz v literatuře

• V povídce Dvě gardy ze sbírky Pošumavské rapsodie popsal Karel Klostermann humoristickým tónem historku z revolučního roku 1848, kdy se strakonická městská garda rozhodla potrestat knížete Windischgrätze (který v roce 1848 potlačil pražské povstání) tažením na jeho zámek ve Štěkni.^[9]

Galerie

• 
  Ulice Na Městečku
• 
  Zámek
• 
  Kostel sv. Mikuláše
• 
  Bývalý pivovar v ulici Podskalí
• 
  Starý hřbitov u kostela sv. Mikuláše
• 
  Fara v ulici U Zámku
• 
  Selské baroko v Klostermannově ulici
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého v ulici U Zámku a schodiště ke kostelu sv. Mikuláše
• 
  Pomník obětem první světové války v ulici Na Městečku
• 
  Socha A. F. Šťastného v ulici Na Městečku

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl XI.. Praha: František Šimáček, 1897. Dostupné online. Kapitola Štěken tvrz, s. 237. 
5. Manévry 1905 - Štěkeň. manevry1905.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
6. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176. 
8. Relace Českého rozhlasu České Budějovice. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2008-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10. 
9. KLOSTERMANN, Karel. Pošumavské rhapsodie. Praha: Josef R. Vilímek, 1908. Dostupné online. Kapitola Dvě gardy, s. 89–166. 

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Štěkeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: b0691f56-dc51-4942-ac0d-ea49aa656083 NKC: ge131551

Portály: Česko | Geografie