V roce 1975 obdržel pozvání do Finska, aby zde pomohl vytvořit základy pro zdejší studium kytarové hry. Ve Finsku vyučoval na konzervatoři, pořádal mistrovské kursy, dělal přednášky a také koncertoval, a to jak sólově, tak i s předními finskými orchestry té doby. Koncertoval prakticky po celém Finsku, hostoval ve Finském rozhlasu a televizi. Do Československa se vrátil roku 1980, jako pedagog pokračoval s výukou kytarové hry na pražské konzervatoři, později též jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.
Působil i jako člen odborných porot na různých mezinárodních hudebních soutěžích. V roce 1982 se stal prvním pedagogem AMU, který se zde věnoval kytarové hře. Zde působí dodnes.
V roce 2000 byl prezidentem Václavem Havlem jmenován prvním vysokoškolským profesorem hry na kytaru v Česku. [3]
Snaží se vypracovat kompletní metodiku kytarové hry, k tomuto účelu natočil dokument demonstrující nové techniky kytarové hry. Jeho největší přínos spočívá v rozvinutí techniky tzv. pětiprsté hry (tato technika je známá pod názvem Rakovo tremolo). která využívá aktivace malíčku hráčovy pravé ruky, což umožňuje nové výrazové možnosti jak v soudobých skladbách, tak i v klasickém kytarovém repertoáru. Díky mezinárodní spolupráci s ostatními pedagogy se tato technika prosazuje i v zahraničí.
Spojení uměleckého přednesu poezii s kytarovou hrou je také náplní jeho komponovaných osvětových pořadů, ve kterých se snaží posluchačům přiblížit technické a hudební finesy při hře na kytaru.
Jedná se o tzv. „nová kytarová melodramata“:
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN80-902586-9-7. S. 541–542.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN80-7185-247-3. S. 19.