Ťing-ti | |
---|---|
císař říše Chan | |
Doba vlády | 14. listopadu 180 př. n. l. – 6. června 157 př. n. l. |
Úplné jméno | Liou Čchi (劉啟) |
Posmrtné jméno | Siao-ťing chuang-ti (孝景皇帝) |
Narození | 188 př. n. l. Tchaj-jüan |
Úmrtí | 141 př. n. l. Čchang-an |
Předchůdce | Wen-ti |
Nástupce | Wu-ti |
Manželky | císařovna Po císařovna Wang a řada vedlejších manželek |
Potomci | Liou Čche, (císař Wu-ti, 10. syn); celkem čtrnáct synů a tři dcery |
Rod | Liou |
Dynastie | Chan |
Otec | Wen-ti |
Matka | císařovna Tou |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ťing-ti (čínsky pchin-jinem Jǐngdì, znaky 景帝; 188 př. n. l. – 141 př. n. l.), vlastním jménem Liou Čchi (čínsky pchin-jinem Liú Qǐ, znaky zjednodušené 刘启, tradiční 劉啟), plným posmrtným jménem Siao-wen chuang-ti (čínsky pchin-jinem Xiàowén huángdì, znaky 孝景皇帝 byl šestý císař dynastie Chan, vládl v letech 157–141 př. n. l.
Liou Čchi nastoupil po otci roku 157 př. n. l. Jeho vláda pokračovala v umírněné hospodářské politice otce a císařovny Lü, udržovala nízké daně a podporovala ekonomický rozvoj.
Snahy o omezení moci lenních knížat vyprovokovaly jejich vzpouru, tzv. povstání sedmi knížat. Poprava Čchao Cchuoa, ministra prosazujícího protiknížecí politiku, nepomohla a nezbylo než povstalce zlikvidovat silou. Následné posílení centrální moci využil Ťing-tiho syn a nástupce Wu-ti k další centralizaci správy říše.
Roku 153 př. n. l. byl následníkem trůnu jmenován nejstarší Ťing-tiho syn Liou Žung, po třech letech byl však sesazen a nahrazen desátým synem Liou Čchem, pozdějším císařem Wu-tim.