Žalm 133 („Jaké dobro, jaké blaho“) je biblický žalm. V překladech, které číslují podle Septuaginty, se jedná o 132. žalm. Žalm je nadepsán těmito slovy: „Poutní píseň, Davidova.“[1] Jedná se o čtrnáctý z řady patnácti žalmů, které mají v hebrejské předloze nadepsání: Šir hama'alot (שִׁיר הַמַּעֲלוֹת, „Poutní píseň“ či „Píseň stupňů“). Podle některých vykladačů souvislé pásmo patnácti těmito slovy nadepsaných žalmů tvořilo jakýsi „zpěvník poutníků putujících do Jeruzaléma.“[2] Raši naproti tomu tvrdí, že takto nadepsané žalmy odříkávali levijci na patnácti stupních klesajících v Chrámu z dvorany Izraele do ženské dvorany a že je pro tento účel uspořádal a předem stanovil už král David.[3] Tuto čtrnáctou píseň stupňů však David podle tradičního židovského výkladu nejen ustanovil k obřadnímu přednesu, ale napsal i její text – v nadepsání totiž figuruje jeho jméno.[4]
V judaismu je žalm podle siduru recitován v rámci liturgie Borchi nafši (Žehnej duše má), a to po odpolední modlitbě o každém Šabatu v období mezi svátkem Sukot a Šabat ha-gadol.[5]