Žarošice (německy Scharoschitz) jsou obec a poutní místo v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží v oblasti Ždánického lesa, dvanáct kilometrů západně od Kyjova. Obcí protéká Zdravovodský potok. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Je členem sdružení Mikroregion Ždánicko a Sdružení obcí Severovýchod. Jedná se o vinařskou obec ležící na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (Maliny, Syslůvky, Staré hory, Nové hory). Sousedními obcemi sídla jsou Archlebov, Dambořice, Heršpice, Mouřínov, Ždánice a Uhřice.
V písemných dokladech ze 14. a 15. století má jméno podobu Žarušice. Jeho základem bylo zřejmě osobní jméno Žaruš totožné s obecným žaruš - "pryskyřník" nebo méně pravděpodobně jméno Žaruch (odvozené od obecného žár). Výchozí podoba jména byla Žarušici, bylo to pojmenování obyvatel vsi a znamenalo "Žarušovi (Žaruchovi) lidé". Změna samohlásky ve druhé slabice (poprvé doložena začátkem 16. století) je vliv jiných místních jmen zakončených na -ice, které měly ve druhé slabice o (Dambořice, Šitbořice, Bošovice apod.).[4]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322 (Saruschicz). V roce 1862 byly Žarošice povýšeny na městys. V roce 1952 byla založena budova nové školy. V roce 1962 bylo založeno muzeum obce.
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
1 300
|
1 453
|
1 582
|
1 559
|
1 634
|
1 587
|
1 525
|
1 378
|
1 427
|
1 274
|
1 101
|
1 009
|
989
|
1 020
|
1 075
|
Počet domů
|
291
|
313
|
330
|
340
|
339
|
343
|
366
|
397
|
385
|
360
|
336
|
389
|
379
|
324
|
426
|
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[7]
- Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1801 na místě staršího kostela, který roku 1797 vyhořel. V sousední obci Silničná bylo od počátku 14. století významné poutní místo.[8] [9] Roku 1785 byla ze Silničné do žarošského kostela přenesena socha Staré Matky Boží a poutníci začali přicházet sem. Socha vysoká 142 cm pochází z roku 1325 a je vyřezána z jednoho kusu dřeva. Při své návštěvě Svatého Kopečku u Olomouce 21. května 1995 sochu korunoval papež Jan Pavel II. V roce 1967 bylo u kostela vybudováno prostranství pro místní poutě. Události z dějin poutního místa jsou vyobrazeny ve výklencích obvodové zdi. Před kostelem jsou barokní sochy sv. Josefa, Pavla, Rocha a sousoší sv. Anny a Jana Nepomuckého. Novodobá je socha sv. Petra. Za kostelem na prostranství se nachází 14 kapliček s mozaikami křižové cesty od Antonína Kloudy z Prahy.[10][11]
- Muzeum obce z roku 1960 s komunitním centrem.[12] V muzeu kromě stálé expozice, kterou tvoří např. výrobky a nástroje řemeslníků nebo archeologické nálezy, můžete v průběhu roku navštívit četné výstavy výtvarníků, nejenom těch, kteří mají kořeny v Žarošicích.
- Pískovcový kříž u kostela (1844)
- Vrchnostenský úřední dům, č. 76 (1699) – nejstarší budova v Žarošicích, po bitvě u Slavkova zde přenocoval císař František I. Rakouský
- Karel Bělohoubek (1942–2016), hudební skladatel, dirigent Ústřední hudby Armády České republiky
- Zdeněk Blažek (1905–1988), hudební skladatel a teoretik, ředitel brněnské konzervatoře, čestný občan obce Žarošice
- Václav Broukal (1894–1972), kronikář, sběratel, čestný občan obce Žarošice
- Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky – šlechtice za Stanmíru ve Slaném u Kladna, statků Jana II. z Lichtenštejna[13] a velkostatkář
- P. František Hanzl (1887–1961), farář, konsistorní rada, budovatel obce, čestný občan obce Žarošice
- P. Marian Rudolf Kosík, O.Praem. (* 1951), farář, iniciátor korunovace Staré Matky Boží Žarošské papežem Janem Pavlem II. v roce 1995, autor publikace Papežská korunovace Staré Matky Boží Žarošské Divotvůrkyně Moravy (1999), čestný občan obce Žarošice
- Rudolf Malík (1875–1969), český politik a poslanec, poslední žijící člen někdejší rakouské říšské rady.[14]
- Theodor Martinů (1844–1907), rektor školy, varhaník, zakladatel pěvecko-čtenářského spolku Lumír
- PhDr. Josef Maria Miroš Handlíř-Mouřínovský (1893–1959), farář, publicista
- Josef Skulínek (1873–1948), nadučitel, varhaník, první kronikář Žarošic, čestný občan obce Žarošice
- Jaroslav Vlach (1913–1995), publicista, archivář
- Jiří Vlach (* 1946), sochař, medailér a pedagog
- Tomáš Ždánský (1915–1998), arcikněz, děkan, publicista, čestný občan obce Žarošice
- Akad. malíř Josef Konečný (1909–1989), autor opony Vlast v Žarošicích a mnoha obrazů s motivy rodné obce[15]
- Josef Pohanka (kněz v letech 2001-2022)
Vesnice leží na silnici první třídy I/54, začíná a končí zde silnice druhé třídy II/419. Obsluhují jí autobusové spoje linek 106, 655, 660 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[16]
Žarošice jsou spolu s Uhřicemi a Dambořicemi jednou z lokalit v okrese Hodonín, kde po roce 2016 pokračovala těžba ropy.[17] Společnost Moravské naftové doly počátkem roku 2017 zahájila u Žarošic průzkumný vrt za použití nové mobilní ropné vrtné soustavy MD-150.[18]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 808.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Žarošice [online]. 2000-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Obrovský kříž připomíná původ žarošické pouti. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-09-08 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online.
- ↑ PŮLKRÁBEK, Rudolf. Archeologové zkoumají na Silničné zaniklý chrám. Hodonínský deník.cz [online]. 2008-08-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 136424 : kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Římskokatolická farnost Žarošice: Historie poutních Žarošic. Archivováno 20. 2. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice ukazují svou "Venuši". Hodonínský deník.cz [online]. 2012-07-17 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online.
- ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář republiky československé. Sv. 1, Morava a Slezsko.. Praha: Alois Chytil, 1924. S. 1148.
- ↑ STAŠA, Jan. Poslední říšský poslanec. Malovaný kraj. 1970, roč. 6, čís. 1, s. 4.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice pojmenují sál po malíři Konečném. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-12-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Plan-site-jihovychod. IDSJMK [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Těžba ropy na Kroměřížsku po půlstoletí končí, ložiska jsou vyčerpána. iDNES.cz [online]. 2016-12-13 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online.
- ↑ MND loni v ČR vytěžila meziročně méně ropy a plynu [online]. FINANCE.cz, 2017-04-04 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online.
- BĚLIČ, Jaromír. Ve službách lidu. 1946.
- COLLEDANI, Věra. Zlatá sobota v Žarošicích. Kyjov: Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu, 2021. 64 s. ISBN 978-80-87375-19-8.
- FROLEC, Václav. Žarošice. Brno 1986.
- HANDLÍŘ-MOUŘÍNOVSKÝ, Josef, Maria, Miroš. Prastaré, památné poutní místo mariánské v Žarošicích. 1925.
- HROUDNÝ, Jaroslav. Před věky zvolená...: Svaté poutní obrázky ze Žarošic. Žarošice 2018. ISBN 978-80-270-3740-7.
- KÁŇA, Jan, Evangelista. Poutní místo Staré Matky Boží v Žarošicích. 1. vyd. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1904, 2. vyd. 1910.
- KOLEK, Antonín. Historie kostela Staré Matky Boží a rezidence na nynější Silničné. Obec Žarošice 2005.
- KOLEK, Antonín. Pouti k Staré Matce Boží v Žarošicích. Žarošice 1940.
- KOLEK, Antonín. Radostná cesta k Staré Matce Boží Žarošské. Brno 1942, reedice: Brno 2013.
- KOLEK, Antonín. Žarošská pouť. (nedatováno)
- KOSÍK, Marian, Rudolf. Poutě k Staré Matce Boží Žarošské, Divotvůrkyni Moravy. Brno: Petr Sypták, 2018.
- KOSÍK, Rudolf. Papežská korunovace Staré Matky Boží Žarošské Divotvůrkyně Moravy. Brno 1999.
- NIKLAS, Osvald. Spisek podaný kajícím poutníkům svato-žarošickým. Brno: V. Burtgart, 1875.
- SYPTÁK, Petr. Mariánské poutě v Žarošicích. Brno 2005.
- VLACH, Jaroslav. Ochotnické divadlo, hudba a zpěv v Žarošicích 1747-1970. Brno 1977.
- VLACH, Jaroslav - TOMEK, Josef. Od školy feudální ke škole socialistické. Žarošice 1982.
- VRBAS, Jakub. Z dějin Žarošic. Žarošice 1940.
- VRBAS, Jakub. Ždánsko. Ždánice 1930, reedice 2002.
- ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Historie a tradice starobylého mariánského poutního místa Staré Matky Boží Žarošické. Žarošice 1994, reed. 1998.
- ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Starobylé mariánské poutní místo Žarošice. (nedatováno)
- Zmizelé a mizející staré Žarošice v kresbách, malbách a fotografiích. Historicko-vlastivědný kroužek Žarošice 2008.
- 50. výročí otevření Základní školy v Žarošicích. Žarošice 2002.