Žehušice

Žehušice
Empírový zámek v Žehušicích
Empírový zámek v Žehušicích
Znak městyse Žehušice
znak
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel884 (2024)[1]
Rozloha8,93 km²[2]
Nadmořská výška222 m n. m.
PSČ285 75
Počet domů309 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseHlavní 107
285 75 Žehušice
obec@zehusice.cz
StarostaJosef Hrubeš
Oficiální web: www.zehusice.cz
Žehušice
Žehušice
Další údaje
Kód obce534650
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žehušice (německy Schuschitz) jsou městys v okrese Kutná Hora, osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Žije v ní 884[1] obyvatel. Protéká tudy řeka Doubrava. Severně od Žehušic se do řeky Doubravy vlévá říčka Brslenka.

Historie obce

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Žehušicích pochází z roku 1352, kdy ji vlastnil Vítek ze Žehušic. On a jeho synové byli patrony prvního kostela, oni či jejich potomci postavili tvrz, která se připomíná k roku 1544 v majetku zemanů Žehušických z Nestajova. Václavovi Žehušickému byla tvrz za účast ve stavovském povstání roku 1547 zkonfiskována. Dále panství vlastnili páni z Donína a po nich Valdštejnové. Po smrti Ladislava z Valdštejna († 1645) získali obec Thun-Hohensteinové, kteří po roce 1661 zbudovali severně od tvrze zámek s francouzským parkem, proměněným v 19. století v anglický park a rozšířeným o oboru. V roce 1742 proběhla v blízkosti vesnice prusko-rakouská bitva u Chotusic. Roku 1913 Thun-Hohensteinové zámek prodali.[4]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[9]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

V městysi Žehušice (814 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, bednář, cukrář, 2 holiči, 3 hostince, instalace, kolář, 2 kominíci, kovář, 3 krejčí, malíř, mlýn, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 4 pojišťovací jednatelství, pokrývač, porodní asistentka, provazník, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Žehušice, 2 strojírny, trafika, 2 truhláři, velkostatek, zahradník, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Západně od vesnice se nachází drobné návrší Žehušická skalka a ještě dále na západ za ní leží přírodní památka Skalka u Žehušic. Rozsáhlé území na východním okraji vesnice zaujímá přírodní památka Žehušická obora, ve které se chová stádo bílých jelenů.

Části městyse

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964–1990 k městysi patřily i Horušice.[12]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/338 silnice I/2 – Žehušice – Čáslav – Zbýšov.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Chvaletice, Kutná Hora, Semtěš, Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Barokní kostel svatého Marka

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–570. 
  5. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1941-1942. (česky a německy)
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 163. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 568–571. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]