Žumen

Jak číst taxoboxŽumen
alternativní popis obrázku chybí
Žumen Cissus javana, okrasný kultivar
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrévotvaré (Vitales)
Čeleďrévovité (Vitaceae)
Rodžumen (Cissus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žumen[1] (Cissus) je rod rostlin z čeledi révovité. Jsou to úponkaté liány s jednoduchými nebo složenými listy a drobnými, většinou zelenými nebo červenými květy. Rod zahrnuje asi 320 druhů a je rozšířen v tropech celého světa. Některé druhy jsou pěstovány jako pokojové rostliny, jiné mají využití v medicíně či potravinářství.

Květenství Cissus javana

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Žumeny jsou dřevnaté nebo polodřevnaté liány s úponky. Kořeny jsou často hlízovité. Některé druhy mají dužnaté, článkované stonky (např. Cissus quadrangularis, C. hexangularis, C. subaphylla). Listy jsou jednoduché nebo dlanitě složené, často zubaté nebo laločnaté. Palisty jsou párové a brzy opadavé. Úponky jsou jednoduché nebo rozdvojené, řidčeji hroznovitě rozvětvené. Rostliny jsou jednodomé nebo mnohomanželné. Květenstvím je okolíkovitý nebo chocholíkovitý vrcholík či složený vidlan, vyrůstající naproti listovému řapíku (někdy květenství vyhlíží jako úžlabní). Květy jsou drobné, pravidelné, čtyřčetné, stopkaté, nejčastěji zelené nebo červené. Kalich je miskovitý, lysý. Korunní lístky jsou volné a opadávají jednotlivě. Květní terč je dobře vyvinutý, na okraji zvlněný nebo lehce čtyřlaločný. Tyčinky jsou 4 a vyrůstají z báze terče. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahují 2 komůrky. V každém plodolistu jsou 2 vajíčka. Čnělka je zřetelná a nese nedělenou nebo dvoulaločnou bliznu. Bobule jsou elipsoidní nebo vejcovité a obsahují nejčastěji jediné semeno, řidčeji 2 až 4.[2][3][4]

  • Žumen Cissus duarteana
    Žumen Cissus duarteana
  • Květenství Cissus erosa
    Květenství Cissus erosa
  • Sukulentní druh Cissus subaphylla
    Sukulentní druh Cissus subaphylla
  • Plody Cissus javana
    Plody Cissus javana

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod žumen zahrnuje asi 320 druhů.[5] Je to největší rod čeledi révovité, rozšířený v tropech celého světa. Centrum druhové diverzity je v Africe, kde roste asi 135 druhů. V Asii se vyskytuje 85 druhů, v tropické Americe 65, v Austrálii 12. Některé druhy rostou i v subtropech, druh Cissus striata přesahuje v Jižní Americe až do Patagonie a jižního Chile.[2][6]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Cissus byl v minulosti někdy slučován s rodem Cyphostemma. Molekulární výzkumy však blízkou příbuznost nepotvrdily.[7]

Ve fylogenetické studii, vydané v roce 2013, bylo potvrzeno, že rod Cissus v klasickém pojetí je polyfyletický. Některé americké, australské a novoguinejské druhy tohoto rodu náležejí do 2 jiných příbuzných vývojových větví a v jejich taxonomii dojde následně ke změnám, zatímco asijské a africké druhy zůstávají vesměs beze změny. První takovou skupinu tvoří americké druhy Cissus striata, C. granulosa a C. simsiana, které jsou nejblíže příbuzné rodům Clematicissus a Rhoicissus. Do druhé skupiny náležejí některé australské druhy (Cissus antarctica, C. hypoglauca a několik dalších), americký C. trianae a několik novoguinejských druhů.[8]

Kladogram rodu Cissus a příbuzných rodů

[editovat | editovat zdroj]
 
 

 skupina Cissus antarctica

 
 

 Cissus

 
 
 

 Ampelopsis

 
 
 

 skupina Cissus striata

 
 

 Clematicissus

 
 

 Rhoicissus

 
 
 
 

[8]

V taxonomii některých známějších druhů tohoto rodu rovněž došlo ke změnám. Cissus rhomblifolia (žumen routolistý) je uváděn pod názvem Cissus alata, Cissus discolor jako Cissus javana.[5]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]
Cissus verticillata jako invazní rostlina na Havaji

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy žumenů jsou pěstovány jako pokojové rostliny, zejména žumen routolistý (Cissus alata, syn. C. rhombifolia), pocházející z Jižní Ameriky, žumen jižní (Cissus antarctica) z východní Austrálie, Cissus javana (syn. C. discolor) z Indonésie, Cissus rotundifolia z východní Afriky a Cissus striata z Chile.[9] Druh Cissus verticillata z tropické Ameriky je znám jako rostlinný inzulin, má protizánětlivé a antidiabetické působení a je široce využíván v přírodní medicíně.[10] V domorodé medicíně jsou používány i četné jiné druhy žumenů. Některé druhy jsou též pěstovány pro jedlé plody.[6][11] Plody jihoamerického žumenu Cissus erosa jsou jedlé, extrakt ze stonků se používá jako srážedlo (koagulant) kaučukovníkového latexu.[4] Z afrického druhu Cissus populnea se získává potravinářská guma, používaná k zahušťování potravin, léčiv i nátěrových hmot.[12][13][14]

Některé druhy žumenu jsou invazní rostliny, např. Cissus nodosa na Tichomořských ostrovech a Cissus verticillata (syn. C. sycioides) na Havaji a v Texasu.[15][16][17]

  • Žumen jižní (Cissus antarctica)
    Žumen jižní (Cissus antarctica)
  • Žumen routolistý (Cissus alata)
    Žumen routolistý (Cissus alata)
  • Cissus striata
    Cissus striata
  • Jedlé plody afrického druhu Cissus welwitschii
    Jedlé plody afrického druhu Cissus welwitschii

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b REN, Hui; WEN, Jun. Flora of China: Cissus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. [s.l.]: Chicago Natural History Museum, 1949. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 9781930723474. (anglicky) 
  5. ↑ a b The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  7. ↑ SOEJIMA, Akiko; WEN, Jun. Phylogenetic analysis of the grape family (Vitaceae) based on three chloroplast markers. American Journal of Botany. 2006, čís. 93(2), s. 278–287. Dostupné online. 
  8. ↑ a b LIU, Xiu-Qun et al. Molecular phylogeny of Cissus L. of Vitaceae (the grape family) and evolution of its pantropical intercontinental disjunctions. Molecular Phylogenetics and Evolution. Jan. 2013, čís. 66(1). Dostupné online. 
  9. ↑ ZACHOS, Ellen. Tempting Tropicals. 175 irresistible indoor plants. Portland: Timber Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-88192-732-5. (anglicky) 
  10. ↑ OLIVEIRA, Andréia Barroncas. Cissus verticillata (Vitaceae): Ethnopharmacological information and anatomy of vegetative organs [online]. 2006 [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky) 
  11. ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 
  12. ↑ ALAKALI, Joseph Shi-an; IRTWANGE, Simon Verlumun; MKAVGA, Moses. Rheological characteristics of food gum (Cissus populnea). African Journal of Food Science. 2009, čís. 3(9). Dostupné online. 
  13. ↑ ADELEYE, Adetayo O. et al. The influence of cissus gum on the mechanical and release properties of paracetamol tablets – a factorial analysis. Revista de Ciências Farmacêuticas Básica e Aplicada. 2010, čís. 31(2). Dostupné online. ISSN 1808-4532.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  14. ↑ OGORI, A.F.; GANA, J. Effect of Cassava Starch Flour Seeding On Functional Properties of Cissus Gum Stem and Root (Cissum Populnea). Journal of Environmental Science, Toxicology and Food Technology. 2013, čís. 7 (2). Dostupné online. ISSN 2319-2402. 
  15. ↑ YOSHIOKA, Toshiya. Invasive Plants Database [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER). Cissus verticillata [online]. U.S. Forest Service, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ FRENCH, J. Victor et al. Cissus sicyoides C. Linnaeus (Vitaceae), a Potential Exotic Pest in the Lower Rio Grande Valley, Texas. Subtropical Plant Science. 2003, čís. 55. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-24.  Archivováno 24. 1. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]