Žung I-žen
| Žung I-žen | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. května 1916 Wu-si |
| Úmrtí | 26. října 2005 (ve věku 89 let) Peking |
| Alma mater | St. John's University |
| Povolání | politik |
| Politická strana | Komunistická strana Číny |
| Choť | Yang Jianqing |
| Děti | Larry Yung |
| Rodiče | Rong Desheng |
| Rod | family of Rong Xitai |
| Příbuzní | Rong Weiren, Rong Shuren, Rong Jifu a Rong Hongren (sourozenci) Frances Yung (vnučka) |
| Funkce | člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žung I-žen (čínsky pchin-jinem Róng Yìrén, znaky zjednodušené 荣毅仁; 1. května 1916 — 26. října 2005) byl čínský podnikatel a politik, viceprezident Čínské lidové republiky (1993–1998), místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1983–1993), místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1983), prezident a předseda rady ředitelů společnosti CITIC (China International Trust and Investment Corporation, 1978–1993). Pocházel z rodiny podnikatelů v potravinářském a textilním průmyslu, v 50. a první polovině 60. let působil ve vedení Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky a Všečínské federace průmyslu a obchodu, v šanghajské městské správě, v letech 1959–1967 byl náměstkem ministra textilního průmyslu. Během kulturní revoluce byl pronásledován, od poloviny 70. let se vrátil do veřejného života, s přímou podporu Teng Siao-pchinga se soustředil na podporu ekonomických reforem a zejména získávání zahraničních investic.
Život
[editovat | editovat zdroj]Žung I-žen se narodil 1. května 1916 ve Wu-si na jihu provincie Ťiang-su. Roku 1937 absolvoval studia historie na Univerzitě sv. Jana v Šanghaji a nastoupil na manažerské pozice v rodinném podniku, otec a strýc totiž vlastnili mlýny a přádelny.[1][2]
Po převzetí moci komunisty a vzniku Čínské lidové republiky jeho rodina pokračovala v podnikání, až roku 1956 byly rodinné podniky za náhradu znárodněny. Žung I-žen se aktivně účastnil veřejného života, vstoupil do Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky, působil v šanghajské městské správě i východočínském vojensko-administrativním výboru,[1][2] roku 1953 byl v nově vzniklé Všečínské federaci průmyslu a obchodu zvolen jedním z místopředsedů jejího výkonného výboru (do roku 1988) a roku 1954 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen v letech 1959, 1964, 1975, 1978 a 1993).[1] V Čínském sdružení pro demokratickou národní výstavbu byl v letech 1955–1992 členem stálého výboru ústředního výboru. Od roku 1957 byl místostarostou Šanghaje a od roku 1959 náměstkem ministra textilního průmyslu. Roku 1959 byl vybrán mezi členy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS, znovu 1965 a 1978), v letech 1965–1983 byl členem stálého výboru celostátního výboru ČLPPS.[1][2]
Během kulturní revoluce byl pronásledován, nějakou dobu pracoval jako uklízeč, později se dostal pod ochranu Čou En-laje a Rudých gard spojených s ministerstvem textilního průmyslu. Po roce 1972 se vrátil k veřejnému působení, od roku 1975 působil ve stálém výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (do 1993), roku 1978 byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do 1983),[1][2] v letech 1983–1993 byl po dvě volební období místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců. I nadále působil ve Všečínské federaci průmyslu a obchodu jako místopředseda a v letech 1988–1993 předseda jejího výkonného výboru. Roku 1985 vstoupil do Komunistické strany Číny, jeho členství však nebylo veřejně známo.[1]
Koncem 70. a v 80. letech patřil (jako jeden z takzvaných „pěti stařešinů“, vedle Chu Ťüe-wena, Chu C’-anga, Čou Šu-tchaoa a Ku Keng-jüa) k nekomunistickým bývalým průmyslníkům, kteří s podporou Teng Siao-pchinga svou autoritou a zkušenostmi pomáhali v zavádění ekonomických reforem.[3] Zejména hrál významnou roli v získávání zahraničních investic; za tímto účelem vznikla roku 1978 společnost CITIC (China International Trust and Investment Corporation), ve které byl do roku 1993 prezidentem a předsedou rady ředitelů. Právě CITIC organizovala první zahraniční investice do ekonomiky Čínské lidové republiky, Žung I-žen přitom s výhodou využíval rozvětvené sítě svých příbuzných, rozptýlených po jihovýchodní Asii i západních zemích.[3][pozn. 1]
V březnu 1993 byl zvolen viceprezidentem Čínské lidové republiky. Funkci vykonával jedno volební období, do března 1998.[1]
Zemřel v Pekingu 26. října 2005.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Roku 1986 proběhlo v Pekingu setkání cca poloviny rodinného klanu, které mělo přes 200 účastníků. Účastníky přijali Teng Siao-pching a Pcheng Čen. Teng Siao-pching se stal i rodinným přítelem Žung I-žena.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h 新华社. 荣毅仁 [online]. 中央政府门户网站 www.gov.cn, 2008-12-02 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ a b c d BARTKE, Wolfgang. Who's who in the Peoples Republic of China. München: Saur, 1987. Dostupné online. ISBN 3-598-10610-6. S. 392–393. (anglicky)
- ↑ a b c DILLON, Michael. Deng Xiaoping: The Man who Made Modern China. London: I. B. Tauris, 2015. ISBN 9780857735393. S. 253–255. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žung I-žen na Wikimedia Commons
