ದುರಾ | |
---|---|
Native to | ನೇಪಾಲ |
Ethnicity | 2,160 (2011 census)[೧] |
Extinct | between 2008[೨] and 2012[೧] with the death of Soma Devi Dura |
Language codes | |
ISO 639-3 | drq |
Glottolog | dura1244 |
ದುರಾ ಇತ್ತೀಚೆಗೆ ನೇಪಾಳದ ಅಳಿವಿನಂಚಿನಲ್ಲಿರುವ ಭಾಷೆಯಾಗಿದೆ. ಇದನ್ನು ಟಿಬೆಟಿಯನ್ ಭಾಷೆಗಳ ಪಶ್ಚಿಮ ಬೋದಿಶ್ ಶಾಖೆಯಲ್ಲಿ ವರ್ಗೀಕರಿಸಲಾಗಿದೆ. ಆದರೂ ಇತ್ತೀಚಿನ ಕೆಲಸವು ಸೈನೋ-ಟಿಬೆಟಿಯನ್ನ ಸ್ವತಂತ್ರ ಶಾಖೆಯಾಗಿ ಪ್ರತ್ಯೇಕಿಸುತ್ತದೆ.[೩] ಅನೇಕ ದುರಾ ಮಾತನಾಡುವವರು ನೇಪಾಳಿ ಮಾತನಾಡಲು ಬದಲಾಗಿದ್ದಾರೆ ಮತ್ತು ದುರಾ ಭಾಷೆಯು ಕೆಲವೊಮ್ಮೆ ಅಳಿವಿನಂಚಿನಲ್ಲಿದೆ ಎಂದು ಭಾವಿಸಲಾಗಿದೆ. ತಮ್ಮ ದೈನಂದಿನ ಮಾತುಕತೆಗಾಗಿ ನೇಪಾಳಿಗೆ ಬದಲಾಯಿಸಿದ ಕೆಲವರು ಇನ್ನೂ ಪ್ರಾರ್ಥನೆಗಾಗಿ ದುರಾವನ್ನು ಬಳಸುತ್ತಾರೆ.
ಹಿಮಾಲಯನ್ ಲ್ಯಾಂಗ್ವೇಜಸ್ ಪ್ರಾಜೆಕ್ಟ್ ದುರಾ ಬಗ್ಗೆ ಹೆಚ್ಚುವರಿ ಜ್ಞಾನವನ್ನು ದಾಖಲಿಸುವ ಕೆಲಸ ಮಾಡುತ್ತಿದೆ.[೪] ದುರಾದಲ್ಲಿ ಸುಮಾರು 1,500 ಪದಗಳು ಮತ್ತು 250 ವಾಕ್ಯಗಳನ್ನು ದಾಖಲಿಸಲಾಗಿದೆ. 82 ವರ್ಷ ವಯಸ್ಸಿನ ಸೋಮಾ ದೇವಿ ದುರಾ ಅವರು ಈ ಭಾಷೆಯನ್ನು ಕೊನೆಯದಾಗಿ ಮಾತನಾಡುತ್ತಿದ್ದರು.[೨]
ಸ್ಕೋರರ್ (2016:293) [೫] ಅವರು ಹೊಸದಾಗಿ ಪ್ರಸ್ತಾಪಿಸಿದ ಗ್ರೇಟರ್ ಮ್ಯಾಗರಿಕ್ ಶಾಖೆಯ ಭಾಗವಾಗಿ ದುರಾವನ್ನು ವರ್ಗೀಕರಿಸಿದ್ದಾರೆ.
ದುರಾ ಜನಾಂಗದ ಜನರು ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಲಾಮ್ಜಂಗ್ ಜಿಲ್ಲೆಯಲ್ಲಿ ವಾಸಿಸುತ್ತಿದ್ದಾರೆ, ಕೆಲವರು ಮಧ್ಯ ನೇಪಾಳದ ಗಂಡಕಿ ಪ್ರಾಂತ್ಯದ ತನಾಹು ಜಿಲ್ಲೆಯಲ್ಲಿ ವಾಸಿಸುತ್ತಾರೆ.[೬] ಇವರು ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಗುಡ್ಡಗಾಡು ಪ್ರದೇಶದಲ್ಲಿರುವ ಜಮೀನುಗಳಲ್ಲಿ ವಾಸಿಸುತ್ತಾರೆ.[೬] ಇತ್ತೀಚಿನ ವಿವಿಧ ಜನಗಣತಿ ಎಣಿಕೆಗಳು 3,397 ರಿಂದ 5,676 ರವರೆಗೆ ದುರಾ ಜನರ ಸಂಖ್ಯೆಯನ್ನು ವರದಿ ಮಾಡಿದೆ.[೬]
ದುರಾ ಗ್ರಾಮಗಳು ಸೇರಿವೆ:[೫] ದುರಾ ಪ್ರದೇಶದ ಇತರ ಜನಾಂಗೀಯ ಗುಂಪುಗಳೆಂದರೆ ಗುರುಂಗ್, ಬ್ರಾಹ್ಮಣರು, ಚೆಟ್ರಿಗಳು, ಕಾಮಿ ಮತ್ತು ದಮಾಯಿ.[೫]
ತಂದ್ರೇಂಜ್ (ನೇಪಾಳಿ: Tāndrāṅe; IPA: tandraŋe) ಎಂಬ ನಿಕಟ ಸಂಬಂಧಿತ ಭಾಷಾ ವೈವಿಧ್ಯವನ್ನು ಕೆಲವು ಗುರುಂಗ್ ಹಳ್ಳಿಗಳಲ್ಲಿ ಮಾತನಾಡುತ್ತಾರೆ.[೫] ತಂದ್ರೇಂಜ್ ಅನ್ನು ತಂಡ್ರಾಂ ತಾಂದ್ರಾ, ಪೋಖರಿ ಥೋಕ್ ಪೋಖರಿ ಥೋಕ್ ಮತ್ತು ಜಿತಾ ಜೀತಾ ಗ್ರಾಮಗಳಲ್ಲಿ ಮಾತನಾಡುತ್ತಾರೆ. ಆದರೂ ಟ್ಯಾಂದ್ರೇಂಜ್ ಮಾತನಾಡುವವರು ತಮ್ಮನ್ನು ಕಳಂಕಿತ ದುರಾ ಜನರಿಗೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿಲ್ಲ ಎಂದು ಅಚಲವಾಗಿ ಪರಿಗಣಿಸುತ್ತಾರೆ.[೫]
ಸ್ಕೋರರ್ (2016:286-287) ಕೆಳಗಿನ ಪ್ರೊಟೊ-ಡುರಾ ಪದಗಳನ್ನು ಪುನರ್ನಿರ್ಮಿಸುತ್ತಾನೆ.
ಸ್ಕೋರರ್ (2016:126-127) ಕೆಳಗಿನ 125-ಪದಗಳ ಸ್ವದೇಶ್ ಡುರಾ ಪಟ್ಟಿಯನ್ನು ಒದಗಿಸುತ್ತದೆ.
No. | Gloss | Dura |
---|---|---|
1. | I (1SG) | ŋi ~ ŋe |
2. | you (2SG) | no |
3. | we (inclusive) | ŋyāro |
4. | this | ī |
5. | that | huī |
6. | Who? | su |
7. | What? | hāde |
8. | not | ma-, ta- (prohibitive) |
9. | all (of a number) | dhāī |
10. | many | bhāī |
11. | one | kyau, nām, di- |
12. | two | jʰim, ŋe- |
13. | big | kātʰe |
14. | long | kānu, remo ~ hreŋo |
15. | small | ācʰirī |
16. | woman (adult) | misā |
17. | man (adult) | kalārā, bro |
18. | person | bro |
19. | fish (n) | ɖisyā, nāh ~ nāhõ ~ nāhũ ~ nāi |
20. | bird; chicken | o |
21. | dog | nākyu ~ nakyu ~ nakī, koka |
22. | louse | syā |
23. | tree | kepo ~ kemo |
24. | seed (n) | ʈisro, hulu |
25. | leaf | lyoī, lho |
26. | root | - |
27. | bark (of tree) | - |
28. | skin | ke |
29. | flesh | syo |
30. | blood | hāyu |
31. | bone | - |
32. | grease, fat | duccʰu |
33. | egg | odī, onī |
34. | horn (of bull etc.) | soglo, sono |
35. | tail | - |
36. | feather | phya |
37. | hair (human) | kra |
38. | head | padʰe |
39. | ear | naya, muni, rānu |
40. | eye | mi |
41. | nose | nu |
42. | mouth | māsi, sũ |
43. | tooth | sa ~ se |
44. | tongue | li |
45. | nail | se |
46. | foot | sepe |
47. | knee | - |
48. | hand | kuru |
49. | belly | kyu |
50. | neck | kʰalī, po ~ põ |
51. | breasts | nāmlo |
52. | heart | māu |
53. | liver | ciŋ |
54. | to drink | kiu- |
55. | to eat | co- |
56. | to bite | - |
57. | to see | do- ~ dõ-, mātā- |
58. | to hear | tās-, tāu-, tānu- |
59. | to know | syo- |
60. | to sleep | tānu- |
61. | to die | si- |
62. | to kill | sā-, kāne-, kāde |
63. | to swim | - |
64. | to fly | ŋyau, hāsu- |
65. | to walk | so- |
66. | to come | hro |
67. | to lie | - |
68. | to sit | huni- |
69. | to stand | decʰe- |
70. | to give | hyo- |
71. | to say | cʰi- |
72. | sun | mamī |
73. | moon | tālā |
74. | star | -so (in compound) |
75. | water | ti ~ ʈi |
76. | rain (n) | ti ~ ʈi |
77. | stone | thũ ~ tũ, kāno ~ kānu |
78. | sand | - |
79. | earth, soil | kācʰo, cʰuu |
80. | cloud | - |
81. | smoke (n) | ma-kʰu |
82. | fire | mi |
83. | ash(es) | ma-pʰu |
84. | to burn (vi) | bani- |
85. | path | lāutʰyo |
86. | mountain | lgẽwarapʰa [sic] |
87. | red | cʰāblī |
88. | green | - |
89. | yellow | kẽlo |
90. | white | bintʰā |
91. | black | keplo |
92. | night | yāku |
93. | hot | - |
94. | cold | cʰiũ |
95. | full | ʈʰyāmmay |
96. | new | kācʰā |
97. | good | cʰyāu- (v), cʰāblī (also ‘red’) |
98. | round | burluŋ |
99. | dry | - |
100. | name | rāmī |
101. | he (3SG) | hui |
102. | he₂ (3SG) | ŋo ~ no |
103. | you (2PL) | nāro(-nī) |
104. | they (3PL) | hyāro |
105. | three | sām |
106. | four | pim |
107. | five | kum (<‘hand’) |
108. | where? | kālā |
109. | when? | komo |
110. | how? | kudinī |
111. | other | agyu, rijā |
112. | few | ācitī |
113. | fruit | pokimuni |
114. | flower | ŋepʰu ~ nepʰu |
115. | grass | cʰĩ |
116. | snake | kāuī |
117. | worm | kʰātalī |
118. | rope | rasarī |
119. | river | kloi ~ klou |
120. | to warm (vt) | tāle-u |
121. | old | ʈe |
122. | straight (not curved) | hopay |
123. | sharp | mhyā- (v) |
124. | wet | tʰo- (v) |
125. | happy | kru- (v) |
ದುರಾ ಅಂಕಿಗಳೆಂದರೆ (ಸ್ಕೋರರ್ 2016:146-147):