शिवशक्तिबिन्दुः भारतीयअन्तरिक्षसंशोधनसङ्गठनस्य (ISRO) तृतीयचन्द्रअभियानस्य चन्द्रयान-३ इत्यस्य अवरोहणस्थलम् अस्ति । २०२३ तमस्य वर्षस्य अगस्तमासस्य २३ दिनाङ्के अभियानस्य अवरोहीयान विक्रमः, चलित्रयान प्रज्ञान् च चन्द्रस्य दक्षिणध्रुवात् प्रायः 600 किलोमीटर अन्तरे अवतरितवन्तौ [१] [२] [३] भारतं चन्द्रे सफलं मृदु-अवरोहणं कृत्वा चतुर्थ [४] राष्ट्रं जातम्, चन्द्रस्य दक्षिणध्रुवस्य समीपस्थः देशः अपि अभवत् [lower-alpha १] शिव शक्ति बिन्दु ६९°२२′२३″दक्षिणदिक् ३२°१९′०८″पूर्वदिक् / 69.373°पश्चिमदिक् 32.319°पूर्वदिक्निर्देशाङ्कः : ६९°२२′२३″दक्षिणदिक् ३२°१९′०८″पूर्वदिक् / 69.373°पश्चिमदिक् 32.319°पूर्वदिक्[६][७] निर्देशांके मैन्ज़िनस-सी एवम् सिम्पीलियस-एन क्रेटरौ निकट स्थितः अस्ति।
शिवशक्तिः नाम चन्द्रसम्बद्ध हिन्दुदेवता शिवः स्य, शक्तिः, दिव्यस्त्रीशक्तिः, यस्याः प्रायः शिवपत्न्याः चित्रणं भवति, तस्य नामतः निष्पन्नम् अस्ति [८]
अस्य नामस्य घोषणा २०२३ तमस्य वर्षस्य अगस्तमासस्य २६ दिनाङ्के बेङ्गलूरुनगरे इसरो-वैज्ञानिकैः सह मिलित्वा प्रधानमन्त्रिणा नरेन्द्रमोदीना कृता । [९] प्रधानमन्त्री मोदी इत्यनेन उल्लेखितम् यत् "शिव-शक्तिः" इत्यस्य चयनं मानवतायाः दृढनिश्चयत्वेन "शिवस्य" अवधारणायाः आधारेण तथा च एतासां मानवीयमहत्वाकांक्षाणां वास्तविकीकरणस्य क्षमतारूपेण "शक्तिः" इति अवधारणायाः आधारेण अभवत्, ततः परं "शक्तिः" अपि श्रद्धांजलिरूपेण... महिला वैज्ञानिकाः। [१०]
अस्य बिन्दुस्य नामकरणं "शिवशक्ति" इति कृत्वा विपक्षीयराजनैतिकदलानां कतिपयेभ्यः वर्गेभ्यः आलोचना अभवत् यतः अस्य स्थलस्य नामकरणं हिन्दुदेवतानां नामधेयेन अभवत् । [११] तथापि सर्वकारेण आलोचनानां प्रतिकारः कृतः यत् चन्द्रयान-१ इत्यस्य कठिन-अवरोहणस्थलस्य नाम भारतस्य प्रथमस्य प्रधानमन्त्रिणः जवाहरलालनेहरू इत्यस्य नामधेयेन कृतम् इति [१२]
इस्रो- [१३] एस [१४] "एतादृशं नाम प्रथमवारं न दत्तम्।" भारतीयनामानि पूर्वमेव सन्ति। अस्माकं चन्द्रे सरभाई गड्ढा अस्ति। प्रत्येकं देशः स्वनामानि दातुं शक्नोति। नामकरणं परम्परा अस्ति। तत्र विवादः नास्ति” इति सः अवदत् । [१५] इस्रो इत्यस्य पूर्वाध्यक्षः जी माधवन नायरः अपि अवदत् यत् सम्पूर्णः विवादः पूर्णतया 'दुर्व्याख्यानम्' आधारितः अस्ति। सः अवदत् यत् 'शक्ति' अस्य जगतः सृष्टेः पृष्ठतः यत् 'बलम्' अस्ति तत् निर्दिशति। "अस्माकं पण्डितर्षिभिः शिव इति नामकरणम्।" अस्माकं पुराणैः तस्य रूपं दत्तं यतः जनाः बलस्य अवधारणां अवगन्तुं न शक्नुवन्ति स्म, तथैव मानवरूपं कैलासं च सर्वं आगतं। भिन्नः विषयः । अयं अन्तर्निहितः सिद्धान्तः 'शक्ति' इति नाम्ना प्रसिद्धः अस्ति, अस्माभिः तस्य धार्मिकप्रेरणायाः आरोपणं न करणीयम्" इति सः निष्कर्षं गतवान् । [१६] ।
|access-date=
ignored (help); Unknown parameter |url-status=
ignored (help)
|access-date=
ignored (help)