Sámegiela ortografiija
Sámegielaid ortografiijat leat ortografiijat dan gávcci sámegillii, main lea iežas girjegiella. Dákkár gielat leat lullisámegiella, ubmisámegiella, bihtánsámegiella, julevsámegiella, davvisámegiella, anárašgiella, nuortalašgiella ja gielddasámegiella.
Ortografiijaid ovdáneapmi
[rievdat | rievdat wikiteavsttain]Lea vejolaš fuobmát golbma sierra ovdáneami sámegiela čállimis. Dat leat boarráseamosat, geat oaivvildit, ahte ortográfalaš prinsihkka ferte leahkit seamma sámegielas dego eanetlogu gielas. Dat árbevierru boahtá ruovttoluotta dasa, ahte sámegiella lei vuosttážettiin girjegiellan Ruoŧas. Čállingiella, mii guoská dán árbevierrui lea boares julevsámegiela čállingiella 1700-logus. Dat lea osohahkii modeardna lulli- ja julevsámegiela čállingiela. Maiddái dat boarráseamos čállinvuohki davvisámegillii, Leema čállinvuohki, doarju dán árbevieru. Dat nubbi árbevierru boahtá ruovttoluotta Rasmus Raska revišuvdnii. Davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgiella leat okta oassi dán árbevierus. Goalmmát árbevieru vuođđun lea gielddasámegiella. Dan čállinvuohki lea leamaš golmma ládje: Vuosttážettiin ruoššalaš misjonearaid giella, de 1920- ja 1930-logus oassi Stalina giellapolitihkas (latiinnalaš alfabehtain), ja de 1970-logu rádjái kyrillalaš alfabehtain.
Sámiid gaska oaivvildit garrasit, ahte lea "okta sámi álbmot". Muhtumin lea leamaš beroštupmi ráhkadit oktasaš sámegiela čállingiela, muhto dat ii leat lihkosmuvvan stuorra gielaidgaskasaš erohusaid dihte.