Český Šternberk
| Český Šternberk | |
|---|---|
 Pohled z hradeb hradu | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Benešov |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′39″ s. š., 14°55′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 184 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,47 km²[2] |
| Katastrální území | Český Šternberk |
| Nadmořská výška | 310 m n. m. |
| PSČ | 257 26 |
| Počet domů | 120 (2024)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Český Šternberk 27 252 27 Český Šternberk ceskysternberk@chopos.cz |
| Starostka | Ing.Iveta Bártová |
| Oficiální web: ceskysternberk | |
  Český Šternberk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 529541 |
| Kód části obce | 23159 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Český Šternberk (něm. Böhmisch Sternberg) se nachází ve Středočeském kraji, okres Benešov v podhradí stejnojmenného hradu, asi 20 km východně od Benešova. Protéká zde řeka Sázava a žije zde 184[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Městys nalézá se 310 m nad mořem na zákrutu řeky Sázavy. Jižně od městyse je hrad Český Šternberk. Sousedními obcemi jsou Čeřenice na severu, Malovidy na severovýchodě, Zalíbená a Otryby na východě, Čejkovice a Soběšín na jihovýchodě, Radonice na jihu, Šternov a Divišov na jihozápadě a Drahňovice na severozápadě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec vznikla v průběhu 13. století jako podhradí Českého Šternberku. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1242, jako o městečku v roce 1654. Spolu s hradem se obec rozšiřovala až do své současné podoby, roku 1901 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů.
V 20. letech 20. století byl na levém břehu Sázavy (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýna vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech 20. století vystaven i jez, který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu Sázavy.
Ve 30. letech 20. století byla v části Čejkovice postaven rozsáhlý penzion pro výletníky, který za protektorátu sloužil jako rekreační objekt pro konfidenty gestapa, pro které byla zbudována i speciálně zbudovaná zastávka vlaku naproti Čejkovickému trojáku (památný strom) a po válce se budova proměnila v zotavovnu ROH Červánek. Od roku 1985 byla z důvodu zanedbané údržby mimo provoz a chátrala až do roku 2015, kdy byla kompletně zbourána.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[6]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městysi Český Šternberk (438 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] cukrář, holič, 3 hostince, kovář, 2 krejčí, zotavovna jednotného Svazu soukromých zaměstnanců, pekař, 2 pily, 2 povoznictví, rolník, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Šternberk, zámečník.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Železnice
[editovat | editovat zdroj]Městysem vede po pravé straně řeky Sázavy železniční trať 212 (Čerčany - Světlá nad Sázavou). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901. Na území městyse leží železniční stanice Český Šternberk a blízko mostu přes řeku železniční zastávka Český Šternberk zastávka. V minulosti se v oblasti dnešní chatové osady Pod čejkovickou strání nalézala železniční zastávka Čejkovice dvůr, jež byla po roce 1945 zrušena.
Pozemní komunikace
[editovat | editovat zdroj]Městysem prochází silnice II/111 Bystřice - Divišov - Český Šternberk - Podveky - Nechyba. Západním směrem se asi 5 km od městyse nachází nájezd na dálnici D1, exit 41 Šternov, východním směrem se jede směrem do Uhlířských Janovic a Kutné Hory.
Veřejná doprava 2012
[editovat | editovat zdroj]- Autobusová doprava – V městysi měly zastávky autobusové linky Vlašim-Český Šternberk (v pracovních dnech 4 spoje, o víkendu 2 spoje), Vlašim-Ostředek (v pracovních dnech 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dnech 3 spoje, o víkendu 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov, a. s.).
- Železniční doprava – Českým Šternberkem jezdilo denně 10 osobních vlaků.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- přírodní památka Na Stříbrné v k. ú. obce
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou - Český Šternberk - Týnec nad Sázavou - Davle, č. 101 Český Šternberk - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem, č. 0072 Postupice - Divišov - Český Šternberk a č. 0073 Benešov - Skalice - Okrouhlice - Ostředek - Český Šternberk.
- Pěší turistika – Městysem procházejí turistické trasy
Čerčany - Sázava - Český Šternberk - Kácov - Zruč nad Sázavou a 
Český Šternberk - Čeřenice - Sázava - Jevany.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 174. (česky a německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Šternberk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Český Šternberk na Wikimedia Commons - Český Šternberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Jez Český Šternberk (řeka Sázava)
- virtuální prohlídka
