Čou Ťien-žen

Čou Ťien-žen je čínské jméno, v němž Čou je příjmení.
Čou Ťien-žen
Narození12. listopadu 1888
Šao-sing
Úmrtí29. července 1984 (ve věku 95 let)
Peking
Alma materTokijská univerzita
Povolánípolitik a překladatel
ZaměstnavateléPekingská univerzita
Šanghajská univerzita
Politická stranaKomunistická strana Číny
RodičeČou Po-i
PříbuzníLu Sün a Čou Cuo-žen (sourozenci)
Funkcečlen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čou Ťien-žen (čínsky pchin-jinem Zhōu Jiànrén, znaky 周建人; 12. listopadu 1888 — 29. července 1984) byl čínský biolog a politik. Hrál významnou roli v rozvoji biologie v Číně a, se svými bratry, v čínském intelektuálním životě 20. a 30. let. Od roku 1948 byl členem Komunistické strany Číny, od poloviny 40. let působil také v Čínském sdružení pro rozvoj demokracie a Čínské demokratické lize, po roce 1949 dvou z menších politických stran v Čínské lidové republice (ČLR). Po založení Čínské lidové republiky zastával vysoké pozice ve vládě Če-ťiangu (místopředseda vlády a v letech 1958–1967 guvernér) a v zákonodárných a poradních sborech ČLR jako člen stálého výboru (od 1954) a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1965–1980) a místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1984). Působil ve vedení Čínské demokratické ligy a Čínského sdružení pro rozvoj demokracie, kterému v letech 1979–1984 i předsedal.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Čou Ťien-žen se narodil 12. listopadu 1888 v okrese Šao-sing v provincii Če-ťiang v rodině bohatého statkáře; jeho staršími bratry byli spisovatelé Lu Sün a Čou Cuo-žen. Obdržel kvalitní vzdělání, na rozdíl od svých bratrů se stal biologem, se specializací na biologii člověka. Od 20. let jako profesor přednášel na různých univerzitách (v Šanghaji, Ťi-nanu, An-chueji a dalších), hrál významnou úlohu v rozvoji biologie v Číně, podílel se na překladu Darwinova díla O původu druhů. Angažoval se i v hnutí za práva žen. Za druhé světové války žil v Šanghaji, v letech 1946–1947 odešel do Hongkongu, roku 1948 se přesunul na komunisty ovládané území a vstoupil do Komunistické strany Číny.

Při založení Čínské lidové republiky na podzim 1949 se stal členem celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a působil v úřadech ČLR: v letech 1949–1954 pracoval jako zástupce ředitele Úřadu pro tisk a publikace při ústřední lidové vládě a současně jako místopředseda lidové vlády Če-ťiangu.[1] Roku 1954 byl zvolen poslancem a členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1959 a 1964), současně se stal členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. V nové vládě byl v letech 1954–1958 náměstkem ministra vysokého školství.[1]

Kromě úředních funkcí působil i v Čínském sdružení pro rozvoj demokracie, kterého byl v letech 1955–1956 místopředsedou a v Čínské demokratické lize, v níž byl od roku 1956 členem stálého výboru ústředního výboru a od roku 1961 předsedou čeťiangské organizace. Začátkem roku 1958 byl zvolen guvernérem Če-ťiangu, úřad vykonával do kulturní revoluce; téhož roku 1958 se stal vedoucím changčouské pobočky Čínské akademie věd.[1]

Začátkem roku 1965 byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1975 a 1978,[1] rezignoval v září 1980 během širší obměny vedení parlamentu a vlády). Roku 1967 byl během kulturní revoluce nucen se vzdát vedení čeťiangské vlády, ale koncem roku 1967 se vrátil do veřejného života a v provinčním revolučním výboru zřízeném v březnu 1968 zaujal pozici jednoho z místopředsedů; tuto funkci si podržel do roku 1975. Na IX. sjezdu KS Číny v dubnu 1969 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1973 a 1977, ve funkci do roku 1982). V únoru 1978 byl také zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (znovuzvolen roku 1983). V lednu 1979 byl zvolen úřadujícím a v říjnu téhož roku řádným předsedou Čínského sdružení pro rozvoj demokracie.[1]

Zemřel v Pekingu 29. července 1984.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 678. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
od 1984 i
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
7. volební období (1988–1993)
od 1989 i
od 1990 i
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
od 1994 i
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
od 2005 i
11. volební období (2008–2013)
od 2010 i
12. volební období (2013–2018)
od 2017 i
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Čínské sdružení pro rozvoj demokracie
předsedové
Ma Sü-lun (1950–1966) • neobsazeno (1966–1979) • Čou Ťien-žen (1979–1984) • Jie Šeng-tchao (1984–1987) • Lej Ťie-čchiung (1987–1997) • Sü Ťia-lu (1997–2007) • Jen Ťün-čchi (2007–2017) • Cchaj Ta-feng (2017– )
Představitelé Če-ťiangu po roce 1949
tajemníci provinčního výboru KS Číny
Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1954) • Ťiang Chua (1954–1967) • Nan Pching (1971–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1983) • Wang Fang (1983–1987) • Süe Ťü (1987–1988) • Li Ce-min (1988–1998) • Čang Te-ťiang (1998–2002) • Si Ťin-pching (2002–2007) • Čao Chung-ču (2007–2012) • Sia Pao-lung (2012–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2022) • I Lien-chung (2022– )
předsedové provinčního lidového shromáždění
Tchie Jing (1979–1983) • Li Feng-pching (1983–1988) • Čchen An-jü (1988–1993) • Li Ce-min (1993–2003) • Si Ťin-pching (2003–2007) • Jü Kuo-sing (2007–2008) • Čao Chung-ču (2008–2013) • Sia Pao-lung (2013–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2023) • I Lien-chung (2023– )
guvernéři
Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ša Wen-chan (1955–1957) • Chuo Š’-lien (1957–1958) • Čou Ťien-žen (1958–1967) • Nan Pching (1968–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1979) • Li Feng-pching (1979–1983) • Süe Ťü (1983–1987) • Šen Cu-lun (1987–1990) • Ke Chung-šeng (1990–1993) • Wan Süe-jüan (1993–1997) • Čchaj Sung-jüe (1997–2002) • Si Ťin-pching (2002–2003) • Lü Cu-šan (2003–2011) • Sia Pao-lung (2011–2012) • Li Čchiang (2012–2016) • Čche Ťün (2016–2017) • Jüan Ťia-ťün (2017–2020) • Čeng Šan-ťie (2020–2021) • Wang Chao (2021– )
předsedové provinčního výboru ČLPPS
Tchan Čen-lin (1950–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ťiang Chua (1955–1967) • Tchie Jing (1977–1979) • Mao Čchi-chua (1979–1983) • Wang Ťia-jang (1983–1988) • Šang Ťing-cchaj (1988–1993) • Liou Feng (1993–2003) • Li Ťin-ming (2003–2007) • Čou Kuo-fu (2007–2011) • Čchiao Čchuan-siou (2011–2018) • Ke Chuej-ťün (2018–2022) • Chuang Li-sin (2022–2023) • Lien I-min (2024– )