2015 TH367

2015 TH367
Objevitelský dalekohled Subaru (zcela vlevo), vedle teleskopů Keck a NASA Infrared Telescope Facility
Objevitelský dalekohled Subaru (zcela vlevo), vedle teleskopů Keck a NASA Infrared Telescope Facility
Identifikátory
Typplanetka
Označení2015 TH367
Předběžné označeníV774104
Objeveno
Datum13. října 2015
MístoMauna Kea Observatories, Havaj
ObjevitelScott S. Sheppard, Chad Trujillo, David J. Tholen
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha2015-12-05
2457361.5 JD
Velká poloosa~11 660 000 000 km
78[1] au
Výstřednost0,63[1]
Perihel~4 380 000 000 km
29,3[1] au
Afel~19 140 000 000 km
128[1] au
Perioda (oběžná doba)~253 675 d
(~695[1] a)
Střední denní pohyb~0,00131[1]°/den
Sklon dráhy 
- k ekliptice10,99[1]°
Délka vzestupného uzlu245,1[1]°
Argument šířky perihelu17[1]°
Střední anomálie66[1]°
Průchod perihelem~1888[2]
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost6,6[3]
Rovníkový průměr~220[4] km
Albedo0,08[4]

2015 TH367 je transneptunické těleso (TNO), nacházející se v oblasti rozptýleného disku za oběžnou dráhou Neptuna. Objekt má odhadovaný průměr přibližně 220 kilometrů a jeho aktuální vzdálenost od Slunce činí zhruba 90 AU (13,5 miliardy kilometrů). Při svém objevu v roce 2015 šlo o jeden z nejvzdálenějších pozorovaných objektů sluneční soustavy.

2015 TH367 byl poprvé pozorován 13. října 2015 pomocí dalekohledu Subaru na observatoři Mauna Kea na Havaji. Objevitelem byl tým vedený Scottem S. Sheppardem, Chadem Trujillem a Davidem J. Tholenem. Tento teleskop s průměrem primárního zrcadla 8,2 metru umožnil zachytit velmi slabý objekt s absolutní magnitudou 6,6.

Parametry oběžné dráhy

[editovat | editovat zdroj]

Oběžná dráha tělesa 2015 TH367 je vysoce eliptická, s výstředností e ≈ 0,63, a velkou poloosou 78 AU. Jeho perihélium (nejbližší bod ke Slunci) se nachází přibližně 29,3 AU, zatímco afélium dosahuje 128 AU. Jeden oběh kolem Slunce trvá přibližně 695 let.[1]

Orbitální parametry jsou však velmi nejisté, protože těleso bylo pozorováno pouze 10krát během dvou let. JPL Horizons odhaduje, že perihelion nastal přibližně v roce 1888, zatímco afélium bude dosaženo kolem roku 2238.[2]

Charakteristiky

[editovat | editovat zdroj]

Těleso má průměr přibližně 220 km, což odpovídá velikosti menších transneptunických objektů. Jeho odhadované albedo činí 0,08, což je typické pro ledová tělesa v oblasti rozptýleného disku.[4]

Dynamický význam

[editovat | editovat zdroj]

2015 TH367 patří do skupiny transneptunických těles s velmi vzdálenými oběžnými drahami. Studie parametrů oběžných drah podobných objektů naznačují, že by na jejich dynamiku mohla mít vliv teoretická Devátá planeta, masivní těleso předpokládané za drahou Neptuna.[5] Analýza dynamiky těchto objektů je klíčová pro pochopení struktury a vývoje vnějších oblastí sluneční soustavy.

Studium tělesa 2015 TH367 přispívá k našemu poznání transneptunických objektů a jejich role v evoluci sluneční soustavy. Výjimečně velká vzdálenost objektu činí z jeho pozorování důležitý příspěvek k výzkumu dynamiky rozptýleného disku a potenciálního vlivu neznámých masivních těles, jako je Devátá planeta.

  1. a b c d e f g h i j k NASA JPL. JPL Horizons – 2015 TH367. Dostupné z: https://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2015TH367. Datum přístupu: 16. ledna 2025.
  2. a b NASA JPL. Horizons Batch for (2015 TH367) in July 2238. Dostupné z: https://ssd.jpl.nasa.gov/horizons_batch.cgi. Datum přístupu: 16. ledna 2025.
  3. Minor Planet Center. Minor Planet Center – 2015 TH367. Dostupné z: https://www.minorplanetcenter.net/db_search/show_object?object_id=2015+TH367. Datum přístupu: 16. ledna 2025.
  4. a b c California Institute of Technology. Dwarf Planet List – 2015 TH367. Dostupné z: http://web.gps.caltech.edu/~mbrown/dps.html. Datum přístupu: 16. ledna 2025.
  5. Sheppard, S. S.; Trujillo, C. W.; Batygin, K.; Brown, M. E. Evidence for a Distant Giant Planet in the Solar System. The Astronomical Journal. 2016, roč. 151, čís. 2. doi:10.3847/0004-6256/151/2/22. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]