Abraham Louis Breguet | |
---|---|
![]() | |
Narození | 10. ledna 1747 Neuchâtel |
Úmrtí | 17. září 1823 (ve věku 76 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′37″ s. š., 2°23′35″ v. d.) Grave of Breguet |
Povolání | hodinář, fyzik, vynálezce, inženýr a byznysmen |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
Děti | Antoine-Louis Breguet[1] |
Příbuzní | Louis Breguet (vnuk) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abraham Louis Breguet ([abraham lui brege] 10. ledna 1747 Neuchâtel – 17. září 1823 Paříž) byl francouzský hodinář a vynálezce švýcarského původu, zakladatel hodinářské firmy Breguet.
Vyučil se hodinářem ve švýcarském Neuchatelu a ve Versailles, v Paříži pak studoval matematiku a roku 1775 si otevřel samostatnou dílnu – základ budoucí společnosti Breguet. 1783 vyrobil složité hodinky pro královnu Marii Antoinettu, vyráběl hodinky pro cara Mikuláše I., pro anglického krále a pro Napoleona. Za revoluce o všechno přišel, ale po tříletém pobytu ve Švýcarsku se 1792 vrátil, stal se hodinářem námořnictva a členem Francouzské akademie věd. Roku 1810 vyrobil pro Napoleonovu sestru, neapolskou královnu Caroline, první náramkové hodinky na světě.
Bréguet zavedl rubínová ložiska a nové tvarování vlásku v hodinkách s posledním závitem vyhnutým nad rovinu spirály, čímž dosáhl stejnoměrnější chod. Vynalezl tourbillon, otáčivou klec, v níž je setrvačka; tourbillon se dodnes používá v luxusních kapesních a náramkových hodinkách. Vyrobil také první samonatahovací hodinky (1780) a pružné (nárazuvzdorné) uložení čepů setrvačky. Mezi kuriozity patří „sympatetické hodinky“, kapesní hodinky, které se automaticky srovnávaly s velmi přesnými kyvadlovými hodinami. Vyráběl také první hodinky pro nevidomé, teploměry s kovovou spirálou a sestrojil mechanismus Chappeova telegrafu.[2]
Breguetovy výrobky jsou dnes mimořádně ceněné mezi sběrateli i v muzeích. Firmu po něm převzal jeho vnuk, Louis Breguet (1808–1883).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham Louis Breguet na německé Wikipedii.