Po krátké vojenské službě, včetně americké občanské války, se stal úspěšným podnikatelem a komerčním fotografem. Jeho fotografická práce byla vysoce ceněna, zvláště jeho ručně kolorované portréty a krajiny, které prodával převážně zahraničním obyvatelům i návštěvníkům země. Farsariho snímky byly široce distribuovány, prezentovány nebo publikovány v knihách a časopisech, někdy také jinými umělci a v jiných sdělovacích prostředcích, které formovaly zahraniční vnímání lidí a míst Japonska a do jisté míry ovlivnily také to, jak Japonec viděl sám sebe ve své zemi. Jeho studio, jedno z posledních pozoruhodných cizích studií v Japonsku, bylo jednou z největších a nejplodnějších komerčních fotografických firem v zemi. Především díky vysoké úrovni technických norem Farsariho a jeho podnikatelské schopnosti měla jeho práce významný vliv na vývoj fotografie v Japonsku.
Přibližně 80. léta v japonské fotografii byla mezníkem, kdy začalo tvořit více japonských fotografů, například Ogawa Kazumasa (1860–1929), Adolfo Farsari (1841–1898), Raimund von Stillfried (1839–1911), Kusakabe Kimbei (1841–1934), Šiniči Suzuki I (鈴木 真; 1835–1918) nebo Tamamura Kozaburó (玉村 康三郎; 1856–1923?). Přiřazení autorství fotografií autorovi nebo jeho studiu jen podle názvu se ukázalo jako obtížné. Je to částečně způsobeno vzájemným získáváním negativů mezi fotografy, a skutečností, že lidé kupující tyto fotografické suvenýry je sháněli často z různých ateliérů a pak je vkládali do společného alba. Například portrét Dcery úředníka se připisuje zároveň Adolfu Farsarimu, Kusakabe Kimbeiovi i Raimundovi von Stillfriedovi.
S Adolfem Farsarim se od 70. let 19. století přátelil Tonokura Cunetaró, který řídil každodenní záležitosti firmy, dokud se jejím majitelem nestal v roce 1901. V roce 1904 opustil společnost a založil vlastní studio.
Art and Artifice: Japanese Photographs of the Meiji Era: Selections from the Jean S. and Frederic A. Sharf Collection at the Museum of Fine Arts, Boston. With essays by Sebastian Dobson, Anne Nishimura Morse, and Frederic A. Sharf. Boston: MFA Publications, 2004. ISBN0-87846-682-7 (paper), ISBN0-87846-683-5 (hard).
Banta, Melissa. "Life of a Photograph: Nineteenth-Century Photographs of Japan from the Peabody Museum and Wellesley College Museum". In Banta and Taylor, eds.
Banta, Melissa, and Susan Taylor, eds. A Timely Encounter: Nineteenth-Century Photographs of Japan Ex. cat. Cambridge, Massachusetts: Peabody Museum Press, 1988. ISBN0-87365-810-8.
Clark, John, ed. Japanese Exchanges in Art, 1850s to 1930s with Britain, Continental Europe, and the USA: Papers and Research Materials. Sydney: Power Publications, 2001. ISBN1-86487-303-5.
Dobson, Sebastian. "Yokohama Shashin". In Art and Artifice.
Edwards, Gary. International Guide to Nineteenth Century Photographers and Their Works. Boston: G.K. Hall & Co., 1988. ISBN0-8161-8938-2 P. 184.
Gartlan, Luke. "A Chronology of Baron Raimund von Stillfried-Ratenicz (1839–1911)". In Clark.
Handy, Ellen. "Tradition, Novelty, and Invention: Portrait and Landscape Photography in Japan, 1860s–1880s". In Banta and Taylor, eds.
Iwasaki, Haruko. "Western Images, Japanese Identities: Cultural Dialogue between East and West in Yokohama Photography". In Banta and Taylor, eds.
Morse, Anne Nishimura. "Souvenirs of 'Old Japan': Meiji-Era Photography and the Meisho Tradition". In Art and Artifice.
Robinson, Bonnell D. "Transition and the Quest for Permanence: Photographers and Photographic Technology in Japan, 1854–1880s". In Banta and Taylor, eds.