Adolphe Pégoud
| Adolphe Pégoud | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Célestin Adolphe Pégoud |
| Narození | 13. června 1889 Montferrat |
| Úmrtí | 31. srpna 1915 (ve věku 26 let) Petit-Croix |
| Příčina úmrtí | zabitý v boji |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse (od 1920) |
| Povolání | pilot a voják |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie Řád čestné legie Vojenská medaile Válečný kříž 1914–1918 Řád rumunské koruny |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolphe Célestin Pégoud (13. června 1889 – 31. srpna 1915) byl známý francouzský pilot, jeden z prvních leteckých akrobatů a první letecké eso historie.
Pégoud sloužil ve francouzské armádě od roku 1907 do roku 1913. Poté se začal věnovat létání, získal pilotní osvědčení a pracoval jako zkušební pilot pro Louise Blériota.
Dne 19. srpna 1913 jako první na světě seskočil z letadla s padákem. Přitom si všiml, že neovládaný letoun letí stále dál a dělá různé obraty, které v té době žádný z pilotů neuskutečnil (důvodem byla obava z poškození v té době ještě nedokonalých strojů).
Pégoud 3. června provedl na zesíleném stroji Blériot XI/2 s motorem Gnôme na letišti v Buc a 1. září v Juvisy vertikální zatáčku a let na zádech a další akrobatické prvky. 6. října provedl Pégoud před publikem první přemet (looping), na jehož provedení se důkladně připravoval. Aby si zvykl na různé polohy letadla, nechal si dokonce připevnit stroj v hangáru pod střechu obráceně a visel v něm „hlavou dolů“ na kožených postrojích. Stal se oblíbeným instruktorem začínajících francouzských a evropských letců.
Působení za první světové války
[editovat | editovat zdroj]Na počátku první světové války se dobrovolně přihlásil k letectvu a okamžitě byl zařazen jako pozorovací pilot. 5. února 1915 zaznamenal se svým střelcem dva sestřely německých letadel a jeden stroj přinutili přistát. Brzy létal v jednomístném letounu Morane-Saulnier N a v dubnu sestřelil dvě další letadla. Šestého vítězství dosáhl v červenci.
Není přesně známo kolik Pégoudových vítězství vedlo ke zničení letounu nepřítele, v raných dobách leteckých soubojů bylo někdy za vítězství považováno i pouhé přinucení soupeře k přistání. Přesto je jisté, že Pégoud byl prvním leteckým esem (ačkoliv tak někdy bývá označován Roland Garros se třemi potvrzenými sestřely).
31. srpna 1915 byl Adolphe Pégoud sestřelen při souboji s německým průzkumným letounem. Pégoudovi bylo 26 let, ironií je, že se stal obětí jednoho ze svých předválečných žáků (poddůstojníka Kandulskiho). Posádka onoho německého letadla později shodila na francouzské zákopy smuteční věnec.
Pocta německého letce Pégoudovi.Z Berlína, 9. září. "Der Tag" sděluje z Rotterdamu z 8. t. m.: "Reuterova kancelář" sděluje z Belfortu, že německé létadlo vzletělo do veliké výše nad Chavannes sur L'Etang v Elsasku a shodilo dolů věnec s nápisem: "A Pégoud mort an heros! Sou adversaire." ("Pégoudovi, jenž padl jako hrdina. Jeho protivník.")
Národní listy. 9. září 1915, roč. 55, večerní vydání 250, s. 2.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Během války získal mimo jiné tato vyznamenání: Médaille militaire, Légion d'honneur a Croix de Guerre.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- Prvního vzdušného vítězství dosáhl Pjotr Nestěrov 26. srpna 1914 (starý ruský kalendář) taranem, při němž sám zahynul
- Prvními úspěšnými Francouzi ve vzdušném boji se 5. října 1914 stali Joseph Frantz a Louis Quénault[1]
- Adolphe Pégoud předváděl 27. a 28. prosince 1913 akrobacii i v Praze na Letenské pláni[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ French first air victory – The Aerodrome Forum
- ↑ Archivovaná kopie. www.sweb.cz [online]. [cit. 2007-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-01-25.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Norman Franks, Frank Bailey – Over the Front: A Complete Record of the Fighter Aces and Units of the United States and French Air Services, 1914-1918. (1992).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolphe Pégoud na Wikimedia Commons - (slovensky) Článek na www.encyklopedia.sme.sk
