Ahmad Šáh Durrání | |
---|---|
Narození | 1722 Herát |
Úmrtí | 16. října 1772 (ve věku 49–50 let) Kandahár |
Pohřben | Kandahár a hrobka Ahmada Šáha Durráního |
Nástupce | Timur Šáh Durrání |
Potomci | Timur Šáh Durrání |
Matka | Zarghona Anaa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ahmad Šáh Durrání (1722 – 1773) (paštunsky احمد شاه درانی) také známý jako Ahmad Chán Abdálí (paštunsky احمد خان ابدالی) nebo Ahmad Šáh Bábá (paštunsky احمد شاه بابا) byl zakladatelem říše Durrání – nezávislého afghánského státu. V roce 1747 byl zvolen emírem a vytvořil vojenskými výpravami velkou říši, která se po jeho smrti rozpadla.
Ahmad Chán Abdálí se narodil v roce 1722 podle některých zdrojů v Herátu (rodiště otce), podle některých zdrojů v Multánu (rodiště matky). V mládí vstoupil do armády perského šáha Nádira, kde se vypracoval až na velitele jízdních vojsk. Po zavraždění šáha Nádira v roce 1747 se Persie rozpadla a z jejich částí se staly nezávislé státy. Ahmad Chán Abdálí využil mocenského vakua a vydal se svou armádou na cestu do Kandaháru. Tam téhož roku bylo svoláno poradní shromáždění (tzv. Lója Džirga) nejmocnějších náčelníků paštunských kmenů . Shromáždění posléze zvolilo Ahmada Chána králem a byl mu udělen titul dur-e dourán (Perla doby) , který si pak sám král změnil na titul dur-e durrán (Perla perel) a svůj kmen přejmenoval na Durrání (Perlový).
Ahmad Šáh Durrání se prohlásil králem celého Afghánistánu, prohlásil Kandahár hlavním městem své říše a podrobil si ostatní paštúnské kmeny. Poté, co ovládl Kábul a Pešávar , zaútočil na Mughalskou říši. V roce 1748 se střetl s Mughaly u Mánupuru, a byl donucen se stáhnout. Příští rok Ahmad zaútočil znovu. Podařilo se mu dobýt Paňžáb a obsadit město Láhaur. V roce 1751 zaútočil na Indii potřetí , porazil nového mughalského krále a obsadil celý Paňdžáb včetně Multánu. Další mughalský vládce Álamgír II se pokusil Paňdžáb získat zpět, ale utrpěl několik porážek a nakonec ztratil i své hlavní město Dillí. Ahmad Šáh Dillí vyplenil , ustanovil svého přítele Nadžíb Chána správcem a vrátil se do Kandaháru.
V roce 1758 indické vojsko obsadilo paňdžábské území až k řece Indu. Ahmad Šáh proti tomuto vojsku vyslal armádu, která se s Indy střetla u města Pánípat. V této bitvě bylo pobito přibližně 50 000 indických vojáků a prchajících obyvatel.
Ahmad Šáh Durrání zemřel v Muraghu v Afghánistánu na rakovinu kůže. Jeho hrobka se nachází v Kandaháru.
Hlavní částí příjmu státní pokladny byly dobyvačné výpravy a pozemkové daně. V dobytých zemích se získávala nová úrodná půda, dobytek, zlato a drahokamy. Tyto prostředky hradily potřeby mohutné armády. Co se týče daní vybíralo se jich několik. Nejvýnosnější byla třetinová daň tzv. thálitha, která se odváděla ze zavodněné půdy. Dále se platila daň z dobytka a ze mlýnů. Královské pozemky byly samozřejmě od daní osvobozeny. Členové vládnoucího paštunského kmene Durrání požívali různé daňové úlevy.
Ahmad Šáh Durrání napsal řadu básní v jazyce pašto , ve kterých vyjadřuje lásku ke svému národu i vlasti.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku احمد شاه دراني na paštunské Wikipedii.