Aladár Pege | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 8. října 1939 Budapešť |
Úmrtí | 23. září 2006 (ve věku 66 let) Budapešť |
Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi |
Žánry | jazz |
Povolání | jazzový hudebník a vysokoškolský učitel |
Nástroje | kontrabas a basa |
Členem skupiny | Mingus Dynasty |
Ocenění | Cena Franze Liszta (1978) Kossuthova cena (2002) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aladár Pege (8. října 1939 Budapešť – 23. září 2006 Budapešť) byl maďarský kontrabasista, který vynikl v oblasti jazzu i klasické hudby.
Pocházel z romské muzikantské rodiny. Hudební vzdělání získal na Liszt Ferenc Zeneművészeti Egyetem v Budapešti, kde později také působil jako pedagog.[1] S jazzem začínal v kvartetu Attily Garaye. V roce 1964 založil vlastní soubor a téhož roku byl oceněn na prvním ročníku Mezinárodního jazzového festivalu Praha. Vynikal v technice pizzicato a byl nazýván „Paganini kontrabasu“.[2]
Spolupracoval s Walterem Norrisem, Dexterem Gordonem, Wyntonem Marsalisem, Albertem Mangelsdorffem a Michałem Urbaniakem. Na Montreux Jazz Festivalu v roce 1970 získal cenu pro nejlepšího sólistu. V roce 1978 mu byla udělena Cena Ference Liszta a v roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1982 vystupoval s Herbiem Hancockem v newyorské Carnegie Hall. Vdova po Charlesi Mingusovi mu věnovala manželův nástroj, Pege pak hrál Mingusův repertoár s mezinárodním big bandem Mingus Dynasty.[3] V devadesátých letech účinkoval ve skupině Take Four s kytaristou Gyulou Babosem. Na počátku nového tisíciletí získal Záslužný kříž Maďarské republiky a Kossuthovu cenu. Po Pegeho smrti byl založen pamětní výbor, který pečuje o umělcův odkaz a uděluje Ceny Aladára Pegeho.