Alenka Bratušeková | |
---|---|
Alenka Bratušeková, 2018 | |
9. předsedkyně vlády Slovinska | |
Ve funkci: 27. února 2013 – 18. září 2014 | |
Prezident | Borut Pahor |
Předchůdce | Janez Janša |
Nástupce | Miro Cerar |
Místopředsedkyně vlády Slovinska | |
Ve funkci: 13. září 2018 – 13. března 2020 | |
Předseda vlády | Marjan Šarec |
Ministryně infrastruktury Slovinska | |
Ve funkci: 13. září 2018 – 13. března 2020 | |
Předseda vlády | Marjan Šarec |
Předchůdce | Peter Gašperšič |
Nástupce | Jernej Vrtovec |
Úřadující | |
Ve funkci od: 24. ledna 2023 | |
Předseda vlády | Robert Golob |
Předchůdce | Bojan Kumer |
2. předsedkyně Pozitivnej Sloveniji | |
Ve funkci: 17. ledna 2013 – 25. dubna 2014 | |
Předchůdce | Zoran Janković |
Nástupce | Zoran Janković |
1. předsedkyně Aliance Alenky Bratušekové | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 31. května 2014 | |
Předchůdce | úřad vznikl |
Stranická příslušnost | |
Členství | Liberální demokracie (do 2008) Zares (2008–2010) Lista Hermine Krt (2010–2011) Pozitivna Slovenija (2011–2014) Aliance Alenky Bratušekové (od 2014) |
Narození | 30. března 1970 (54 let) Celje, Jugoslávie |
Alma mater | Univerzita v Lublani |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alenka Bratušeková (* 31. března 1970 Celje) je slovinská politička, v letech 2018–2020 a znovu od ledna 2023 ministryně infrastruktury a mezi lety 2018 a 2020 místopředsedkyně Šarecovy vlády.
V letech 2013–2014 zastávala post předsedkyně vlády Slovinska, jakožto první žena v tomto úřadu. Vystřídala tak Janeze Janšu, který byl donucen odstoupit kvůli korupčním skandálům.[1] Demisi na post premiérky svého čtyřkoaličního kabinetu podala 5. května 2014 poté, co v dubnu prohrála vnitrostranický souboj o křeslo předsedy strany s lublaňským starostou Zoranem Jankovičem.[2] Od ledna 2013 do dubna 2014 vedla politický subjekt Pozitivna Slovenija (Pozitivní Slovinsko).[2] Následně z něho vystoupila a založila vlastní Alianci Alenky Bratušekové.
Od roku 2011 je poslankyní slovinského Národního shromáždění, v důsledku klouzavého mandátu však tuto funkci během účinkování ve vládě nevykonávala.
V Junckerově evropské komisi pro období 2014–2019 byla jako slovinská kandidátka nominována na portfolio pro energetickou unii, a měla nahradit komisaře pro energetiku Oettingera. Měla se také stát místopředsedkyní komise.[3] Její vystoupení před europoslanci ale bylo nepřesvědčivé a Bratušekovou velkou většinou odmítli členové příslušných výborů Evropského parlamentu.[4] Získala jen 13 hlasů členů výborů pro životní prostředí a pro průmysl, výzkum a energetiku, zatímco proti ní bylo 112 členů.[5]
V předčasných červnových volbách 2018 do dolní komory, Státního shromáždění, kandidovala jako vůdkyně Aliance Alenky Bratušekové. Subjekt skončil na sedmém místě se ziskem 5,11 % a pěti poslaneckými mandáty. Pro neschopnost vítěze, protiimigrační Slovinské demokratické strany expremiéra Janeze Janši, složit kabinet, schválil parlament 17. srpna 2018 Šarecovu premiérskou nominaci od prezidenta republiky. Většinu 55 poslanců z 90členného zákonodárného sboru mu zajistili vládní koaliční partneři a strana Levice v roli podporovatele kabinetu.[6]
Pětičlennou koaliční vládu menšinového charakteru vytvořily Kandidátka Marjana Šarece, sociální demokracie (SD), Strana moderního středu (expremiéra Mira Cerara), Aliance Alenky Bratušekové a Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS). Ve shromáždění na počátku volebního období disponovaly 43 mandáty.[7] Nový středově orientovaný kabinet byl jako v pořadí třináctý jmenován 13. září 2018. Stal se tak vůbec první menšinovou vládou, s šestnácti členy, včetně dvou ministrů bez portfeje. Bratušeková získala posty místopředsedkyně vlády a ministryně infrastruktury.[8]