Alessandro Giannessi
| Alessandro Giannessi | |
|---|---|
_(28211177775).jpg) Giannessi v kvalifikaci Wimbledonu 2016 | |
| Přezdívka | Gianna[1] |
| Stát |  Itálie |
| Datum narození | 30. května 1990 (34 let) |
| Místo narození | La Spezia, Itálie[1] |
| Bydliště | La Spezia, Itálie[1] |
| Výška | 185 cm[1] |
| Hmotnost | 82 kg[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 314 397 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 13–22 |
| Tituly | 0 ATP, 6 Futures |
| Nejvyšší umístění | 126. místo (20. dubna 2012) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2014) |
| French Open | 1. kolo kvalifikace (2016) |
| Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2012) |
| US Open | 2. kolo (2016) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 2–7 |
| Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 6 Futures |
| Nejvyšší umístění | 171. místo (14. října 2013) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 30. srpna 2016 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alessandro Giannessi (* 30. května 1990 La Spezia) je italský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2016 šest titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2012 na 126. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2013 na 171. místě. Trénují ho Gabrio Castrichella a Eduardo Infantino.[1]
V italském daviscupovém týmu neodehrál žádné utkání.[3]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 2006, když na turnaj v Cremoně obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Němci Matthiasovi Bachingeru.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval v listopadu na madridském Futures po finálové výhře nad Španělem Javierem Martím.[2] Do elitní světové dvoustovky prvně postoupil v žebříčkovém vydání z 11. září 2011 po čtvrtfinále challengeru ve Štětíně.[1]
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour vyhrál první zápas na bukurešťském BRD Năstase Țiriac Trophy 2011, kam postoupil z kvalifikace. Na úvod zdolal španělskou osmičku Alberta Montañése a ve druhém kole Frederica Gila. Ve čtvrtfinále jej zastavila španělská turnajová čtyřka Pablo Andújar.[1]
V hlavní soutěži série ATP Masters debutoval na Monte-Carlo Rolex Masters 2012, kde jej v první fázi vyřadil krajan Filippo Volandri. Premiérový titul na challengerech pak dosáhl v září 2013. Ve finále čtyřhry v marockém Meknesu zdolal s Gianlucou Nasem španělskou dvojici Gerard Granollers a Jordi Samper-Montana.[1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal při svém devátém startu v kvalifikacích majoru, když prošel kvalifikačním sítem US Open 2016. V úvodním kole mužské dvouhry vyhrál divoký pětisetový duel s Američanem Denisem Kudlou, v němž obdržel i soupeři uštědřil kanára.[1]
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
[editovat | editovat zdroj]| Legenda |
|---|
| Challengery (1 Č) |
| Futures (6 D, 6 Č) |
Dvouhra (6)
[editovat | editovat zdroj]| č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 21. listopadu 2010 | Madrid, Španělsko | antuka |  Javier Marti
|
7–5, 6–2 |
| 2. | 22. března 2011 | Aosta, Itálie | antuka |  Eduardo Struvay
|
6–4, 7–6(9–7) |
| 3. | 26. června 2011 | Viterbo, Itálie | antuka |  Janez Semrajč
|
6–3, 6–0 |
| 4. | 3. srpna 2011 | La Spezia, Itálie | antuka | Daniele Giorgini
|
6–2, 6–3 |
| 5. | 6. června 2015 | Lodi, Itálie | antuka |  Yann Marti
|
6–7(6–8), 7–5, 6–4 |
| 6. | 12. července 2015 | Sassuolo, Itálie | antuka | Gianluca Naso
|
4–6, 6–3, 6–2 |
Čtyřhra (7)
[editovat | editovat zdroj]| č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 30. srpna 2009 | Piombino, Itálie | tvrdý | Claudio Grassi
|
 Philippe De Bonnevie  Colin O'Brien
|
6–1, 4–6, [10–5] |
| 2. | 27. září 2009 | Alghero, Itálie | tvrdý | Federico Gaio
|
 Vasek Pospisil  Marcus Willis
|
6–2, 7–5 |
| 3. | 7. června 2010 | Bergamo, Itálie | antuka |  Frederik Nielsen
|
Stefano Ianni Matteo Volante
|
6–4, 7–6(7–3) |
| 4. | 20. června 2010 | Padova, Itálie | antuka | Federico Torresi
|
Paolo Beninca Matteo Viola
|
6–1, 7–6(7–3) |
| 5. | 1. srpna 2010 | La Spezia, Itálie | antuka | Flavio Cipolla
|
Thomas Fabbiano Walter Trusendi
|
6–2, 7–6(9–7) |
| 6. | 14. srpna 2011 | Appiano, Itálie | antuka | Stefano Ianni
|
 Andres Molteni Marco Trungelliti
|
6–2, 6–0 |
| 1. | 14. září 2013 | Meknes, Maroko | antuka | Gianluca Naso
|
Gerard Granollers Jordi Samper-Montana
|
7–5, 7–6(7–3) |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alessandro Giannessi na anglické Wikipedii a Alessandro Giannessi na italské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Alessandro Giannessi na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 30. srpna 2016
- ↑ a b c Alessandro Giannessi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 30. srpna 2016
- ↑ Alessandro Giannessi na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 30. srpna 2016
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alessandro Giannessi na Wikimedia Commons - Alessandro Giannessi na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Alessandro Giannessi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Alessandro Giannessi na stránkách Davis Cupu (anglicky)
