Alfons II. Neapolský | |
---|---|
Narození | 4. listopadu 1448 Neapol |
Úmrtí | 18. prosince 1495 (ve věku 47 let) Messina |
Pohřben | Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Messině |
Potomci | Ferdinand II. Neapolský, Isabela Aragonská, Sancha Aragonská a Alfons Aragonský |
Otec | Ferdinand I. Neapolský |
Matka | Isabella z Chiaromonte |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alfons II. Neapolský také Alfons Aragonský (4. listopadu 1448 Neapol – 18. prosinec 1495 Messina) byl od 25. ledna 1494 do 22. února 1495 neapolským králem s titulem král Neapole a Jeruzaléma. Jako vévoda z Kalábrie byl patronem renesančních básníků a stavitelů.
Narodil se v Neapoli, jako nejstarší potomek Ferdinanda I. Neapolského a jeho první manželky, Isabelly z Chiaromonte. Matka byla dcerou Tristana, hraběte z Copertina a Kateřiny z Taranta. Alfonsovým bratrancem byl Ferdinand II. Aragonský, král Aragonie a první vládce sjednoceného Španělska. Byl žákem humanisty Giovanniho Pontani, jehož De splendore popisuje ctnosti a správný způsob života prince.
Když jeho matka Isabela zemřela, stal se následníkem jejích feudálních nároků, včetně nároků na Jeruzalémský trůn. V roce 1463, když bylo Alfonsovi patnáct let, zemřel jeho prastrýc Giovanni Antonio Del Balzo Orsini, princ z Taranta, a Alfons zdědil některé jeho majetky. Alfons se ukázal jako zkušený a odhodlaný voják, při pomoci jeho otci potlačit Conjure baronů a při obraně království proti papežovým nárokům. Jako kondotiér bojoval v nejdůležitější válkách doby.
Jeho vláda byla krátká. Když jeho otec zemřel, královská pokladnice byla prázdná a invaze Karla VIII. Francouzského byla na spadnutí, Karel se opět rozhodl uplatnit svůj nárok na neapolské a jeruzalémské království. Když král Karel v září 1494 napadl Itálii, podařilo se mu získat podporu papeže Alexandra VI., který Karla vyzval, aby obrátil své vojenské úsilí proti Turkům. Král Karel nepolevil a na začátku roku 1495 se přiblížil k Neapoli, poté co porazil Florencii a neapolskou flotilu Alfonsova bratra Fridricha u Portovenere. Alfonse vyděsila série zlých znamení, stejně jako neobvyklé sny a tak abdikoval ve prospěch svého syna Ferdinanda a uprchl tím, že vstoupil do sicilského kláštera. Zemřel v Messině později téhož roku a byl pohřben ve zdejší katedrále.
Dne 10. října 1465 se v Miláně oženil s Hippolitou Marií Sforza.
Měl s ní několik dětí:
S milenkou Trogií Gazzelas měl také několik dětí:
Jan I. Kastilský | ||||||||||||
Ferdinand I. Aragonský | ||||||||||||
Eleonora Aragonská | ||||||||||||
Alfons V. Aragonský | ||||||||||||
Sancho Kastilský | ||||||||||||
Eleonora z Alburquerque | ||||||||||||
Beatrix z Alburquerque | ||||||||||||
Ferdinand I. Neapolský | ||||||||||||
Henrique Carlino | ||||||||||||
Giraldona Carlino | ||||||||||||
Isabela | ||||||||||||
Alfons II. Neapolský | ||||||||||||
Berenger VI de Clermont-Lodève | ||||||||||||
Déodat II. de Clermont-Lodève | ||||||||||||
Tristan de Clermont | ||||||||||||
Arnaud III de Roquefeuil | ||||||||||||
Isabela de Roquefeuil | ||||||||||||
Hélène de Gourdon-Castelnau, Dame de Castelnau-Montratier | ||||||||||||
Isabella z Chiaromonte | ||||||||||||
Nicola Orsini | ||||||||||||
Raimondo Orsini del Balzo | ||||||||||||
Jeanne de Sabran | ||||||||||||
Kateřina Tarantská | ||||||||||||
Jan Enghienský | ||||||||||||
Marie Enghienská | ||||||||||||
Sanche des Baux | ||||||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso II of Naples na anglické Wikipedii.