Ali Ferzat

Ali Ferzat
Ali Ferzat v karikatuře Michaela Netzera
Ali Ferzat v karikatuře Michaela Netzera
Rodné jménoعلي فرزات
Narození22. června 1951 (73 let)
Hamá
ZeměSýrie
Alma materUniverzita v Damašku
Povoláníkarikaturista
Aktivní rokyod 1963
OceněníSacharovova cena za svobodu myšlení
Webová stránkahttp://www.ali-ferzat.com/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ali Ferzat (* 22. června 1951 Hamá) je syrský výtvarník, známý především jako autor politických karikatur. Už od svých dvanácti let kreslil pro noviny al-Ajám a Tišrín, vystudoval výtvarné umění na Univerzitě v Damašku, v roce 2000 začal vydávat vlastní satirický časopis al-Dumarí (Lampář), který byl v roce 2003 zakázán. Je autorem více než patnácti tisíc kreslených vtipů, které přetiskují také zahraniční periodika jako Le Monde. Byl zvolen předsedou Arabské asociace karikaturistů.

Zpočátku podporoval Bašára Asada, když však prezident váhal s uskutečněním slibovaných reforem, stal se jedním z jeho hlavních kritiků. V občanské válce se postavil na stranu opozice, dne 25. srpna 2011 byl v Damašku unesen neznámými pachateli, kteří ho zbili a zlámali mu prsty.[1] Po uzdravení odešel Ferzat do exilu, žije v Kuvajtu.

Za svoji činnost obdržel v roce 2002 Cenu prince Clause, v roce 2011 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a čestné uznání organizace Reportéři bez hranic, v roce 2013 Cenu Václava Havla za kreativní disent. Časopis Time ho zařadil na svůj seznam stovky nejvlivnějších lidí světa.[2] Zúčastnil se v Praze filmového festivalu Jeden svět.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Člověk v tísni
  2. ↑ Syrská revoluce

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nositelé Sacharovovy ceny za svobodu myšlení

Nelson Mandela / Anatolij Marčenko i.m. (1988) • Alexander Dubček (1989) • Aun Schan Su Ťij (1990) • Adem Demaçi (1991) • Matky z Plaza de Mayo (1992) • Oslobođenje (1993) • Taslima Nasrinová (1994) • Leyla Zanaová (1995) • Wej Ťing-šeng (1996) • Salima Ghezaliová (1997) • Ibrahim Rugova (1998) • Xanana Gusmão (1999) • ¡Basta Ya! (2000) • Izzat Ghazzawi / Nurit Peled-Elhanan / Zacarias Kamwenho (2001) • Oswaldo Payá Sardiñas (2002) • Kofi Annan / OSN (2003) • Běloruská asociace novinářů (2004) • Dámy v bílém / Reportéři bez hranic / Hauwa Ibrahimová (2005) • Aljaksandar Milinkevič (2006) • Salí Mahmúd Osman (2007) • Chu Ťia (2008) • Memorial (2009) • Guillermo Fariñas (2010) • Asmaa Mahfouz / Ahmed al-Senussi / Razan Zaitouneh / Ali Ferzat / Muhammad Buazízí i.m. (2011) • Nasrín Sotúdeová / Džafar Panahí (2012) • Malála Júsufzajová (2013) • Denis Mukwege (2014) • Ráif Badawí (2015) • Nadja Muradová / Lamíja Bašárová (2016) • Venezuelská demokratická opozice (2017) • Oleh Sencov (2018) • Ilham Tohti (2019) • Běloruská demokratická opozice (2020) • Alexej Navalnyj (2021) • lid Ukrajiny (2022) • Mahsá Amíníová (2023) • María Corina Machadová / Edmundo González Urrutia (2024)