Alicia Garza

Alicia Garza
Narození4. ledna 1981 (43 let)
Oakland
BydlištěOakland
Alma materKalifornská univerzita v San Diegu
Povoláníaktivistka
OceněníBBC 100 Women (2020)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alicia Garza (* 4. ledna 1981) je americká aktivistka za občanská práva a spisovatelka, známá jako spoluzakladatelka mezinárodního hnutí Black Lives Matter. Angažovala se v otázkách zdravotnictví, studentských programů a práv, práv pracujících v domácnosti, ukončení policejní brutality, boje proti rasismu a násilí na transgenderových a genderově nekonformních barevných lidech. Její komentáře publikovaly deníky The Guardian, The Nation, Rolling Stone a Truthout. V současné době řídí speciální projekty v National Domestic Workers Alliance a je ředitelkou Black Futures Lab.

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Garza se narodila 4. ledna 1981 v Oaklandu v Kalifornii svobodné matce. První čtyři roky života strávila v San Rafaelu, kde žila se svou afroamerickou matkou a jejím bratrem-dvojčetem. Poté žila s matkou a nevlastním židovským otcem a vyrůstala jako Alicia Schwartz v rasově a nábožensky smíšené domácnosti. Garza se hlásí k židovskému vyznání. Rodina žila nejprve v San Rafaelu a poté v Tiburonu a provozovala obchod se starožitnostmi, v němž jí později pomáhal její o osm let mladší bratr Joey. Když jí bylo 12 let, Alicia se zapojila do aktivismu a zasazovala se o školní sexuální výchovu v oblasti antikoncepce. Když se zapsala na Kalifornskou univerzitu v San Diegu (UCSD), pokračovala ve svém aktivismu ve studentském zdravotním středisku a zapojila se do studentského sdružení, které požadovalo vyšší platy pro univerzitní údržbáře. V posledním roce studia pomáhala organizovat první konferenci barevných žen, celouniverzitní sjezd, který se konal na UCSD v roce 2002.[1] V roce 2002 úspěšně zakončila studium antropologie a sociologie.[2]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

School of Unity and Liberation (SOUL)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 se Garza vrátila do Bay Area, kde zahájila vzdělávací program v oblasti politického vzdělávání v rámci School of Unity and Liberation (SOUL), která učila mladé barevné lidi, jak se organizovat, a zapojovala je do místních komunitních organizací v západním Oaklandu. Garza začala spolupracovat s organizací Just Cause Oakland, kde se setkala se svým bývalým partnerem Malachim Garzou, transsexuálem a komunitním aktivistou.

People United for a Better Life in Oakland (PUEBLO)

[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování stáže v SOUL se Garza zapojila do kampaně, která zkoumala vztah mezi větším ekonomickým zajištěním barevných lidí a větší bezpečností komunity.[3] V rozhovoru pro Vanity Fair uvedla: „Vytváření pracovních příležitostí v místních komunitách je lepší alternativou k řešení kriminality a násilí než navyšování policejních rozpočtů.“[3] Jejím prvním projektem v rámci iniciativy PUEBLO bylo zorganizování místního protestu proti plánované výstavbě obchodního domu Walmart ve východním Oaklandu.[4]

Když místní pracovní výbor odvolal svou účast na protestu proti Walmartu, PUEBLO se nepodařilo uspět. V roce 2005 byl v této oblasti otevřen první Walmart.

People Organized to Win Employment Rights (POWER)

[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu z PUEBLO spolupracovala Garza rok se Studentskou asociací Kalifornské univerzity, kde propagovala aktivismus mezi studenty. V roce 2005 se zapojila do organizace People Organized to Win Employment Rights (POWER) v Bayview-Hunters Point.[4]

POWER je „multirasová a multilingvální občanská organizace Afroameričanů a Latinoameričanů, která usiluje o získání ekonomické, environmentální, rasové a genderové spravedlnosti. POWER, jejímž hlavním posláním jsou kampaně založené na určitých tématech, rozvoj vůdčích dovedností a budování hnutí, vytváří kolektivní sílu dělnických rodin, aby mohly mít vliv na osudy svých komunit a pracovišť.“[5]

Zasazovala se o navýšení finančních prostředků na sociální bydlení a jeho údržbu, aby pomohla majitelům domů při překládání podzemního elektrického vedení. Jednalo se o projekt v hodnotě 7 miliard dolarů,[4] jehož cílem bylo přeměnit 250 akrů půdy, včetně radioaktivitou zamořeného území, směrem k oblasti Bayview, která je nejméně dostupná veřejnou dopravou. Byla schválena bezplatná doprava pro mladé lidi a rozšířena na seniory a osoby se zdravotním postižením.[3] V témže roce vydali organizátoři POWER knihu analyzující, jak kapitalismus a imperialismus ohrožují živobytí barevných dělnických komunit v San Franciscu a Bay Area. V opozici vůči proměnám, které pozorovali ve svých komunitách, vytvořila POWER koalici dalších skupin proti developerské společnosti Lennar. Vzhledem k tomu, že proti nim stál Gavin Newsom, většina představitelů Demokratické strany a společnost Lennar, POWER prohrála. Výsledkem bylo, že příslušná volební iniciativa, prohrála 37 % ku 63 %.[4]

National Domestic Workers Alliance

[editovat | editovat zdroj]

Po krátké pracovní přestávce se Alicia Garza připojila k National Domestic Workers Alliance a vytvořila program zaměřený na černošské pracovníky v domácnosti.[3] Krátce předtím Garza spolu s Patrisse Cullors a Opal Tometi založila hnutí Black Lives Matter.

Black Lives Matter

[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Opal Tometi a Patrisse Cullors stála u zrodu hashtagu Black Lives Matter.[6][7] Garza se zasloužila o vznik tohoto hesla, když po zproštění obžaloby George Zimmermana z vraždy Trayvona Martina v červenci 2013 napsala na Facebook: „Stále mě překvapuje, jak málo záleží na životech černochů… Na našich životech záleží.“ Cullors tento text sdílela s hashtagem #BlackLivesMatter. Zarazila ji také podobnost Trayvona Martina s jejím mladším bratrem Joeym, přičemž měla zato, že místo něj mohl být klidně zabit Joey.[8] Podnětem k založení hnutí Black Lives Matter byly vraždy černochů spáchané policií, rasové nerovnosti v americkém trestněprávním systému, plošné věznění, militarizace policie a přehnaná kriminalizace.[9] Hnutí se vzniklo a příspěvek Garzy se stal populárním zejména poté, co se po smrti Michaela Browna objevily protesty ve Fergusonu ve státě Missouri.

Garza byla v roce 2015 v čele Freedom Ride to Ferguson, kterou zorganizovali Cullors a Darnell Moore a která odstartovala vznik dalších sekcí BlackLivesMatter po celých Spojených státech i ve světě.[10] Garza však nepovažuje hnutí BlackLivesMatter za svůj výtvor, její práce je podle ní pouze pokračováním odporu, který černoši v Americe vedou.[9] Hnutí a Garza se zasloužily o popularizaci využívání sociálních médií k masové mobilizaci ve Spojených státech; jde o postup nazývaný „zprostředkovaná mobilizace“. Tuto metodu využila i další hnutí, například hnutí #MeToo.[11]

Lady Don't Take No

[editovat | editovat zdroj]

10. dubna 2020 Garza debutovala se svým podcastem Lady Don't Take No, pojmenovaným podle písně „Lady Don't Tek No“ od skupiny Latyrx. Je to pocta Bay Aree, kde diskutuje o „politických komentářích se špetkou doporučení ohledně krásy“.[12]

Kniha

[editovat | editovat zdroj]

Garzina první kniha The Purpose of Power: How We Come Together When We Fall Apart vyšla v říjnu 2020 v nakladatelství Penguin Random House. Kniha, popisovaná jako „základní příručka“, vypráví Garzin příběh aktivistky a přináší poznatky pro její následovníky.[13]

„Moje zkušenost s BLM mi zocelila kůži a obměkčila srdce. naučila mě, jak se znovu zapojit do práce, která mi každý den lámala srdce,“ uvedla Garza v knize. Na otázku ohledně tohoto citátu pak v rozhovoru s Angelicou Ross odpověděla: „Chtěla jsem, aby lidé viděli pod pokličku a za oponu toho, co se kolem této práce odehrává. Zažila jsem pocit, že nejsem pro tuto práci stvořená, a chtěla jsem toto hnutí polidštit“.[14]

Významnost

[editovat | editovat zdroj]

Garza byla jednou z protestujících, kteří v roce 2014 blokovali vlak BART v kalifornském Oaklandu. Jakmile tento protest skončil, Garza se stala zakladatelkou nové generace bojovníků za občanská práva. Garza je nyní 27. nejvlivnější Afroameričankou (za svou kolegyní Patrisse Cullors) v žebříčku Root 100, každoročním přehledu vlivných černochů.[15] Přednášela před posluchači po celých Spojených státech amerických, od odborových svazů až po Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alicia Garza na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MUNOZ, Savannah. What it Means to Rise. tritonmag.com [online]. 2019-04-24 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ IMANI, Blair. Modern HERstory. [s.l.]: Ten Speed Press, 2018. Dostupné online. ISBN 978-0-399-58223-3. S. 24. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Vanity Fair. Black Lives Matter Co-Founder Alicia Garza Breaks Down Her Career [online]. youtube.com, 2020-09-11 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d The Bay Area Roots of Black Lives Matter. sfweekly.com [online]. 2015-11-11 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ People Organized to Win Employment Rights [online]. idealist.org [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ DALTON, Deron. The Three Women Behind The Black Lives Matter Movement. madamenoire.com [online]. 2015-05-04 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GUYNN, Jessica. Meet the woman who coined #BlackLivesMatter. USA Today [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ DAY, Elizabeth. #BlackLivesMatter: the birth of a new civil rights movement. The Guardian [online]. 2015-07-19 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  9. ↑ a b SANDS, Darren. What Happened To Black Lives Matter?. buzzfeednews.com [online]. 2017-06-28 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ PLEASANT, Liz. Meet the Woman Behind #BlackLivesMatter—The Hashtag That Still Fuels a Civil Rights Movement. yesmagazine.org [online]. 2015-05-02 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ ROBERTS, Frank Leon. How Black Lives Matter Changed the Way Americans Fight for Freedom. aclu.org [online]. 2018-07-13 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Lateefah Simon's Edges [online]. lady-dont-take-no.simplecast.com, 2020-04-11 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ KASSAHUN, Tomas. Black Lives Matter Co-Founder Alicia Garza To Release New Book 'The Purpose of Power: How We Come Together When We Fall Apart' This Fall. blavity.com [online]. 2020-07-05 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Miss Ross Inc. The Purpose Of Power [online]. youtube.com, 2020-11-24 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ The Root 100 - The Most Influential African Americans In 2020 [online]. interactives.theroot.com [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]