Alioramini Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (geologický stupeň maastricht), před 72 až 66 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce pravděpodobného vzezření aliorama, zástupce tribu Alioramini. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Nadčeleď | Tyrannosauroidea |
Čeleď | Tyrannosauridae |
Podčeleď | Tyrannosaurinae |
Tribus | Alioramini Olshevsky, 1995 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alioramini („z jiné (vývojové) větve“) je klad (tribus) vývojově pokročilých tyranosauridních teropodů, obývajích oblasti východní Asie (Mongolska a Číny) v období pozdní svrchní křídy (asi před 72 až 66 miliony let).[1]
Tento klad stanovil v roce 1995 americký badatel George Olshevsky.[2] V roce 2014 upřesnili jeho definici paleontologové, kteří ve stejné práci formálně popsali rod Qianzhousaurus. Jedná se o všechny tyranosauriny vývojově bližší druhu Alioramus remotus než druhům Tyrannosaurus rex, Albertosaurus sarcophagus nebo Proceratosaurus bradleyi.[3]
Délka těchto dinosaurů se pohybovala zhruba kolem 6 metrů[4] a jejich hmotnost se pohybovala zhruba mezi 500 a 1000 kilogramy. Čínský rod byl poněkud větší (délka lebky 90 cm, celková délka asi 8 metrů, přesné rozměry však nelze na základě nekompletního fosilního materiálu stanovit.[5] Od nejbližších příbuzných rodu Tyrannosaurus se alioramini vzhledově lišili tvarem své lebky, měli výrazně prodloužený čenich a jejich čelisti byly štíhlejší a v zákusu výrazně slabší. Čenich zahrnoval minimálně 2/3 celkové délky lebky a v každé dolní čelisti bylo minimálně 18 zubů. Mezi nozdrami a očima alioraminů se nacházela série kostěných výrůstků, které mohou představovat znak sexuálního dimorfismu či prostředek vnitrodruhové komunikace.
V současnosti jsou do tohoto tribu řazeny tři druhy ve dvou rodech - Alioramus remotus, popsaný roku 1976 z Mongolska[6] a Alioramus altai, popsaný rovněž z Mongolska v roce 2009[7] a dále Qianzhousaurus sinensis, formálně popsaný roku 2014 z jihovýchodní Číny (provincie Kan-čou). Jednalo se o specializovanou vývojovou větev tyranosauridních teropodů.[8]
Detailní výzkum síly čelistního stisku tyranosauroidů, publikovaný v roce 2023 dokázal, že spolu s rostoucími rozměry se nezávisle ještě více zesilovala schopnost drtivého stisku, jehož vrcholným projevem byly enormně mohutné čelisti druhu Tyrannosaurus rex, schopné drtit i pevnou kostní hmotu jiných velkých obratlovců. U alioraminů byla naopak síla čelistního stisku výrazně menší.[9]