Alioramini

Alioramini; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (geologický stupeň maastricht), před 72 až 66 miliony let
	Rekonstrukce pravděpodobného vzezření aliorama, zástupce tribu Alioramini.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Theropoda;
Nadčeleď	Tyrannosauroidea;
Čeleď	Tyrannosauridae;
Podčeleď	Tyrannosaurinae;
Tribus	Alioramini; Olshevsky, 1995
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alioramini („z jiné (vývojové) větve“) je klad (tribus) vývojově pokročilých tyranosauridních teropodů, obývajích oblasti východní Asie (Mongolska a Číny) v období pozdní svrchní křídy (asi před 72 až 66 miliony let).^[1]

Definice

Tento klad stanovil v roce 1995 americký badatel George Olshevsky.^[2] V roce 2014 upřesnili jeho definici paleontologové, kteří ve stejné práci formálně popsali rod Qianzhousaurus. Jedná se o všechny tyranosauriny vývojově bližší druhu Alioramus remotus než druhům Tyrannosaurus rex, Albertosaurus sarcophagus nebo Proceratosaurus bradleyi.^[3]

Popis

Délka těchto dinosaurů se pohybovala zhruba kolem 6 metrů^[4] a jejich hmotnost se pohybovala zhruba mezi 500 a 1000 kilogramy. Čínský rod byl poněkud větší (délka lebky 90 cm, celková délka asi 8 metrů, přesné rozměry však nelze na základě nekompletního fosilního materiálu stanovit.^[5] Od nejbližších příbuzných rodu Tyrannosaurus se alioramini vzhledově lišili tvarem své lebky, měli výrazně prodloužený čenich a jejich čelisti byly štíhlejší a v zákusu výrazně slabší. Čenich zahrnoval minimálně 2/3 celkové délky lebky a v každé dolní čelisti bylo minimálně 18 zubů. Mezi nozdrami a očima alioraminů se nacházela série kostěných výrůstků, které mohou představovat znak sexuálního dimorfismu či prostředek vnitrodruhové komunikace.

Zástupci

V současnosti jsou do tohoto tribu řazeny tři druhy ve dvou rodech - Alioramus remotus, popsaný roku 1976 z Mongolska^[6] a Alioramus altai, popsaný rovněž z Mongolska v roce 2009^[7] a dále Qianzhousaurus sinensis, formálně popsaný roku 2014 z jihovýchodní Číny (provincie Kan-čou). Jednalo se o specializovanou vývojovou větev tyranosauridních teropodů.^[8]

Paleobiologie

Detailní výzkum síly čelistního stisku tyranosauroidů, publikovaný v roce 2023 dokázal, že spolu s rostoucími rozměry se nezávisle ještě více zesilovala schopnost drtivého stisku, jehož vrcholným projevem byly enormně mohutné čelisti druhu Tyrannosaurus rex, schopné drtit i pevnou kostní hmotu jiných velkých obratlovců. U alioraminů byla naopak síla čelistního stisku výrazně menší.^[9]

Odkazy

Reference

↑ SOCHA, Vladimír. Thanatův žnec novým tyranosauridem. OSEL.cz [online]. 27. ledna 2020. Dostupné online. (česky)
↑ Olshevsky, G. (1995). "The origin and evolution of the tyrannosaurids". Kyoryugaku Saizensen, 9: 92–119, 10: 75–99.
↑ Lü, Junchang; et al. (2014). "A new clade of Asian Late Cretaceous long-snouted tyrannosaurids". Nature Communications, 5, Article number: 3788. doi:10.1038/ncomms4788
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek (anglicky)). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 110 (anglicky)
↑ Kurzanov, Sergei M. (1976). "A new carnosaur from the Late Cretaceous of Nogon-Tsav, Mongolia". The Joint Soviet-Mongolian Paleontological Expedition Transactions (rusky). 3: 93–104.
↑ Brusatte, Stephen L.; et al. (2009). "A long-snouted, multihorned tyrannosaurid from the Late Cretaceous of Mongolia". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 106 (41): 17261–6. doi:10.1073/pnas.0906911106
↑ https://dinosaurusblog.com/2014/05/09/novy-tyranosaur-s-dlouhym-nosem/
↑ Johnson-Ransom, E.; et al. (2023). Comparative cranial biomechanics reveal that Late Cretaceous tyrannosaurids exerted relatively greater bite force than in early-diverging tyrannosauroids. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25326

Literatura

Chan-Gyu Yun (2024). Mandibular force profiles of Alioramini (Theropoda: Tyrannosauridae) with implications for palaeoecology of this unique lineage of tyrannosaurid dinosaurs. Lethaia. 57 (2): 1–12. doi: https://doi.org/10.18261/let.57.2.6

Externí odkazy

Informace o alioraminech na databázi Fossilworks Archivováno 18. 8. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
Článek o alioraminech na webu DinoChecker (anglicky)
Článek o objevu rodu Qianzhousaurus na webu Osel (česky)
SOCHA, Vladimír. Alioramus remotus. OSEL.cz [online]. 3. března 2017. Dostupné online. (česky)

[1] SOCHA, Vladimír. Thanatův žnec novým tyranosauridem. OSEL.cz [online]. 27. ledna 2020. Dostupné online. (česky)

[2] Olshevsky, G. (1995). "The origin and evolution of the tyrannosaurids". Kyoryugaku Saizensen, 9: 92–119, 10: 75–99.

[3] Lü, Junchang; et al. (2014). "A new clade of Asian Late Cretaceous long-snouted tyrannosaurids". Nature Communications, 5, Article number: 3788. doi:10.1038/ncomms4788

[4] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek (anglicky)). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[5] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 110 (anglicky)

[6] Kurzanov, Sergei M. (1976). "A new carnosaur from the Late Cretaceous of Nogon-Tsav, Mongolia". The Joint Soviet-Mongolian Paleontological Expedition Transactions (rusky). 3: 93–104.

[7] Brusatte, Stephen L.; et al. (2009). "A long-snouted, multihorned tyrannosaurid from the Late Cretaceous of Mongolia". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 106 (41): 17261–6. doi:10.1073/pnas.0906911106

[8] ttps://dinosaurusblog.com/2014/05/09/novy-tyranosaur-s-dlouhym-nosem/

[9] Johnson-Ransom, E.; et al. (2023). Comparative cranial biomechanics reveal that Late Cretaceous tyrannosaurids exerted relatively greater bite force than in early-diverging tyrannosauroids. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25326

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]