Amanita abrupta | |
---|---|
Amanita abrupta | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
Rod | muchomůrka (Amanita) |
Binomické jméno | |
Amanita abrupta Peck, 1897 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Amanita abrupta je severoamerický a východoasijský zástupce rodu muchomůrka (Amanita), a stejně jako známější zástupci tohoto rodu je jedovatá. Celá je zbarvena do bíla včetně jejího bradavičnatého klobouku a štíhlého třeně.
Celá plodnice této muchomůrky je bílá. Klobouk je v průměru 4–10 cm velký s bradavkami, které mohou být nahnědlé. Zprvu má široký konvexní tvar, ale posléze se zploští. Bradavky jsou pro tento druh specifické, jsou velké s jehlanovitým tvarem (průměrně 1–2,5 mm vysoký). Hymenofor tvoří bílé, husté lupeny, na nichž mohou zůstat viset bradavky. Dužnina je bílá. Třeň je dlouhý, tenký (výška: 6,5–12,5 cm, průměr 0,5–1,5 cm), a je na něm je poměrně mohutný prsten (zbytek závoje), který je bílý nebo hnědý. Na prstenu se mohou nacházet též zbytky bradavek. Třeň je zakončen tzv. kalichem smrti.
Amanita abrupta je mykorhizní houba vyskytující se na Dálném východě a na východě Severní Ameriky. Roste v listnatých a jehličnatých lesích, kde využívá již zmíněnou symbiózu. Symbiotickými stromy většinou bývají topol, bříza, dub, jedle, tsuga a buk.
Tento druh je jedovatý. Obsahuje amanitin a kyselinu aminohexadionovou, která způsobuje nekrózu jaterních buněk.
Tento druh je možné zaměnit s některými druhy bedel nebo s jinými bílými muchomůrkami jako jsou: