Americká idyla | |
---|---|
Autor | Philip Roth |
Původní název | American Pastoral |
Překladatel | Rudolf Pellar Luba Pellarová |
Země | Spojené státy americké |
Jazyk | angličtina |
Ocenění | Pulitzerova cena (1998) |
Vydavatel | Houghton Mifflin Harcourt |
Datum vydání | 12. května 1997 |
Česky vydáno | 2005 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Americká idyla (v originále American Pastoral) je román amerického spisovatele Philipa Rotha z roku 1997. Děj se odehrává v Nové Anglii během války ve Vietnamu, tématem je především asimilace přistěhovalců. Vypravěč románu, Rothovo spisovatelské alter ego Nathan Zuckerman, konkretizuje tuto problematiku na příkladu dvou rozdílných rodin, židovské a irských katolíků. V roce 1998 získal Roth za tento román Pulitzerovu cenu.[1] Kniha v Česku poprvé vyšla roku 2005 v nakladatelství Volvox Globator v překladu Rudolfa a Luby Pellarových.
Příběh vypráví bezdětný a osamělý spisovatel Nathan Zuckerman, který se setkává na školním srazu se svým bývalým spolužákem, Jerrym Levovem. S jeho pomocí rekonstruuje život jeho bratra Seymoura Levova, kterému díky jeho blonďatým vlasům přezdívali „Švéd“. Jejich židovští prarodiče se do Ameriky přistěhovali z Evropy. Otec obou bratrů, Lou Levov, se věnoval rukavičkářství a v Newarku vybudoval světoznámou firmu Newark Maid. Seymour na střední škole vynikal ve všech sportech, stal se hvězdou v basketbalu, americkém fotbalu a na své spolužáky zapůsobil tak mocně, že vzpomínky na něho v jejich pamětech vyvstávají stále živě. Po střední škole přes otcův nesouhlas vstoupí do amerického námořnictva, aby pomohl své vlasti, které se snažil co nejvíce přizpůsobit, v boji proti Japonsku na konci druhé světové války. Po návratu odmítl všechny nabídky slavných univerzit, které si přály, aby za něj hrál, místo toho vystudoval nevýznamnou univerzitu, kde se seznámil se svou ženou Dawn Dwyerovou, dcerou irských přistěhovalců. Dawna musí jako irská katolička přesvědčit Loua Levova o tom, že se může stát synovou manželkou. Po škole vstoupil Seymour do otcovy firmy, musel projít všemi profesemi, které v továrně probíhají. Po otcově odchodu na odpočinek se řízení společnosti ujal sám.
Spolu s Dawn vychovává dceru Merredith, vše se jeví jako dokonalá americká idyla. Ovšem Merry dospívá během války ve Vietnamu, začne se přátelit s jejími odpůrci a sama proti ní začne vystupovat. Aktivita vrcholí výbuchem bomby v oldrimrockém koloniálu, která zabije místního obětavého lékaře. Bombu nastražila Merry, která se po zbytek života musí ukrývat před FBI, jež po ní intenzivně pátrá. Putuje Amerikou, v Chicagu nastraží další výbušninu, která tentokrát usmrtí tři lidi. Musí dále prchat, samostudiem se snaží najít způsob života po ukončení války. Stane se džinistkou, bydlí a pracuje nedaleko otcovy továrny v Newarku. Otce během jejího útěku kontaktuje válečná aktivistka Rita Cohenová, která mu předává zprávy o dceři a chce peníze, nakonec mu prozradí dceřinu adresu a Švéd se za ní vydává, najde ji jako trosku, zjistí, že byla několikrát znásilněna, což mu po zbytek života neustále vyvstává v paměti. Kvůli džinismu se Merry o sebe nestará, aby nezahubila jiné bytosti, Švédovi se z ní udělá špatně a pozvrací se jí do obličeje. Uteče a vše vypráví svému kariéristickému bratrovi.
Zuckerman se se Švédem setká na jeho pozvání, myslí, že mu má pomoci napsat hodl jeho otci. Na školním srazu ovšem zjistí, že Švédům život nebyl až tak idylický, jak Seymour při jejich setkání vyprávěl. Podobně jako Nathan prožil rakovinu prostaty, ovšem na rozdíl od něj se pro Švéda stala smrtelnou, zjistí pravdu i o jeho dceři, o které se napíše román.