Andrija Mohorovičić | |
---|---|
Narození | 23. ledna 1857 Volosko |
Úmrtí | 18. prosince 1936 (ve věku 79 let) Záhřeb |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Pracoviště | Záhřebská univerzita |
Obor | geofyzika |
Děti | Stjepan Mohorovičić |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrija Mohorovičić (23. ledna 1857[1] – 18. prosince 1936 Záhřeb) byl chorvatský seismolog a meteorolog, známý především jako objevitel tzv. Mohorovičićovy vrstvy nespojitosti neboli Mohorovičićovy diskontinuity (označované po něm zkratkou Moho).
Narodil se v přímořském letovisku rakouské monarchie Volosku-Opatiji, kde jeho otec kovář Andrija Mohorovičić koval lodní kotvy. V letech 1875-1879 studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze matematiku a fyziku, mj. byl žákem Ernsta Macha. Poté se vrátil do Chorvatska. Nastoupil jako učitel na střední školu a pak na námořní školu v Bakaru u Rijeky. Tam založil v roce 1887 meteorologickou observatoř. V roce 1891 se stal profesorem na Technické škole v Záhřebu a ředitelem Státního ústavu pro meteorologii a geodynamiku. V roce 1892 získal doktorát za práci z oboru meteorologie na univerzitě v Záhřebu. Oženil se s dcerou námořního kapitána Silvijí Vernićovou, s níž měl čtyři syny.
Od roku 1900 se jeho hlavním zájmem stala seismologie. Když 8. října 1909 došlo k ničivému zemětřesení s epicentrem v oblasti Pokuplje, 39 km jihovýchodně od Záhřebu, byla tam i v okolí již instalována řada seismografů, které poskytly neocenitelná data, na jejichž základě Mohorovičić učinil nové objevy. Došel k závěru, že seismické vlny se poté, co narazí na hranici mezi různými typy materiálů, odrážejí a lámou. Tuto teorii přednášel budoucím architektům, aby podle toho projektovali odolnější konstrukce objektů. Je považován za zakladatele moderní seismologie. Pohřben je na záhřebském hřbitově Mirogoj.